Energetická účinnost: EU podle zástupce Komise splní svůj cíl na 60 %

Philip Lowe, DG Energy, zdroj: Evropská komise.

Pravděpodobnost, že se Evropské unii podaří splnit cíl, který počítá do roku 2020 se zvýšením energetické účinnosti o 20 %, je podle generálního ředitele Evropské komise pro energetiku Philip Lowea, zhruba 60 %.

Na otázku, nakolik odhaduje, že se Evropě podaří splnit její cíl a do roku 2020 dosáhnout zvýšení energetické účinnosti oproti roku 2005 o 20 %, generální ředitel Philip Lowe odpověděl, že „při současném pokroku na 60 %“.

Jako jediný z trojice cílů známých pod označením „20-20-20“ není cíl v oblasti energetické účinnosti pro EU právně závazný a nic na tom nemění ani nový návrh směrnice o energetické účinnosti. Lowe uvedl, že krátce před tím, než současná politika spatřila světlo světa, byla Evropská unie zhruba na polovině cesty ke splnění uvedeného cíle. Evropští legislativci podle něj proto nepředpokládali, že se 20% cíl podaří do roku 2020 splnit.

Z dopadové studie, která doprovází tzv. Cestovní mapu pro přechod k nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050, a do níž měl EurActiv možnost nahlédnout, vyplývá, že „EU má k dosažení 20% cíle (v oblasti energetické účinnosti) daleko“.

V materiálu se dále dočteme, že zpomalení evropské ekonomiky sice přispělo k poklesu spotřeby energií, ovšem „zároveň negativně ovlivnilo investice do energetické účinnosti na všech úrovních – veřejné, komerční i soukromé“.

Otazníky nad směrnicí

Zpráva také upozorňuje, že investicím často brání rozdílné zájmy jednotlivých aktérů. Tento případ tržního selhání, které ekonomická teorie označuje jako problém „principál-agent“, v praxi znamená, že motivace a pohnutky majitele domu, jenž by měl investovat do jeho zateplení, jsou odlišné od motivace nájemníka. Zatímco nájemník by zateplení bytu ocenil, jelikož by platil méně za energii, majitel si s účty za topení hlavu lámat nemusí a nic ho tedy ani nemotivuje k investicím.

V dopadové studii se dále dočteme, že pokud Evropa nic nepodnikne (nulový scénář), 20% cíl v oblasti energetické účinnosti se jí nepodaří splnit ani do roku 2050.

S novým návrhem směrnice o energetické účinnosti ale Brusel věří, že šance na splnění je víc než 50%. Nová směrnice například energetickým společnostem ukládá, aby ročně uspořily 1,5 % energie, kterou dodávají koncovým spotřebitelům. Podobná opatření se ale některým členským státům nelíbí a bojují za jejich zmírnění nebo rovnou úplné zrušení (EurActiv 4.11.2011).

Členské státy mají navíc rozdílný názor i na to, jak by se vůbec měla energetická účinnost měřit. Nejasné je například to, zda by se redukce energie měla měřit v absolutních hodnotách nebo na základě ukazatelů energetické náročnosti, kde by se porovnávaly hodnoty spotřeby energie na jednotku produkce.

Koalice pro energetické úspory souhlasí s tím, že 20% cíl do roku 2020 je možné s novou směrnicí splnit, ovšem k tomu je podle ní zapotřebí, aby se jednotlivým členským zemím stanovily závazné cíle. Státy by si podle ní měly navíc stanovit národní plány (cestovní mapy) jak zvýšit míru, v jaké dochází k renovaci budov.

Nejmenovaný investor si v této souvislosti postěžoval, že „se nedá investovat do společností, které čekají na to, až vlády přijmou správné rozhodnutí“.

Zelený byznys cítí zklamání

Evropská aliance pro úspory energie (EUASE), jejímiž členy jsou firmy jako je Phillips, Siemens nebo Schneider Electric včera jednotlivým oddělením Evropské komise zaslala dopis, v němž vyjádřila z Cestovní mapy do roku 2050 zklamání.

„Je třeba, abychom politikům ukázali, že podnikatelé tuto věc podporují stejně důrazně jako ochránci životního prostředí,“ řekla prezidentka EUASE Monica Frassoni EurActivu.

„Pro řadu odvětví znamená energetická účinnost obrovskou příležitost,“ dodala.

Členy EUASE, která vznikla během loňského klimatického summitu v Cancúnu, jsou zástupci byznysu, politici i neziskové organizace.

Aliance si v dopise stěžuje, že Cestovní mapa pro rok 2050 vysílá členským státům a Evropskému parlamentu (které budou o legislativě k energetické účinnosti rozhodovat) zmatené signály, a Komise v ní ukazuje, že o 20% cíli sama pochybuje.

„Pokud to Evropská komise s obnovením růstu ekonomiky, pracovních míst a udržitelným rozvojem myslí vážně, musí být energetická účinnost ústředním prvkem jakéhokoli scénáře pro rok 2050,“ uvedla Frassoni. „To znamená, že se ke svému politickému závazku v podobě 20% cíle přihlásí.“