ČR je lídrem střední Evropy v pasivních domech. Musí si ale rozmyslet budoucí podporu energetických úspor

© Shutterstock

Výroční data ze sektoru šetrného stavebnictví mimo jiné ukázala stabilizaci trhu pasivních domů. Je to i díky Nové zelené úsporám. Česko má i další dotační programy na podporu energetických úspor. Jejich současné nastavení se ale chýlí ke konci.

Česko patří k lídrům střední a východní Evropy ve výstavbě pasivních rodinných domů. Za posledních deset let jich bylo postaveno asi pět tisíc. Odhaduje to aliance Šance pro budovy, která sdružuje firmy ze sektoru šetrného stavebnictví.

Loni požádalo o podporu z dotačního programu Nová zelená úsporám (NZÚ) 481 stavebníků novostaveb rodinných domů v pasivním standardu.

„To je v meziročním srovnání o 30 % více než v předešlém roce. Za devítileté období trvání dotačního titulu tak v Česku bylo podpořeno téměř 3 400 těchto budov. Pokud k nim odvodíme srovnatelné domy postavené výhradně z prostředků jejich vlastníků, dostáváme se k hranici 5 000 domů,“ říká ředitel Šance pro budovy Petr Holub.

Podle odhadů německého Passivhaus Institutu je na světě přibližně 60 000 pasivních domů. Česko se tak na tomto počtu podílí asi osmi procenty. Ještě mnohem víc má ale sousední Rakousko, kde stojí asi 18 000 pasivních domů.

Pasivní mohou být i školy

V Nové zelené úsporám je nyní možné žádat i o podporu pro bytové domy v Praze. Velcí developeři si na ni ale sáhnou jen jednou za tři roky, a to v omezené výši 5 milionů korun, uvádí Holub. „Podpora proto slouží pro výstavbu domů asi do čtyřiceti bytů. Pokud je to větší dům, existuje určitý příspěvek, ale pro velké developery přestává být zajímavý.“

V roce 2017 byly podle aliance na trh uvedeny projekty, které nabídly asi 300 bytů v pasivním nebo téměř pasivním standardu. „Nové pasivní rodinné domy tvoří 8 až 10 procent celkové nové výstavby v ČR. U bytů jsou to 2 až 3 procenta,“ dodává Holub.

Vedle obytných budov se ale staví i veřejné pasivní budovy. „V tuto chvíli jich v Česku stojí asi deset a dalších deset se připravuje a bude vystavěno i díky podpoře z Operačního programu Životní prostředí,“ uvádí Holub. Jako příklad existujících budov lze uvést dům pro seniory v Modřicích nedaleko Brna, základní uměleckou školu v Holici v Pardubickém kraji nebo školicí středisko firmy Intoza v Ostravě.

Myslet na budoucnost

Programy Nová zelená úsporám i OP Životní prostředí spadají pod ministerstvo životního prostředí. Kromě toho lze energetické úspory v budovách – a to nejen výstavbu pasivních domů – podporovat ještě z OP Podnikání pro konkurenceschopnost a inovace, který spadá pod ministerstvo průmyslu a zaměřuje se na firmy. Pro bytové domy mimo Prahu je určen Integrovaný regionální operační program pod ministerstvem pro místní rozvoj.

Tyto podpůrné programy přinášejí do stavebnictví až 30 miliard korun celkových investic ročně. Jejich potenciál je ale ještě 2,5 násobně vyšší, tvrdí Šance pro budovy.

„Aktuálně české programy na jednu vynaloženou korunu z veřejných rozpočtů vybudí 3 koruny celkové investice, v Německu je tento podíl 1 ku 18. Postupně se k této hodnotě můžeme blížit,“ říká Holub.

V současné době se přitom v EU rozjíždí dlouhá vyjednávání o tom, kam a jak budou směřovat peníze z víceletého evropského rozpočtu po roce 2020, kdy skončí současné rozpočtové období. To ovlivní i budoucnost operačních programů v ČR.

Jejich nastavení by si mělo Česko podle Holuba rozmyslet co nejdříve, aby po roce 2020 nevznikl výpadek.

„Hospodářství České republiky vykazuje rychlý růst, proto lze očekávat, že v rámci kohezní politiky již v příštím víceletém období nebudeme disponovat tak štědrou alokací jako doposud,“ říká. „Proto je třeba koncentrovat stávající programy podpory a začít připravovat jejich doplnění tzv. finančními nástroji, tedy zvýhodněným financováním.“