Evropské země čeká podle odborníků debata o podpoře obnovitelných zdrojů

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Grant Cochrane

Systém podpory obnovitelných zdrojů by měl být v České republice přenastaven, zaznělo minulý týden na konferenci věnované budoucnosti evropské energetiky. Český Energetický regulační úřad se domnívá, že by se v ČR mělo změnit celkové přemýšlení o OZE. Jak vypadají evropské trendy v nárůstu nových zdrojů energie?

Při pohledu na nárůst nových kapacit pro výrobu elektřiny lze v EU za posledních 12 let vidět dlouhodobě se prohlubující disproporci mezi obnovitelnými a neobnovitelnými zdroji. Výjimkou jsou v tom pouze plynové zdroje, uvedl na 13. energetickém kongresu ČR analytik z konzultační společnosti ENA Jaroslav Jakubes.

„K nárůstu kapacit přispívají podporované obnovitelné zdroje – fotovoltaika, vítr, bioplyn – a zemní plyn. V případě ostatních obnovitelných zdrojů můžeme pozorovat jen nevýznamný růst,“ řekl na akci, kterou pořádala společnost Business Forum. „Dochází navíc k útlumu zdrojů pro základní zatížení a rostou kapacity stochastických a špičkových zdrojů,“ dodal.

V roce 2010 měl mezi novými zdroji pro výrobu elektřiny v EU nejvyšší podíl plyn, po něm následovaly solární a větrné zdroje. „Lze tam již vidět nabíhající boom ve fotovoltaice, na kterém se nejvíce podílelo Německo a Itálie,“ řekl Jakubes.  

Ten se pak projevil hlavně v roce 2011, kdy se solární zařízení ve velkém stavěla například i ve Velké Británii a na „vlně“ se podle analytika „svezlo“ také sousední Slovensko. Ve stejném roce se pak také projevilo rozhodnutí německé vlády o zavření některých jaderných elektráren a zahájení plánu na ústup od jádra.

„V minulém roce pak fotovoltaika začala ztrácet tempo, protože řada lidí si začala uvědomovat, že její podpora není zcela levná záležitost,“ pokračoval Jakubes. Podíl větrné energie však stabilně rostl, a to hlavně v nových členských zemích, především Polsku a Rumunsku, upozornil.  

Na druhé straně se pak například rozhodnutí britské vlády uzavřít některé uhelné kapacity projevilo v útlumu evropské uhelné energetiky. K poklesu v plynových zdrojích pak podle Jakubese vedla v minulém roce disproporce mezi tržními cenami plynu a elektřiny, protože některým provozovatelům se plynové zdroje přestaly vyplácet.

Změnit přemýšlení

Pokud jde o nárůst solárních zdrojů, podle Jakubese si již od roku 2010 začaly některé země uvědomovat, že podporu fotovoltaiky nezvládly dokonale.  Většina států EU využívá již od roku 2001, kdy byly zavedeny indikativní cíle pro výrobu elektřiny z OZE, systémy výkupních cen. V řadě zemí se však prý nyní diskutuje o omezení nebo změnách v podpoře OZE. K debatě bude podle něj muset dojít i v Německu, které je v rozvoji obnovitelné energetiky evropským lídrem.

„V ČR je třeba změnit pravidla pro financování, zefektivnit stávající výrobny a zajistit součinnost při odhalování neoprávněných nároků na provozní podporu,“ řekl na konferenci vedoucí oddělení strategie a poradců Energetického regulačního úřadu René Neděla. Připomněl, že také v Česku byla podpora fotovoltaiky nastavena problematicky a spotřebitelé energie tak v současné době nesou vysoké náklady na elektřinu.

Podle ERÚ je nutné, aby se v českém prostředí změnilo samotné přemýšlení o fotovoltaice. „Chceme změnit myšlení – nechceme podnikat a vydělávat, ale chceme šetřit,“ prohlásil Neděla. Podporu OZE pak přirovnal k investicím do vzdělání dětí: „Na začátku nikdo nepochybuje o její správnosti. Po čase se, ale rodiče-sponzoři nemohou dočkat, až se jejich děti osamostatní a stanou se na jejich podpoře nezávislými.“

Nejen elektřina

Jakubes také připomněl, že evropský cíl na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v energetice do roku 2020 se netýká pouze výroby elektřiny. „Možná se zapomnělo na fakt, že cíle 2020 platí pro všechny obnovitelné zdroje. Proto se nyní státy také začaly pokoušet o zavedení systému podpory pro obnovitelné zdroje ve vytápění, ale zatím bez měřitelných efektů,“ uvedl.

Česká republika se v rámci evropského cíle zavázala ke zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie na 13 %. „Tohoto čísla jsme už dosáhli v sektoru výroby elektřiny. V teple a dopravě ale zdaleka ne,“ upozornil Neděla.  

Systém podpory OZE by tak prý bylo potřeba přenastavit. „Podpora je u nás v současné době směřována do elektřiny a je to ta nejdražší cesta, kterou jsme si vybrali. Nejlevnější cestou by pro nás bylo, kdybychom zvyšovali energetickou účinnost a snižovali spotřebu elektrické energie – tím pádem bychom těch cílů také dosáhli,“ dodal.