Elektrárenský průmysl: Dekarbonizace musí být ekonomicky přijatelná

zdroj: DigitalFreePhotos.net

Nefunkčnost evropského systému obchodování s emisními povolenkami nebo ekonomicky neefektivní podpora obnovitelných zdrojů energie. To jsou dva příklady problémů, které podle elektrárenského průmyslu brání Evropě na cestě k dekarbonizaci energetiky, jíž chce dosáhnout v roce 2050. Selhání systému obchodování s emisemi vadí i organizacím na ochranu životního prostředí.

Podle evropského komisaře Güntera Oettingera je evropský plán na dekarbonizaci energetiky technologicky proveditelný. „Dekarbonizace nezdraží energii, ale naopak může vést k posílení vývozu energie z Evropy,“ prohlásil v úterý (7. února) na konferenci o  Cestovní mapě pro přechod k nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050, kterou v Bruselu pořádalo dánské předsednictví společně s Evropskou komisí.

Komisařka pro otázky klimatu Connie Hedegaard dodala, že dekarbonizace umožní zvýšit investice do vlastní evropské energetiky namísto utrácení za dovoz energetických surovin ze zemí mimo EU. „V roce 2011 stál Evropu dovoz ropy o 40 % více než v předchozím roce, a dosáhl tak 315 miliard eur. To je téměř stejná částka, jakou představuje řecký dluh,“ řekla na konferenci, na které se vedle zástupců evropských institucí sešli reprezentanti členských států, nevládních organizací i energetických společností.

Cestovní mapu do roku 2050 přijala Komise v polovině prosince 2011 (EurActiv 16.12.2011). Evropská unie se v říjnu 2009 rozhodla, že do roku 2050 sníží množství emisí skleníkových plynů o 80–95 % oproti roku 1990. Chce se tak ujmout role světového lídra ve snaze snížit emise produkované všemi vyspělými zeměmi a zároveň se zbavit závislosti na dovozu fosilních paliv. Cestovní mapa má Unii pomoci překonat výzvy, které dekarbonizace energetiky klade na bezpečnost dodávek a ekonomickou konkurenceschopnost.

Cestovní mapa představuje pět možných scénářů dekarbonizace, které se zaměřují na různé podoby evropského energetického mixu. Všechny scénáře mají společné některé body, jako jsou rostoucí podíl obnovitelných zdrojů (OZE) na energetice, úspory energie, rostoucí role elektřiny, pokles významu fosilních paliv a využívání metody zachycování a ukládání oxidu uhličitého (Carbon capture and story – CCS).

EU ETS je mrtvý

„Domníváme se, že by mělo být využito všech možností, které vedou k dekarbonizaci. V současné době je to ale v Evropě problém,“ upozornil na své včerejší (8. února) přednášce v Praze Hans ten Berge, generální tajemník asociace EURELECTRIC, která reprezentuje evropské výrobce elektřiny a jejímž členem je i Český svaz zaměstnavatelů v energetice.

Podle něj v současnosti nefungují tři ze čtyř nástrojů, které mohou k dekarbonizaci pomoci. „Jaderná energie čelí v části Evropy omezením, metodu CCS nemůžeme provádět, protože v Evropě zatím neexistuje místo, kde by bylo povoleno oxid uhličitý ukládat. Pro energetickou účinnost neexistuje žádný právní závazek.“ Fungujícím nástrojem jsou tak podle něj pouze OZE, které činí 71 % investic do evropské energetiky. „Proč by investoři vkládali peníze jinam, když v případě OZE mají zajištěny dlouhodobé dotace?“ kritizoval současnou situaci.

Velkým energetickým hráčům se nelíbí ani další aspekty vývoje evropské energetiky. Trnem v oku jim je zejména stav Evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS), který kritizují i organizace pro ochranu životního prostředí. Johannes Teyssen, výkonný ředitel německé energetické společnosti E.ON, na bruselské konferenci prohlásil: „EU ETS je na dně, je mrtvý. Nikdo nebude investovat do snižování emisí, když je cena povolenek tak nízká jako dnes.“

Hodnota emisních povolenek totiž na začátku letošního roku dosáhla rekordního minima a klesla na 8 eur za tunu CO2 kvůli ekonomické krizi a očekávání poklesu poptávky po povolenkách z důvodu přísnějších pravidel pro ekonomickou účinnost.  

Jason Anderson, šéf oddělení pro evropskou klimatickou a energetickou politiku Světového fondu na ochranu přírody, se domnívá, že situaci by mohlo vyřešit stažení určitého množství povolenek ze systému obchodování a významné snížení počtu povolenek, které mohou producenti emisí každý rok nakoupit.

Podobný názor mají i poslanci Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin v Evropském parlamentu, kteří minulý týden (31. ledna) cestovní mapu do roku 2050 podpořili. Plenární zasedání Parlamentu o ní bude hlasovat v polovině března.

Sjednotit pravidla

Další kritika se ozývá vůči pomalu probíhající integraci evropského trhu s energií (viz také EurActiv 7.2.2012). Johannes Teyssen vyzval ve svém proslovu na konferenci Evropskou komisi, aby na vytvoření vnitřního energetického trhu pracovala usilovněji. „Souhlasím se stanovenými cíly, ale silně nesouhlasím s tím, že národní státy i Komise tiše tolerují rozdíly, které v rámci Evropy existují, a hovoří o vytváření nových systémů a pravidel, místo aby se snažili udržet pohromadě ty staré.“

Hans ten Berge během své přednášky v Praze například upozornil na rozdíly, které v jednotlivých členských státech existují v oblasti dotací OZE. „Systém dotací se musí sjednotit v celé Evropě, protože jedině tak se bude do OZE investovat tam, kde je to geograficky nejvýhodnější,“ domnívá se ten Berge.

Živou debatu, která se na úterní konferenci rozvinula, kladně zhodnotil Frederic Hauge, člen poradního sboru komisaře Oettingera: „Je to dobré vykročení na dlouhou cestu k nalezení těch pravých nástrojů pro dekarbonizaci Evropy,“ řekl.  

Komisař pro energetiku k diskuzi dodal, že ještě během funkčního období současné Komise, tedy během dvou let, by mělo být rozhodnuto o konkrétních cílech pro rok 2030. Neexistenci střednědobých cílů v minulosti kritizovali zejména obhájci OZE a energetické účinnosti, kteří proto v prosinci označili cestovní mapu za „promarněnou příležitost“.