Dánská představa směrnice o energetické účinnosti je pro ekologické organizace zklamáním

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Dánské předsednictví si jako jednu ze svých priorit uložilo úspěšně dokončit debatu nad směrnicí o energetické účinnosti. Představilo vlastní verzi tohoto právního předpisu, která se však nezamlouvá ekologickým organizacím. Kritizují například to, že směrnice neobsahuje žádné závazné cíle.

Nová verze návrhu směrnice o energetické účinnosti, kterou předložilo dánské předsednictví, se nelíbí zájmovým skupinám, jež na přípravě dokumentu úzce spolupracují s evropskými institucemi. Dánská verze jde sice dále než návrh polského předsednictví a omezuje například možnosti průmyslu, jak ovlivnit plnění cílů v jednotlivých státech, přesto se vůči ní ozývá kritika.

Enviromentalistům se nelíbí, že ve směrnici chybí závazné cíle a také to, že Dánsko nepočítá s vyhodnocením dosavadního vývoje v roce 2014, které bylo zahrnuto v původním návrhu Evropské komise. Podle odborníků tak nemá žádný pevný základ pro tvrdá vyjednávání, která se v této otázce dají očekávat.

Jedním z hlavních bodů směrnice je požadavek, aby energetické společnosti v jednotlivých zemích zajistily každoroční úspory energie ve výši 1,5 %. Dánské předsednictví přišlo s návrhem, aby této hodnoty musely úspory ve všech zemích dosáhnout každý rok. Jde o významný posun oproti směrnici o energetických službách z roku 2006. Podle ní mohou státy ve výkazech za daný rok zohlednit i úspory realizované díky opatřením přijatým v minulých letech (a to až deset let zpátky), přičemž hlavní ohled se bere na konečný cíl, který má být splněn v roce 2015.

Dánsko chce však členským státům umožnit započítávat do 1,5% cíle také energii uspořenou při její transformaci. „Ten cíl měl původně podpořit úspory v domácnostech, a ne v sektoru transformace energie,“ podotkla Erica Hope z environmentální skupiny Climate Action Network-Europe.

Kontrolní roky

Dánské předsednictví také návrh směrnice zahrnulo do širšího kontextu vývoje evropské energetiky v dalších desetiletích. Po Evropské komisi požaduje, aby stanovila cíle pro rok 2030 jako součást cestovní mapy k nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050. Komisař pro energetiku Günther Oettinger v úterý (7. února) přislíbil, že Komise s určením střednědobých cílů počítá (EurActiv o tom informuje v jednom z dnešních článků). 

Jak již bylo zmíněno, Dánsko ze svého návrhu naopak vypustilo požadavek vyhodnocení dosavadního pokroku u plnění 20% cíle v roce 2014. Ten počítá s tím, že pokud nebude pokrok dostatečný, pro každý stát budou určeny v oblasti energetické účinnosti závazné cíle. Dánské předsednictví namísto toho přišlo s tím, aby Evropa v roce 2015 zhodnotila, zda je schopna splnit 20% cíl do roku 2020. 

„To je na míle vzdálené od návrhu Komise, která chtěla po roce 2014 zavést povinné cíle pro jednotlivé státy, které by neplnily požadované hodnoty,“ řekla Hope.

Jak účinnost financovat?

Dalším problematickým bodem je financování energetické účinnosti. Dánské předsednictví totiž do své verze směrnice finanční podmínky nezahrnulo, ačkoliv to požadoval například Evropský parlament (EurActiv 11.1.2012). Členské státy totiž nejsou ochotné přistoupit k žádným závazným číslům, tím méně pokud se jedná o finance, sdělili EurActivu někteří představitelé evropských institucí.

Průmyslová asociace BusinessEurope nedávno prohlásila, že cíle obsažené v dánském návrhu podle ní tak jako tak nebudou přijaty, protože ohrožují ekonomický růst.

„Tento přístup motivuje spíše k nižší spotřebě než k vyšší účinnosti,“ tvrdí asociace. „Pokud v budoucnu posílí ekonomický růst, bude obtížné dosáhnout stanovených cílů, aniž by to poškodilo průmyslovou aktivitu Evropy.“