Datová centra mohou v budoucnu šetřit energií, umožní to speciální čip

zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Datová centra by mohla v budoucnu spotřebovávat výrazně nižší množství energie, než je tomu dnes. Umožnit by to měl speciální čip vyvíjený v rámci projektu, který podporuje Evropská unie. Ta usiluje o pozici lídra v inovativních počítačových technologiích, které budou dbát také na udržitelnost.

Speciální 3D mikročip by měl pomoci výrazně snížit energetickou náročnost datových center, která jsou tvořena tisícovkami počítačových serverů a mohou dosahovat rozlohy fotbalového hřiště. Technologie je vyvíjena v rámci projektu, který podpořila Evropská unie.

Podle Evropské komise tak EU upevňuje svou pozici na špičce zelených počítačových technologií. O vývoj energeticky úsporných serverů proto usiluje dlouhodobě (EurActiv 16.2.2012).

Datová centra jsou zásadní pro rozvoj cloud computingu, který umožňuje fungování e-mailových serverů, sociálních sítí i dalších komunikačních a jiných technologií. Zároveň však spotřebovávají tolik energie jako několik desítek tisíc domácností.

Project Eurocloud využívá principu mikroprocesorových technologií, které spotřebovávají malé množství energie a využívají se například v mobilních telefonech. Přizpůsobuje je však k užití v mnohem větším rozsahu. Podle předběžných výpočtů by měly tyto technologie ušetřit oproti běžným serverům až 90 % energie.

Díky tomu by se mohlo provozování těchto center zlevnit, což by prospělo dalšímu rozvoji tohoto nového odvětví.

„Dnešní energeticky náročná datová centra nejsou dlouhodobě udržitelná,“ řekla evropská komisařka pro digitální agendu Neelie Kroes. Vzhledem k neustálému rozvoji digitálních technologií je totiž podle Komise příliš náročné zásobovat cloudová centra energií nutnou k napájení a chlazení.

„Eurocloud se zaměřuje na podstatu tohoto problému. Věřím, že další rozvoj projektu posílí pozici evropských podniků v sektoru, který v současné době ovládají mimoevropské společnosti,“ dodala komisařka.

Do výzkumného projektu jsou zapojeni odborníci z několika evropských zemí – Velké Británie, Belgie, Švýcarska, Finska a Kypru. Od Evropské unie získal v letech 2010 až 2012 podporu ve výši 3,3 milionů eur, což je 63 % z jeho celkových nákladů.