Úspory energie a ekonomický růst prý mohou jít ruku v ruce

Energetická účinnost, obrys domu

Snižování spotřeby energie nemusí nutně znamenat zpomalení ekonomického růstu, shodli se experti na konferenci věnované energetické účinnosti a Státní energetické koncepci. Velký potenciál se prý skrývá v energetických standardech budov, energetická efektivita však není pouze o zateplování.

Zvyšování energetické účinnosti je jedním z nejvýraznějších témat současné české i evropské debaty o směřování energetiky starého kontinentu. Její potenciál zmiňuje i ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v nové Státní energetické koncepci (SEK), kterou by měla v příštím roce schválit vláda (EurActiv 6.11.2012).

Podle svých zastánců má zvyšování účinnosti řadu pozitivních dopadů, od snižování účtů za elektřinu a teplo až po menší množství emisí skleníkových plynů. Může prý mít také dobrý vliv na hospodářský růst a zaměstnanost (EurActiv 18.6.2012 a EurActiv 6.6.2012).

„Šel bych dokonce o něco dále a řekl bych, že energetická účinnost je podmínkou ekonomického růstu,“ domnívá se Martin Pehnt, vedoucí oddělení energetiky v německém Institutu pro energetiku a environmentální výzkum, který v Praze nedávno vystoupil na konferenci věnované právě energetickým úsporám a SEK.

„V Německu máme ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi vysoké ceny energie. Máme také těžký průmysl. Díky tomu, že byly vylepšeny výrobní procesy a přijata opatření na zvýšení energetické účinnosti, vysoké ceny energie naše průmyslové podniky neohrožují tolik, jako je tomu jinde,“ uvedl.

Kroky k vyšší energetické účinnosti tak prý nejen vytváří podnikatelské příležitosti, ale prospívají konkurenceschopnosti firem. Problém mohou představovat poměrně vysoké investice, pro jejich financování lze však využívat například rizikové investiční fondy, dodal Pehnt.

Zelená úsporám

Také Česká republika by se prý měla zaměřit na to, jak zvyšovat ekonomický růst, ale zároveň nezvyšovat spotřebu energie. „ČR na každou vyrobenou korunu HDP spotřebuje čtvrté největší množství energie z celé Evropské unie,“ řekl na konferenci programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký.

Stát by měl podle něj brát v úvahu, že energetická účinnost není jen součástí tématu zelené energetiky, ale významným pilířem energetické koncepce. „Energetická efektivnost je druhý velký pilíř vedle všech zdrojů energie dohromady,“ prohlásil.

Na MPO se přitom v posledních měsících snáší kritika za to, že zvyšování účinnosti se ve Státní energetické koncepci sice věnuje, nezaměřuje se ale na konkrétní opatření a dívá se na celý problém spíše povrchně (EurActiv 9.11.2012 a EurActiv 20.8.2012).

„Uvědomujeme si prorůstovost opatření na zvýšení energetické účinnosti. Na různých odděleních ministerstva je ale priorita vnímána různě a SEK nevytvářelo pouze naše oddělení,“ uvedl Šimon Pilát z oddělení energetických úspor na MPO.

„Naším úkolem je prosadit co nejvíce úsporných opatření, záležet ale také bude na rozpočtových podmínkách,“ dodal. K financování energetických úspor by měly částečně sloužit například evropské fondy (EurActiv 28.11.2012) a také nová verze programu Zelená úsporám, která má začít fungovat již od srpna příštího roku. Zaměřuje se na podporu zvyšování energetické účinnosti v budovách.  

Nejen lepení izolace

V tomto sektoru podle výpočtů první Nezávislé energetické komise, která v roce 2008 připravovala doporučení pro tehdejší návrh SEK, spočívá skutečně velký potenciál. Díky zvyšování energetických standardů budov prý lze ročně dosáhnout úspor ve výši 144 milionů gigajoulů. „V současné debatě o prolomení limitů pro těžbu uhlí přitom běží asi o 70 milionů gigajoulů tepla ročně,“ řekl Kotecký.

Také například Rakousko spatřuje hlavní potenciál energetických úspor v sektoru budov, uvedl Herbert Lechner, zástupce ředitele Rakouské energetické agentury. Nejvhodnějším nástrojem je podle jeho slov zvyšování energetických standardů v rámci legislativy, která se týká stavebnictví.

„Energetická účinnost ale není jen o tom, že si na dům nalepíte izolaci. Energetická účinnost je také o inovacích. Musíte přemýšlet o nových technologiích, o nových nástrojích komunikace, o nových technologiích pro myčky nádobí, LED osvětlení a podobně,“ dodal David Purdy, ředitel sekce energetické efektivity britského ministerstva energetiky a klimatické změny.

Podle Piláta je ČR v zateplování budov „víceméně na začátku“ a lze ještě počítat s markantním nárůstem tohoto trendu. „Jsme připraveni učit se od ostatních členských států a doufáme, že velký nárůst bude zaznamenán právě v oblasti zateplování budov,“ řekl.