ČR mapuje svůj potenciál pro úspory energie v budovách

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: renjith krishnan

Ministerstvo průmyslu a obchodu v současné době mapuje, jaký má Česko potenciál pro úspory energie v budovách. Na podzim by měla být známa výsledná data, do konce dubna příštího roku má ČR Evropské komisi odevzdat dlouhodobou strategii pro energeticky úsporné renovace. Očekávají se překážky v oblasti financování a koordinace mezi jednotlivými rezorty.

Do 30. dubna příštího roku má Česká republika odevzdat Evropské komisi dlouhodobou strategii pro renovace budov (EurActiv 1.8.2012). Podobně jako ostatní členské státy ji k tomu zavazuje nová směrnice o energetické účinnosti (EurActiv 31.7.2012). Aby mohlo Česko svou strategii odevzdat, musí nejprve prozkoumat, jaký potenciál pro úspory vlastně budovy na jeho území mají.

Směrnici o energetické účinnosti schválili europoslanci a členské státy na konci minulého roku (EurActiv 4.10.2012). Direktiva má zajistit plnění jednoho z energeticko-klimatických cílů EU, který do roku 2020 počítá se zvýšením energetické účinnosti o 20 % oproti roku 1990. Zavádí pro členské země vnitrostátní orientační cíle, které jsou ovšem pouze doporučující a nezávazné. Členské státy se nicméně zavázaly k těmto cílům dojít v rámci opatření, která už závazná jsou. Jedná se například o závazek ušetřit určité množství energie na konečné spotřebě.

Jak již bylo zmíněno, jedním ze závazků je také vytvoření dlouhodobé strategie, která má sloužit k uvolnění investic do renovací stávající veřejných i soukromých budov.

„Strategie má být skutečně dlouhodobá. Původně se hovořilo o horizontu roku 2040, nakonec to Komise ponechala víceméně na rozhodnutí členských států,“ uvedla na konferenci Šetrné budovy vedoucí oddělení energetických úspor ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Marcela Juračková.

Strategický dokument má být každé tři roky aktualizován. Poprvé ho bude Česko vydávat v rámci příštího Národního akčního plánu pro energetickou účinnost. Ten má být připraven právě do konce dubna 2014.

Získat data

„Strategie by měla obsahovat přehled vnitrostátního fondu budov. Vzhledem k tomu, že některé státy nemají zmapovaný svůj potenciál a nemají úplný soupis všech budov ve státě, je možné tento přehled provést na tzv. statistickém vzorku,“ přiblížila Juračková.

Strategie musí obsahovat nákladově efektivní přístupy k renovacím, a to podle typu budov a také podle klimatických pásem. Dále má zahrnovat politiky a opatření, a to především na podporu nákladově efektivních a hlavně rozsáhlých renovací budov. Součástí je i dlouhodobý výhled renovací budov, podle něhož se může o investicích rozhodovat například stavební průmysl nebo finanční instituce. Členské země musí také Komisi oznámit své odhady pro očekávané úspory energie, který bude fakticky podložené.

„Hlavní problém spočívá v tom, že Česká republika patří mezi ty státy, které nemají svůj potenciál pro úspory zmapován. V současné chvíli nemáme dostatečnou datovou základnu, na které by mohla být strategie vytvořena,“ shrnula zástupkyně MPO. Proto se ministerstvo ve spolupráci s odbornými organizacemi rozhodlo provést celostátní inventarizaci všech budov.

„Nebudeme ‚chodit dům od domu‘, ale vytvoříme datovou základnu prostřednictvím statistických vzorků, tak jak to Komise umožňuje,“ dodala Juračková. Data by prý měla být získána do pozdního podzimu letošního roku.  

Zdola nahoru nebo seshora dolů?

Ministerstvo se rozhodlo zkombinovat dvě metody. „Je možné použít dva přístupy – buď jít seshora dolů, nebo zespoda nahoru. My jsme se rozhodli projít oba dva způsoby,“ vysvětlila Juračková.

Pro metodu „top-down“ je k dispozici několik studií, které odhadují na české i evropské úrovni potenciály různých souborů budov – například pro domácnosti nebo pro průmysl. Ministerstvu se ve spolupráci s iniciativou Šance pro budovy podařilo získat vypovídající porovnání pro budovy rezidenčního a terciárního sektoru. Předpokládaný potenciál pro úspory se prý do roku 2020 pohybuje okolo 50 PJ. U budov v průmyslu prý situace nebyla tak jednoduchá, protože jednotlivé studie přinášely příliš rozdílné výsledky.    

„Studie nám mohou říkat cokoliv, je proto také třeba ověření metodou zespoda nahoru. K tomu je připraven stochastický model energetické náročnosti budov,“ uvedla dále Juračková.

Do stochastického modelu vstupují data z různých typů budov, které jsou rozděleny mimo jiné podle stáří. Data, která se do modelu zadávají, a která z něho vystupují, zahrnují spotřebu energie v původním stavu, spotřebu po renovaci, úsporu provozních nákladů, výši investic a návratnost. „Lze tak například zjistit, jaká je investiční návratnost renovací různých typů budov,“ řekla Jurečková.  

Důležitá je koordinace

Podle jejích slov se MPO v současné době soustředí spíše na technické problémy, které jsou s tvořením strategie spojeny. „Už se nám ale rýsují bariéry a problémy, které budeme muset řešit. Hlavní bariérou je samozřejmě financování. Jako druhou jsme identifikovali koordinaci napříč ministerstvy,“ uvedla.

Pokud jde o financování, je prý možné přemýšlet o státních dotacích. Programy je prý ale potřeba nastavit efektivně, aby skutečně přinesly očekávaný přínos. Nastavení je prý také třeba zkoordinovat napříč ministerstvy, a to nejen MPO, ministerstvem životního prostředí a ministerstvem pro místní rozvoj, ale také ministerstvem financí.

„Pracujeme na tom, diskutujeme s ministerstvy a snažíme se najít nějaký zlatý střed tak, aby to vyhovovalo všem a opravdu to přineslo kýženou efektivitu,“ uzavřela Juračková.