Energetická koncepce nemusí brzy nikoho zajímat, říká expert

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Pixomar

Státní energetická koncepce se zítra (7. listopadu) možná vrátí na stůl vlády. Podle informací ministerstva průmyslu byly zažehnány rozpory ohledně kompenzačního mechanismu pro jaderné zdroje i těžebních limitů pro uhlí. Vůči dokumentu i způsobu jeho projednávání se však nadále ozývá kritika.

Na program vlády by se zítra mohlo dostat projednávání Státní energetické koncepce (SEK). Jde o strategický dokument z dílny ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), který by měl určit směřování české energetiky pro příštích 30 let. Původně o něm měla vláda rozhodnout již na začátku září, projednávání však bylo přerušeno (EurActiv 13.9.2012).

Hlavním problém s projednáváním SEK nastal podle řady zdrojů ve dvou bodech, a to v otázce státní podpory pro jaderné zdroje a prolomení uhelných limitů.

Kvůli těžebním limitům se MPO dostalo do sporu s nejmenší vládní stranou LIDEM, s jejímiž zástupci proběhlo několik jednání. Limity se řešily také během jednání Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR v minulých týdnech. Někteří členové podle zdrojů EurActivu poukázali na to, že existují rozpory mezi SEK a dalším významným strategickým dokumentem – Surovinovou politikou ČR.

Při představení SEK ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba uvedl, že do roku 2035 si Česká republika vystačí s uhlím bez prolomení těžebních limitů, ačkoliv v budoucnu bude tuto otázku nutné přehodnotit. Podle návrhu Surovinové politiky pak bude limity nutné překročit skutečně až po roce 2035, již do roku 2016 by však měla proběhnout příprava na tuto těžbu (EurActiv 9.8.2012).

Podle informací ministerstva se již spory podařilo vyřešit, a strategie proto může směřovat na stůl vlády. Jak EurActivu sdělila místopředsedkyně vlády a předsedkyně LIDEM Karolína Peake, na téma uhelných limitů dnes ještě přijde řeč v Poslanecké sněmovně. „Budeme jednat o tom, jestli nedošlo k nějakým změnám,“ uvedla.  

Oddělené projednávání

Zatímco SEK by již brzy mohla být schválena, projednávání Surovinové politiky se prozatím protahuje. „Surovinová politika bude projednávána v návaznosti na předložení věcného záměru novely horního práva, kterou nyní připravuje MPO a ministerstvo životního prostředí, tedy do konce tohoto roku,“ sdělil redakci tajemník ministra Kuby Petr Pelech.

„Rozpor týkající se další těžby uhlí bude řešen právě ve vazbě na podrobnosti nové podoby horního práva,“ dodal.

Oddělené projednávání obou dokumentů již dříve kritizovali zástupci environmentálních organizací a odborníci. Kritiku vzbuzuje i to, že SEK bude vláda podle plánu projednávat dříve, než bude vypracována analýza hodnocení jejích ekonomických dopadů. Ta by měla být podle Pelecha vypracována až poté, co vláda vezme koncepci na vědomí. Spolu s ní bude zpracována i analýza environmentálních dopadů.

Podle analytika J&T Banky Michala Šnobra je nyní MPO ve složité situaci. „Je nuceno řešit hned několik palčivých problémů v prostředí domácí energetiky, trošku si ‚lhát do kapsy‘ a oficiálně opodstatnit již rozběhnutý tendr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. A k tomu všemu musí alespoň částečně urychleně reagovat na vývoj energetické koncepce Evropy,“ řekl EurActivu. I to je podle něj jednou z příčin poměrně nelogických časových návazností mezi SEK, ekonomickou analýzou a Surovinovou politikou.  

Podpora pro jádro

Jak již bylo zmíněno, další rozpor nastal v otázce podpory jaderné energetiky. Návrh SEK totiž uvažuje o zavedení kompenzačního mechanismu vyrovnávacích plateb pro jaderné zdroje. S tím zásadně nesouhlasí ministerstvo financí, podle kterého by to přineslo riziko velké zátěže pro daňové poplatníky (EurActiv 21.8.2012). Tajemník ministra průmyslu a obchodu redakci bez dalších podrobností sdělil, že tento spor byl mezi oběma resorty vyřešen. Ministerstvo financí se k otázce odmítlo vyjádřit.

„Bez nějaké formy státní podpory nemá nový jaderný blok šanci na profinancování, aniž by se investor – to je ČEZ, nikoliv stát – dostal do velkých problémů. V tomto směru si musí ministerstva srovnat noty a rozhodnout: Temelín s podporou nebo bez Temelína. Nic mezi tím,“ sdělil redakci Jiří Gavor, jednatel konzultační společnosti ENA.

Nové jaderné bloky bez podpory ze strany státu nemohou najít uplatnění na trhu, upozorňují také ekologická hnutí. Náklady na stavbu jaderných elektráren jsou totiž podle nich rok od roku vyšší. Protože má být podle koncepce zachován vysoký export elektřiny, hrozí, že jej zaplatí domácí spotřebitelé, uvedla ve společné tiskové zprávě sdružení Calla, Centrum pro dopravu a energetiku, Ekologicky právní servis, Hnutí DUHA a Zelený kruh.

„Tvrzení ministra průmyslu, že finanční podpora jaderné energetiky je reakci na trh deformovaný podporou obnovitelných zdrojů, je excelentní manipulací. Je to přesně naopak – podpora obnovitelných zdrojů má vyrovnávat jejich handicap vůči ostatním energiím, v jejichž ceně není zpoplatněno poškozování životního prostředí nebo odpovědnost za jadernou škodu,“ řekl Edvard Sequens ze sdružení Calla.

Ve víru změn

Sporných bodů se však okolo směřování české energetiky může objevit ještě víc. „Zcela jistě k nim patří ještě rozpracování variant pokračování solární daně po roce 2013, což opodstatňuje vyšší než předpokládaná výroba solárních elektráren v posledních letech,“ připomněl Šnobr. Dalším problémem je podle něj tlak velkého průmyslu na kompenzace vysokých nákladů na podporu obnovitelných zdrojů energie.  

Ekologické organizace i zájmová sdružení také upozorňují, že koncepce podceňuje potenciál energetických úspor, ačkoliv je prezentuje jako jednu ze svých priorit (EurActiv 20.8.2012). Průzkum agentury Focus pro Hnutí Duha přitom ukázal, že asi dvě třetiny obyvatel ČR chtějí, aby stát založil svoji energetickou politiku především na podpoře zateplování domů a jiných úspor nebo na využívání větrné, solární či vodní energie, uvedla dnes ČTK.

Velmi proměnlivá je navíc situace v evropské energetice, kterou ovlivňují politické zásahy i rychlý vývoj na trhu s elektřinou z obnovitelných zdrojů. „Je otázka, zda bude nová SEK vůbec někoho zajímat. Podmínky na trhu se totiž mění tak rychle, že doslova během pár měsíců může být vše jinak," řekl Šnobr.