Česko zvažuje, kam nasměrovat výnosy z aukcí povolenek CO2

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Koncem ledna ministr životního prostředí Tomáš Chalupa oznámil záměr využít prostředky, které po roce 2013 bude Česká republika získávat z aukcí emisních povolenek, na vytvoření nového programu na podporu energetických úspor. Zájemců o finance, které má Česko podle pravidel EU investovat do snižování emisí skleníkových plynů, je ale víc. EurActiv zjišťoval, jaké jsou pozice jednotlivých hráčů.

Do vlády má v blízké době zamířit návrh novely zákona o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Novela z dílny ministerstva životního prostředí (MŽP) má do českého práva zavést opatření obsažená ve směrnici EU o obchodování na evropském uhlíkovém trhu EU-ETS po roce 2013.

EU se v minulosti zavázala, že v porovnání s rokem 1990 omezí do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 % a zmíněná směrnice z roku 2009 má ke splnění tohoto cíle přispět.

Podle nových pravidel nebudou moci evropské elektrárny, teplárny a další průmyslové podniky po roce 2013 získávat povolenky na vypouštění emisí CO2 zdarma, jak tomu bylo dosud, ale mají si je kupovat v aukcích. Průmyslovým znečišťovatelům se tím zvednou náklady a to je má motivovat k investicím do snižování uhlíkových emisí.

Směrnice, kterou státy včetně České republiky v roce 2009 odsouhlasily během českého předsednictví, navíc vládám ukládá, aby alespoň polovinu výnosů, které získají prodejem emisních povolenek, použily na investice do snižování znečištění skleníkovými plyny a ochranu proti dopadům změn klimatu.

Prioritou vlády je fiskální konsolidace

Vlády se k tomuto opatření postavily různě. Zatímco například sousední Německo oznámilo, že na snižování uhlíkové náročnosti své ekonomiky použije 100 % příjmů z aukcí povolenek, návrh českého zákona počítá s tím, že Česko splní pouze minimum, které po něm směrnice požaduje. Podle návrhu MŽP má jít na zelená opatření prostřednictvím Státního fondu životního prostředí jen 50 % výnosů. Zbývající polovina se má stát příjmem státního rozpočtu.

Náměstek ministra financí Jan Gregor EurActivu vysvětlil, že hlavní prioritou vlády je fiskální konsolidace, a ministerstvo proto „nepředpokládá, že by se na zelená opatření vynakládalo vyšší procento výnosů, než vyžaduje směrnice EU“.

Průmysl a ekologové ale chtějí víc. „Výnos povolenek by neměl sloužit k záplatování státního rozpočtu,“ tlumočil pozici Svazu průmyslu a dopravy tiskový mluvčí Milan Mostýn. Největší zaměstnavatelská organizace v zemi podle něj požaduje „větší využití výnosů z prodeje povolenek než minimálních 50 %“.

Prorůstová opatření?

Stejného názoru je i generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek. „Náš návrh je, aby na ochranu klimatu šlo víc než 50 % výnosů povolenek. To znamená, že z 50 %, které mají připadnout do státní kasy, by měl stát financovat některé programy, které v rámci škrtů zastavil, ač byly přínosné pro státní rozpočet,“ uvedl Mašek v odkazu na program Nový panel, z kterého se podporovalo zateplování panelových i nepanelových bytových domů a který vláda v roce 2010 pozastavila.

Podle konzultanta a bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka prokazuje současné vedení ministerstva návrhem na 50% využití výnosů z aukcí na ochranu klimatu „téměř nulové ambice“. Jde prý i o doklad, že rezort má ve vládě „malou autoritu“.

Podle Bursíka udělal Tomáš Chalupa „zásadní chybu“, když sám vládě navrhl derogace a rozdělení bezplatných povolenek energetickým společnostem a teplárnám a tím z nich pro nejbližší období sejmul tlak, který by je nutil investovat do nízkoemisních technologií. „Pustil-li ministr Chalupa povolenky zdarma pro české elektrárenství a průmysl, měl trvat na minimálně 75% výnosů do ochrany klimatu,“ myslí si Bursík.

O tom, že by MŽP mělo usilovat o získání co nejvyššího podílu z celkových výnosů, je přesvědčen i Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost. „Nastaví-li ministerstvo životního prostředí využití prostředků chytře, pomůže domácí ekonomice víc, než když část zisků projíme‘ v bezedném státním rozpočtu,“ uvedl bývalý energetický expert Hnutí Duha.

