Energetická účinnost: Poslanci podpoří závazný 20% cíl

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Kompromis nad směrnicí o energetické účinnosti, který dojednávali předsedové europoslaneckých frakcí a který dnes dostanou na stůl poslanci v klíčovém výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), je podle informací EurActivu velice křehký. Je proto možné, že k zahájení rozhovorů s Radou budou poslanci muset počkat na výsledek březnového pléna.

Poslanci z parlamentního výboru pro průmysl a energetiku dnes svým hlasováním rozhodnou, zda bude Evropský parlament moci v takzvané zrychlené proceduře začít s členskými státy jednat o směrnici hned nebo zda si bude muset počkat až na názor pléna.

Kompromis, k němuž během února dospěli zástupci všech parlamentních frakcí a jehož autorem je poslanec Claude Turmes (Zelení), má totiž mezi poslanci řadu odpůrců. Někteří z nich, jako například polská europoslankyně Lena Kolarska-Bobińska (EPP) považuje materiál za příliš ambiciózní a nerealistický.

„Turmes se dokument o energetické účinnosti snaží změnit na dokument o energetické a klimatické politice a dělá z něj vánoční stromeček,“ postěžovala si poslankyně. Bobińska dodala, že názor parlamentu bude jasný až poté, co návrh projde v plénu.

Podle ní by se k návrhu měly mít možnost vyjádřit i jiné výbory, jako je například výbor pro regionální rozvoj, protože v pasážích, které se týkají financování opatření na podporu energetické účinnosti, se počítá s využitím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Na druhou stranu, výbor už možnost vyjádřit se k návrhu měl a nevyužil ji.

Povinně, ale flexibilně

návrhem směrnice o energetické účinnosti přišla v červnu 2011 Evropská komise. Hlavním úkolem dokumentu je zajistit splnění jediného nepovinného cíle ze známé trojice 20-20-20, na nichž se Evropská unie dohodla v roce 2009. Zatímco snižování emisí skleníkových plynů o 20 % do roku 2020 a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na 20 % jsou pro EU povinné, v případě snižování spotřeby energie o 20 % to neplatí.

A právě to je podle evropské exekutivy důvod, proč Evropa při plnění tohoto závazku zaostává a proč nyní Komise navrhuje, aby se z dobrovolného cíle stal cíl povinný.

Zatímco členské státy se k takové možnosti staví odmítavě, kompromis Evropského parlamentu se závazným cílem (a z něj odvozenými závaznými národními cíli) počítá. Jak ale EurActiv zjistil, státy by měly mít určitou flexibilitu při volbě nástrojů, s jejichž pomocí budou ke zvyšování energetických úspor přispívat.

Komise v obavě, že členské státy na závazné cíle nepřistoupí, v minulosti přišla s návrhem, aby místo cílů vznikla závazná opatření, která by pak státy musely ke snižování energetické náročnosti svých ekonomik využívat. Vlády ale odmítly i to (EurActiv 11.1.2011).

Poslední návrh z dílny Evropského parlamentu proto počítá s tím, že cíl sice bude závazný, ale státy by měly mít určitou volnost při rozhodování, jak jej budou naplňovat.

Tento záměr podporují i čeští europoslanci, které EurActiv oslovil. Jan Březina (EPP) redakci sdělil, že by „cíle měly být závazné, ale členské státy by měly mít volnou ruku“ při výběru vhodných opatření. Podle Březiny by členské státy měly mít možnost „svá opatření přizpůsobit místním podmínkám a potřebám a v neposlední řadě i politickým preferencím“.

Možnost flexibilnějšího rozhodování ocenil i europoslanec Evžen Tošenovský (ECR, ODS). „Opatření by měla motivovat a umožnit skutečné úspory a neměla by zavádět restriktivní nedosažitelné cíle a větší byrokracii,“ řekl poslanec.

Státy mají mít u renovací budov na výběr

Kompromisu se předsedům parlamentních frakcí podařilo dosáhnout i v otázce renovací budov. Podle něj by si státy měly stanovit cíle v oblasti renovací a měly by přijmout taková opatření, aby do roku 2050 klesla spotřeba energie v budovách o 80 %. Současně by si vlády měly do roku 2050 stanovit sérii nezávazných střednědobých cílů.

Pokud jde o renovace veřejných budov, kompromisní návrh je o něco mírnější, než pozměňovací návrhy, které na podzim schválili poslanci ve výboru pro životní prostředí – ENVI (EurActiv 20.12.2011). Po jejich schválení se totiž zdálo, že za své úplně vezme jedno z opatření, které mělo podpořit komplexní renovace budov ve veřejném vlastnictví. Zatímco podle původního návrhu Komise měl veřejný sektor ročně renovovat 3 % svých budov na nízkoenergetický standard, europoslanci z ENVI žádali, aby namísto toho postupně snižoval jejich energetickou náročnost.

Podle informací EurActivu kompromis vrací cíl opět do hry, i když v poněkud oslabené podobě. Členské státy by měly mít nyní na výběr – buď se zaváží k tomu, že ročně budou renovovat 2,5 % veřejných budov, nebo budou muset o 2,5 % snižovat energetickou spotřebu ve všech veřejných budovách.

Evropská komise původní 3% cíl obhajovala s tím, že veřejný sektor by měl jít v renovacích příkladem. Tím, že by byl stát nucen do nich investovat, měl inspirovat také soukromé investory.

(Ne)třeba pospíchat?

Osud dalšího jednání zůstává prozatím ve hvězdách. „Poslanci nemají na směrnici jednotný názor,“ uvedla slovinská europoslankyně Romana Jordan (EPP) a dodala, že „jednání uvnitř politických frakcí i mezi nimi jsou mimořádně intenzivní“.

O tom, že by se s vyjednáváním s členskými státy nemělo tolik pospíchat, je přesvědčen také hlavní vyjednavač za EPP Markus Pieper. „Důležité je, aby se ke kompromisnímu balíčku měli možnost vyjádřit všichni europoslanci v Parlamentu. Demokratické je hlasovat nejdřív společně a teprve pak jít na jednání s dalšími institucemi,“ myslí si.

Čeští europoslanci ale nesouhlasí. Tošenovský věří, že by bylo „rozumné“, aby poslanci návrh nejprve projednali s Radou tak, aby opatření obsažená ve směrnici „lépe akcentovala národní specifika a podmínky“. Parlament by měl v březnu v plénu hlasovat pouze v případě, že před tím materiál projedná s členskými státy, myslí si poslanec.

Podle sociálního demokrata Pavla Poce (S&D, ČSSD) by březnové hlasování mělo být pouze „indikativní“. Zdůraznil ale, že o tom rozhodne teprve dnešní jednání v ITRE. „Skutečné hlasování bude pravděpodobně na pořadu v červenci nebo září. Bude to hlasování o znění, jež bude výsledkem jednání mezi Radou, Parlamentem a Komisí,“ vysvětlil EurActivu.

Europoslanci pod vedením Turmese chtějí směrnici o energetické účinnosti uzavřít ještě za dánského předsednictví, které si energeticko-ekologická témata zařadilo mezi své priority. Proto také chtějí, aby se dokument projednal ve zrychlené proceduře (při ní lze jednání s Radou zahájit ještě před souhlasem parlamentního pléna). Kypr, jenž má vedení EU od července převzít, by totiž směrnici zřejmě odložil a vyjednávání by do doby irského předsednictví zamrzla.