Čerpání dotací na úspory energie se pohnulo, řešit ho ale bude muset i nová vláda

úspory energie

© Shutterstock

Řadu chyb v operačních programech se už podařilo vyřešit. Vláda se ale bude muset zamyslet, jak úspory energie podporovat v době, kdy vyschnou evropské dotace.

V Česku se stále nedaří čerpat dotace na opatření, která pomáhají šetřit energií. Díky projektům, které byly schváleny do konce letošního září, se podaří vyčerpat zatím jen necelých 16 procent z částky, která je v operačních programech evropských fondů vyčleněna.

Celkem je přitom v období let 2014 až 2020 k dispozici téměř 60 miliard korun.

„Prvotní problém je v pozdním schválení programů, kdy Evropská komise schválila programy pro Českou republiku až v roce 2015, i když jde o programové období 2014 až 2020,“ vysvětlil ČTK v polovině prosince ředitel odboru energetické účinnosti a úspor ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Vladimír Sochor.

Sochor: V čerpání je zpoždění minimálně dva roky.

„Po schválení se připravovaly konkrétní podmínky poskytování dotací společně s výzvami pro podávání žádostí o dotace, které byly vyhlašovány až na konci roku 2015. Lze uvést, že zpoždění v užití programů je tedy minimálně dva roky,“ řekl Sochor.

Po celou dobu se přitom dosud naráželo na problémy, které pramenily jak na evropské, tak na národní úrovni.

Dotace? Složitě

Problém byl třeba v omezení alokace pro velké firmy, které podle původních podmínek směly vyčerpat jen 20 % z celkových 20 miliard vyčleněných na úspory energie v Operačním programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), který má pomáhat podnikatelům.

Tento problém se už podařilo vyřešit, informovalo MPO, které program administruje.

„Omezení ve výši 20 % z celkové alokace dotačních prostředků na úspory energie se změnilo na 60 %, což velmi rozšiřuje u velkých podniků možnost získat dotaci na energeticky úsporné projekty,“ vysvětluje ministerstvo v materiálu, který shrnuje nedávný vývoj v OPPIK.

Firmy často odrazovaly složité podmínky čerpání.

Další problémy ale plynuly například z příliš přísných podmínek stanovených národními administrátory OPPIK. Firmy to od čerpání dotací odrazovalo.

Přitom by podniky o energeticky úsporné projekty zájem měly. Potvrzuje to třeba zkušenost týmu České spořitelny, který letos v květnu spustil poradenský program se zaměřením na stávající klienty banky.

„Podstata spočívá ve zmonitorování a vyhodnocení potenciálu energetických úspor a doporučení ve formě konkrétních návrhů úsporných opatření a pomoc s jejich financováním,“ vysvětluje jeden z členů týmu Jakub Zemánek.

Na hodnocení je podle něj zatím brzy, protože projekty jsou ve fázi rozpracování. Pokud jde o zapojení firem, program ale podle Zemánka splnil očekávání.

Nejlepší MŽP, nejhorší MMR

Kromě operačního programu MPO je na úspory energie vyčleněno 14 miliard v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) pod ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a 24,6 miliardy korun v Operačním programu Životní prostředí (OPŽP) pod ministerstvem pro životní prostředí (MŽP).

Přibližně 20 miliard pak nabízí ještě národní program Nová zelená úsporám, který se financuje z výnosů z prodeje emisních povolenek.

Řada problémů s čerpáním dosud plynula z podmínek, které do operačních programů vnesly české úřady. Situaci se ale postupně podařilo zlepšit, hodnotí výkon státní správy aliance Šance pro budovy, která sdružuje firmy z oblasti šetrného stavebnictví.

Mezi „operáky“ je na tom podle ní nejlépe OPŽP, který podporuje energeticky úsporné renovace veřejných budov.

S největšími potížemi se potýká IROP pod ministerstvem pro místní rozvoj.

„Podpora je nyní odstupňovaná podle dosaženého energetického standardu, takže motivuje ke kvalitnějším renovacím. Výzva je vyhlášena jako průběžná, nevytváří tedy jednorázový tlak na žadatele, ani administrátory,“ oceňuje mimo jiné Šance pro budovy.

V OPPIK se podle ní řadu problémů podařilo vyřešit, ale reputaci programu prý škodí neplánované uzavírání a znovuotevírání příjmu žádostí a také nejasné hodnocení hospodárnosti projektů.

S největšími potížemi se podle stavebních firem potýká IROP, který podporuje úspory energie v bytových domech (mimo Prahu).

„Problémem byla vysoká administrativní zátěž, nastavená shodně pro město stavějící stadion a pro tříčlenný výbor SVJ potkávající se v kočárkárně bytového domu jednou za čtvrt roku. K významné úpravě administrativních nároků došlo na jaře 2017, nicméně správci bytových domů často tuto informaci ještě nemají,“ vysvětluje aliance.

Holub: Efektivní nastavení podpůrných programů pro úspory energie by mělo být pro nově sestavenou vládu jednou z priorit.

Druhým problémem je podle ní chybějící kapacita pracovníků administrujícího Centra regionální rozvoje pro poskytování poradenství žadatelům. Třetím pak neexistence metodického návodu pro zhodnocení dosaženého energetického standardu.

Výsledkem jsou prý méně kvalitní renovace a zhruba dvakrát vyšší potřeba veřejných prostředků na renovaci bytového domu, než je u programu Nová zelená úsporám v Praze.

Čas na vzpamatování

„Efektivní nastavení podpůrných programů pro úspory energie by mělo být pro nově sestavenou vládu jednou z priorit,“ říká ředitel Šance pro budovy Petr Holub.

S tím souhlasí i průmyslové firmy, které také poukazují na to, že už teď je potřeba řešit nastavení podpory po roce 2020. Dotačních peněz bude méně a daleko větší prostor budou muset dostat návratné finanční nástroje.

Přečtěte si: Češi i jejich firmy mohou za energie šetřit víc. Stát by ale musel být chytřejší >>>>

„Zde by měla hrát svoji úlohu Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) přetransformovaná na Národní rozvojovou banku,“ říká Holub

V rámci OPPIK už byla vyhlášena možnost využití zvýhodněných úvěrů pro energeticky úsporné projekty mimo Prahu. Podmínky jsou přitom mnohem jednodušší než u nenávratných dotací. Poskytování úvěrů administruje právě ČMZRB.

Rozhovor s šéfem ČMZRB: Česko potřebuje infrastrukturu pro využívání finančních nástrojů >>>>

„Zvýhodněné financování z programu Úspory energie lze využít například na zateplení budovy určené k podnikání nebo na výměny kotlů, osvětlení, zavedení systémů měření a regulace energie, využití odpadního tepla a podobně. Dále je možné získat úvěr na nákup nových strojů a zařízení, které jsou energeticky efektivnější a nahrazují staré,“ komentoval spuštění programu předseda představenstva a generální ředitel banky Jiří Jirásek.

ČMZRB zajišťuje také administraci programu ENERG pro malé a střední podniky v Praze s využitím prostředků zbylých z výnosů za prodej emisních povolenek. Na zvýhodněné úvěry je tam k dispozici 130 milionů korun.