Europoslanci podpořili experimentální jadernou energetiku

© Shutterstock

Evropský parlament svým hlasováním v úterý 15. ledna prodloužil financování experimentálního reaktoru pro jadernou fúzi do roku 2027. Tento krok do neznáma, který si vyžádá několik miliard eur, ale některé europoslance i nadále znepokojuje. Mohl by však vést k revoluci ve výrobě energie.

Na jihu Francie probíhá od roku 2007 výstavba Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER). Ten má za úkol demonstrovat, že technologie jaderné fúze může produkovat více energie, než je zapotřebí k jeho provozu.

Tzv. jaderná fúze představuje jeden z druhů jaderné reakce, při níž se slučují lehčí a těžší prvky atomových jader. To současně vede k uvolnění nové energie. Samotný experimentální reaktor by měl vytvořit prototyp, který v budoucnu využijí i ostatní elektrárny. Cílem má být dosažení udržitelného zdroje energie, který bude bezpečný a zároveň i šetrný k životnímu prostředí.

Europoslanci se tak na jednání ve Štrasburku shodli na rozpočtu ve výši 6 miliard eur pro období 2021 – 2027. Současně však poukázali na to, že výstavba experimentálního reaktoru měla být dokončena v roce 2020.

V roce 2016 ovšem rada zodpovědná za projekt schválila nový harmonogram. Podle něho dojde k zahájení počátečních fází nejdříve až v roce 2025. Čistý zisk energie by se tak měl dostavit s rokem 2035.

Podpora pro uhelnou energetiku v EU pomalu končí

Nová pravidla pro kapacitní mechanismy jsou důležitý krok, který Evropě pomůže na cestě od uhlí. Skulina v legislativě ale umožní podporu pro nové polské uhelné elektrárny, vysvětluje Anna Kárníková.

Zisk energie by měl být v budoucnu desetinásobný

Jedná se o pomalý proces, ovšem podle předpokladů by se největší výhoda měla dostavit okolo roku 2055. Tou bude schopnost vytvářet desetkrát více energie, než jakou je nutné vynaložit k chodu reaktoru.

Hlasování EP tak dává projektu ITER jistotu, že s ním bude počítáno při vyjednávání o víceletém finančním rámci.

Za mezinárodním experimentem stojí Evropská unie, která z velké části projekt finančně podporuje, ačkoliv další země jako USA, Čína, Jižní Korea, Japonsko, Rusko a Indie projekt rovněž spolufinancují.

Rozhodnutí europarlamentu udělit projektu 6 miliard eur však kritizovala jeho členka Michèle Rivasi z frakce zelených (EFA). Ta projekt označila za „finanční propast“ a „vědeckou chiméru“.

V den hlasování EP na Twitteru vyzvala své kolegy, aby „opustili prometheovský sen“ a doplnila, že prioritou by měla být „kontrola energie a rozvoj obnovitelných zdrojů“.

Unie chce být do roku 2050 klimaticky neutrální. Má šanci úkol splnit?

Evropa má plán, jak v budoucnu výrazně snížit emise. Ke klimatické neutralitě však vede ještě dlouhá cesta. 

V aktuální fázi se především experimentuje

V současnosti je projekt ITER hotový přibližně ze 60 %. Nadále se experimentuje s tím, jak kontrolovat proces jaderné fúze ve chvíli, až bude reaktor uveden do provozu.

Jaderná fúze pracuje tak, že vytváří podmínky pro přeměnu vodíku v helium. Tím dochází k uvolnění velkého množství energie. Tento proces probíhá i v samotném Slunci, které je díky němu stále hořící a jasně září.

K uskutečnění procesu je však nutné dosáhnout stovek milionů stupňů Celsia a tyto teploty následně udržet v provozuschopném stavu. V případě úspěchu dojde k vytvoření plazmy, která musí být rovněž nějak kontrolována či skladována. Nedávné testy ukázaly, že k udržení tohoto procesu mohou být využita magnetická pole.

Vedoucí projektu ITER, Bernart Bigot, minulý týden pro německý deník Handelsblatt uvedl, že tyto jaderné reaktory budou nezbytné pro boj s klimatickými změnami. Podle jeho slov však umožní výrobu energie i ve chvíli, kdy „vítr nefouká a slunce nesvítí“.

Dále vysvětlil, že fúzní reaktory mohou být na rozdíl od konvenčních jaderných reaktorů velmi rychle uvedeny do provozu a současně i velmi rychle vypnuty. Fúzní reaktory používají jen malé množství jaderného paliva, tudíž i jeho likvidace představuje mnohem menší problém.

Energetika bude chytřejší než dřív. Na cestě k digitalizaci bude ale hodně záležet na státu

Hlavním tahounem přechodu k chytřejší digitalizované energetice je v současné době evropská a národní regulace, shodli se experti na nedávné debatě v Praze. Velkou otázkou zůstává, kdo nové technologie zaplatí.

Studie Ministerstva energetiky USA odhaduje, že konečné náklady budou třikrát vyšší, než se předpokládalo. Bigot však trvá na tom, že počáteční náklady vypočítané v první polovině minulého desetiletí byly ovlivněny „nadšením převažujícím komplexnost“.

Současně dodal, že jakákoli tvrzení týkající se skutečného navýšení nákladů jsou „založena pouze na nedostatku znalostí“ a odhady provedené v roce 2015 jsou již konečné.