EU dá 9 miliard eur na rozvoj energetické infrastruktury

Günther Oettinger; zdroj: Evropská komise.

Evropská komise včera ohlásila historicky první plán, který počítá s využitím části evropského rozpočtu na výstavbu plynovodů nebo elektroenergetických přenosových soustav. V infrastrukturním fondu má být na projekty, jejichž úkolem je přispívat k plnění cílů v oblasti klimatu a energetiky, vyhrazeno 9,1 miliardy eur.

Prostředky na rozvoj energetické infrastruktury mají být součástí příštího evropského rozpočtu na roky 2014-2020 a mají mít formu projektových dluhopisů, záruk nebo půjček. Vyplývá to z návrhu, který včera představila Evropská komise.

Z infrastrukturního fondu (oficiálně „Nástroje pro propojení Evropy“) chce Brusel financovat několik projektů „společného zájmu“. Projekty, které bude EU považovat za strategicky důležité, se navíc mají těšit výhodě v podobě zjednodušeného povolovacího řízení.

Projekty, mezi něž může patřit například výstavba plynovodů v tzv. Jižním koridoru, má podle návrhu EU spolufinancovat do výše 50 % a v případě skutečně významných projektů až 80 %. Jako příklad dalších projektů, které by takto Brusel mohl podpořit, Komise zmínila:

  • výstavbu elektroenergetické sítě, která by propojila větrný park v Severním moři s pevninskou soustavou,
  • inovativní projekty pro skladování elektřiny,
  • projekty, které zajistí obousměrný tok zemního plynu.

„Je to vůbec poprvé, kdy EU spolufinancuje výstavbu rozsáhlé energetické infrastruktury ze svého řádného rozpočtu,“ uvedla Komise v tiskovém prohlášení.

Zatím ale není například jasné, jaká část peněz by měla připadnout projektům v oblasti obnovitelných zdrojů a jaká projektům v oblasti fosilních paliv. Jisté je pouze to, že většina z 12 vyčleněných infrastrukturních projektů se týká plynovodů a ropovodů.

Na to, aby projekt mohl podporu z evropského rozpočtu získat, bude podle Komise třeba prokázat, že „není z obchodního hlediska životaschopný“. Seznam projektů by měl vzniknout do konce roku 2013.

Velké elektrárenské společnosti a zástupci větrné lobby návrh vítají. Podle Clauda Turmese, který je v europarlamentní frakci Zelených mluvčím pro energetiku, je ale „politováníhodný“ a „vážně vychýlený“.

„Vychýlení ve prospěch plynu je obzvlášť patrné u navrhovaných prioritních koridorů, kdy se čtyři týkají plynu a pouze jeden přenosu obnovitelné energie,“ uvedl.

Komisař Günther Oettinger na otázku EurActivu, jaký podíl by se podle něj měl investovat do projektů obnovitelné energie, odmítl odpovědět. Uvedl ale, že „rozšiřování evropské elektroenergetické sítě má zcela zásadně sloužit obnovitelným zdrojům“. „Obnovitelné zdroje budou dlouho potřebovat flexibilní expanzi sítě, ale to závisí na množství, které bude potřeba,“ dodal Oettinger.

Z peněz vyhrazených na rozvoj energetické infrastruktury má jít 45 milionů eur na takzvané „evropské koordinátory“. Těm bude svěřena pravomoc pomáhat s prosazováním projektů, které se dostanou do „výrazného skluzu“ nebo u nichž nastanou „obtíže s implementací“.

„Projekty společného významu by se měly implementovat co nejrychleji,“ píše se v návrhu Komise. Dojít by proto mělo ke zrychlení povolovacího procesu tak, aby jeho doba nepřesáhla tři roky.

„Není nutné, aby povolovací řízení na výstavbu nové sítě trvalo přes deset let. Tento návrh pomůže tato zdržení redukovat,“ uvedl Christian Kjaer, výkonný ředitel evropské asociace větrného průmyslu EWEA.

Kjaer řekl, že by se z fondu nemělo investovat do projektů na zachycování a ukládání uhlíku pod zem (CCS). Do nich přitom EU slíbila v minulosti investovat 2,5 miliardy eur.

„Jasnou prioritou by měla být finanční podpora rozvoje elektroenergetické infrastruktury,“ uvedl. Znamenalo by to podle něj přínos z hlediska energetické bezpečnosti, vnitřního trhu s elektřinou i z pohledu integrace velkých objemů energie z obnovitelných zdrojů.

Částka 9,1 miliard eur je ovšem pouze zlomkem z celkových 200 miliard eur, které je podle Komise třeba během příštích deseti let do rozvoje infrastruktury investovat.