Sám ministr Tomáš Chalupa přitom v minulosti nevyloučil, že by na zelená opatření mohlo jít víc. V lednu na dotaz EurActivu, zda by byl ochoten podpořit větší než 50% podíl prostředků na zelená opatření, odpověděl, že „ministerstvo udělá všechno proto, aby peněz získalo co nejvíc“ (EurActiv 27.1.2012).

Ministerstva podporují energetické úspory

Bez ohledu na to, jakou část výnosů z aukcí se zákonodárci nakonec rozhodnou do zelených opatření investovat (podle odhadů MŽP mohou výnosy činit až stovky miliard korun), začalo ministerstvo koncem ledna ve spolupráci s ostatními rezorty, odborníky a zájmovými skupinami jednat o tom, jak peníze z prodeje povolenek využít.

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa dal v té době jasně najevo, že chce peníze nasměrovat hlavně do energetických úspor v budovách. Vzniknout by měl podle něj podobný program, jako byla Zelená úsporám (EurActiv 27.1.2012).

Tento záměr podporuje i ministerstvo financí. Podle náměstka Gregora by peníze měly jít „primárně do snižování energetické náročnosti veřejných budov“ jako jsou úřady, školy nebo nemocnice, čímž by se do budoucna ušetřilo na provozních nákladech, které se jinak musí financovat z veřejných rozpočtů.

Zatímco zastánci zvyšování energetické účinnosti v budovách takové rozhodnutí vítají, energetici argumentují tím, že by se výnosy z prodeje povolenek měly investovat zpátky do energetického sektoru.

Energetici chtějí výnosy reinvestovat

Ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek nechápe, proč by měli prostředky na zateplování získávat lidé, kteří si doma topí sami. „Elementární spravedlnost bych viděl v tom, aby se vybrané peníze vrátily k těm, kteří za povolenky budou platit, což jsou lidé připojení na dálkové vytápění,“ řekl EurActivu.

Prostředky, které stát ze sektoru teplárenství získá, by se podle Hájka měly využít na modernizace a rekonstrukce tepelných sítí. Automaticky z toho budou mít prospěch „všichni občané, kteří tento ekologický způsob vytápění využívají a kteří současně budou v ceně tepla přispívat na výnosy z aukcí povolenek,“ dodal.

K záměru MŽP využít výnosy z emisních povolenek primárně na snižování energetické náročnosti budov má výhrady i energetická společnost ČEZ. Navzdory dobrým zkušenostem z minulosti je podle tiskového mluvčího společnosti Jana Beneše možné úspory v budovách financovat i z jiných zdrojů jako jsou např. strukturální fondy. Pokud by najednou byly k dispozici i peníze z ETS, vedlo by to podle něj k „umělé poptávce“, ke „konkurenci mezi dotačními tituly“ a „jejich neefektivnímu využití“.

Energetický sektor má podle zástupce ČEZu ze všech sektorů zahrnutých do ETS nejpřísnější cíle v oblasti snižování emisí a další závazné požadavky očekává v souvislosti s přijetím směrnice o energetické účinnosti. Investice do zavádění nízkouhlíkových opatření jsou z těchto důvodů vyšší než v jiných sektorech, a je proto oprávněné požadovat nasměrování výnosů z aukcí právě sem, řekl Beneš EurActivu.

Svaz průmyslu a dopravy (SPČR) naproti tomu záměr MŽP použít výnosy z povolenek na snižování energetické náročnosti budov podporuje. Část prostředků by podle něj měla ale směřovat i do zvyšování energetické účinnosti průmyslových zařízení. Z výnosů by se podle tiskového mluvčího svazu Milana Mostýna měly dále financovat investice do výzkumu v oblasti nízkoemisních technologií a energetických úspor. Průmysl věří, že by se z prodeje povolenek měly kompenzovat také vysoké ceny elektřiny způsobené podporou obnovitelných zdrojů energie, zejména fotovoltaiky.

Renovace podpoří ekonomiku i ovzduší

Svaz podnikatelů ve stavebnictví investice do energetických úspor v budovách jednoznačně podporuje. Generální ředitel svazu Miloslav Mašek zdůraznil, že podpora by měla směřovat zejména na renovace stávajících staveb bez ohledu na to, zda se jedná o veřejné nebo soukromé budovy.

