Energetika po temelínském tendru: přijde nová koncepce?

zdroj: Shutterstock; autor: hxdyl

Je správná doba pro přípravu další aktualizované Státní energetické koncepce poté, co společnost ČEZ zrušila tendr na výstavbu nových bloků Temelína? A na co by se měla strategie zaměřit? Často se skloňuje energetická účinnost. Jaký má v České republice potenciál?

Zvyšování účinnosti je téma, se kterým se dnes v energetice potkáte na každém kroku. Aktuální je i v Česku. U debatního stolu se znovu objevilo po zrušení tendru na výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Temelín.

Ekologické organizace v reakci na toto rozhodnutí začaly volat po nové verzi Státní energetické koncepce (SEK), která by se podle nich měla zaměřit právě na zvyšování energetické účinnosti.

„Vyzýváme ministerstvo průmyslu a obchodu – přepište návrh energetické koncepce. Ta stávající počítá se zachováním vysoké energetické spotřeby českého hospodářství,“ uvedl k tomu v tiskové zprávě Edvard Sequens ze sdružení Calla.

„Důraz na úspory, zvyšování energetické účinnosti a možné směny ve struktuře průmyslu,“ vyjmenoval důležité body pro směřování české energetiky ve své prezentaci na konferenci věnované budoucnost jaderné energie například poradce banky J&T Michal Šnobr.

„Mám pochyby, jestli jsme schopni pomocí úspor a zvyšování energetické účinnosti dosáhnout absolutního poklesu spotřeby elektřiny,“ říká ředitel divize obchodu a strategie ČEZ Pavel Cyrani.

Zelené křídlo

Podle informací EurActivu považují zrušení tendru na Temelín za příležitost k hledání další cesty pro českou energetiku například někteří představitelé ČSSD. Největší vládní strana ovšem na tuto otázku nemá jednotný názor a jde spíše o postoj jejího zelenějšího křídla.

Aktuálně čeká návrh SEK z roku 2012 na finální schválení vládou. A oficiálně se zatím s novým přepracováním nepočítá. Pokud jde o samotný Temelín, pro vládu jako celek ukončení tendru neznamená konec jaderné energetiky v Česku.

„Konkrétnější podobu budoucí spolupráce státu a ČEZ v oblasti jaderné energetiky představí komplexní plán jaderné energetiky, který společně s ministerstvem financí vypracujeme do konce roku,“ sdělil médiím po zrušení soutěže ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD).

To je také jedna z hlavní otázek, na kterou se podle svých lidí soustředí právě případný investor a provozovatel nových bloků, společnost ČEZ.

Předpoklad všeho

Na energetickou účinnost se pak elektrárenská firma dívá jako na výchozí předpoklad celé koncepce, který ovšem všechny výzvy budoucnosti nevyřeší. Alespoň pokud jde o elektřinu.

„Mám pochyby o tom, jestli jsme schopni pomocí úspor a zvyšování energetické účinnosti dosáhnout absolutního poklesu spotřeby elektřiny,“ řekl EurActivu ředitel divize obchodu a strategie ČEZ Pavel Cyrani. Česko má prý totiž podprůměrný podíl elektřiny na spotřebě všech druhů energie.  

Důraz na účinnost podle něj aktuální verze návrhu SEK obsahuje. „SEK předpokládá, že spotřeba všech druhů energie na jednotku HDP několikanásobně klesne. Co možná v koncepci chybí, to je jasné vyjádření, jak se má úspor dosáhnout,“ řekl.

Nejasné fráze

To je ovšem podle některých názorů kámen úrazu. Energetická účinnost v koncepci stojí na druhém místě mezi strategickými prioritami. Už v době zveřejnění se ale návrh setkal s kritikou, že nenavrhuje konkrétní kroky k jejímu skutečnému zvyšování a obsahuje jen obecné deklarace.

A třeba v případě průmyslu zatím nemá MPO ani přesnou představu o tom, jaký potenciál v něm úspory energie vlastně mají. Minulý rok v létě chystalo ministerstvo průzkum, který měl tento potenciál odhalit. Zatím se ho ale nepodařilo realizovat.

Řada podniků tvrdí, že energetickou účinnost mohou ve svých provozech zvyšovat těžko, protože už její potenciál naplnily. Jiné by do účinnosti investovaly, ale chybí jim prý dostatek financí třeba kvůli vysoké ceně elektřiny. Některé dávají najevo, že by do investice šly, pokud by stát politiku efektivity podporoval.

Průmysl a budovy

Podle odborníků je přitom potřeba odlišovat zvyšování energetické účinnosti v budovách a v průmyslu.

Zatímco v sektoru budov prý přináší energetická účinnost jednoznačná pozitiva, v případě výrobních podniků je třeba politiku nastavit tak, aby nebyla zbytečně poškozena energeticky náročná odvětví. Zásadní je podle nich také důraz na opatření, která se podnikům ekonomicky vyplatí.

„Některým firmám se nepodaří příliš ušetřit, pokud neodejdou do zahraničí, což bychom nechtěli. Budoucí vývoj odchod průmyslu stejně možná přinese, nemělo by to ale být vyvoláno politickými rozhodnutími,“ řekl k tomu během nedávné diskuze pořádané EurActivem ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub.

Autor: Adéla Denková