Záměr MŽP oceňují také odvětví, která se zabývají energeticky úsporným stavitelstvím. Podle Petra Holuba, koordinátora asociace Šance pro budovy, spočívá výhoda investic do výstavby a renovace budov v multiplikačních dopadech na domácí ekonomiku. „Dům nemůžete uříznout, odvézt do Číny, tam jej zrenovovat a zase vrátit zpět. Tento sektor díky tomu dává práci lidem zejména v malých a středních firmách napříč Českou republikou,“ vysvětluje Holub.

„Úsporné budovy navíc snižují naši závislost na dovozech paliv ze zahraničí, zvyšují kvalitu vnitřního prostředí prostřednictvím dostatečného přívodu čerstvého vzduchu a domácnostem snižují náklady na energie,“ dodává.

Bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík vidí v investicích do energetických úspor v domácnostech a veřejných budovách nejlepší způsob, jak přispívat k ochraně klimatu. „Podle mého názoru by měl celý výnos z aukcí, kterým bude disponovat Státní fond životního prostředí, směřovat do pokračování programu Zelená úsporám,“ řekl EurActivu.

Podpora zateplování a ekologičtějšího vytápění prostřednictvím obnovitelných zdrojů podle Bursíka představují „cestu, jak po postupně vyčistit‘ obce od zimních smogů“, které vznikají v důsledku spalování uhlí v lokálních topeništích.

Bývalý ministr je přesvědčen o tom, že z nového programu by se měly podporovat pouze obytné budovy, neboť „veřejné budovy lze nadále financovat z Operačního programu Životní prostředí“.

O rozdělení peněz se jedná

S tím, že by prostředky z prodeje povolenek měly zamířit do snižování energetické náročnosti budov, souhlasí i ekologové. „Jde o nejefektivnější cestu ke snižování emisí, která navíc přináší významné vedlejší efekty v podobě snižování plateb za teplo nebo kvalitních pracovních příležitostí,“ myslí si energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký. Druhou prioritou by podle Polaneckého měla být podpora projektů na snižování dopadů změn klimatu v rozvojových zemích.

Jak vyplývá z předchozího přehledu, nápadů na využití výnosů z povolenek je vedle směřování peněz do renovací (případně výstavby) budov celá řada a to, že se peníze budou dělit mezi víc priorit, potvrzuje i tisková mluvčí MŽP Michaela Jendeková. Vedle úspor v budovách podle ní ministerstvo uvažuje také o podpoře technologických inovací a dalších programech, jako je například podpora adaptačních opatření na změny klimatu, ale i samotná administrativa spojená se systémem ETS. „Přesné rozdělení prostředků mezi konkrétní oblasti podpory je nyní předmětem debaty s ostatními ministerstvy a zástupci odborné veřejnosti,“ uvedla Jendeková.

Příliš mnoho neznámých

Přestože diskuse o tom, na co by se peníze z prodeje povolenek měly použít, je už nyní poměrně živá, zatím vůbec není jasné, jak vysoké příjmy z aukcí ve skutečnosti budou. Neznámých je víc než dost. Výše příjmů bude záviset především na vývoji cen emisních povolenek. Ty jsou přitom nyní kvůli hospodářské krizi a velkorysému nastavení systému ETS velmi nízké a nedojde-li ke zpřísnění systému nebo hospodářskému oživení, s nárůstem ceny se počítat nedá (EurActiv 27.2.2012).

O objemu prostředků rozhodne také to, nakolik bude vláda úspěšná se svou žádostí o tzv. derogaci povolenek na CO2. Česká republika, Polsko a další země střední a východní Evropy si s poukazem na vysokou závislost energetického sektoru na uhlí ve směrnici o ETS vymohly výjimku, podle níž mohou elektrárny získávat i po roce 2013 až 70 % povolenek zdarma (podíl bezplatných kreditů se má postupně snižovat až na nulu v roce 2020).

Podle směrnice mají ale elektrárny na bezplatné povolenky nárok pouze v případě, že přistoupí k odpovídajícím investicím do snižování emisí skleníkových plynů. Žádost, kterou Česká republika odeslala Evropské komisi, však vyvolává pochybnosti na straně ekologických sdružení i samotné Komise (EurActiv 2.3.2012).

Za předpokladu, že ČR bude schopná uplatnit derogace v plném rozsahu, mohou podle odhadů MŽP výnosy z prodeje povolenek dosáhnout v letech 2013 až 2020 3,1 až 10,3 miliardy eur.

Na zelená opatření by přitom podle současného návrhu novely zákona o povolenkách měla jít polovina z této sumy. Jak je ale vidět z přehledu, které EurActiv v tomto článku nabídl, jisté nemusí být ani to.