Cena emisní povolenky zahýbe s výnosy z aukcí v řádu miliard eur, ukazují výpočty

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: adamr

Cena emisních povolenek je dlouhodobě nízká a Evropská komise se snaží tuto situaci změnit. Jak se může cena povolenky vyvíjet v závislosti na změnách v systému obchodování? A co to bude znamenat pro členské státy, které mají z výnosů povolenek zisk? Cena povolenky podle expertů ovlivní také bezplatnou alokaci pro ohrožená odvětví.

Výnosy z aukcí emisních povolenek se mohou výrazně lišit podle toho, jaká budoucnost čeká evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS). „Hovoříme o miliardách eur,“ upozornil Ondřej Boreš, ředitel pro poradenské služby v oblasti emisí společnosti Virtuse Energy.

„Pokud se podíváme na nejhorší scénář, výnosy z aukcí by se pro Českou republiku mohly pohybovat okolo 600 milionů eur. Pokud se podíváme na nejpozitivnější scénář, výnosy mohou tvořit bezmála 5,7 miliard eur,“ řekl na konferenci European Carbon Forum, která se nedávno konala v Praze.

„Katastrofický“ scénář by podle odborníka nastal, kdyby v systému obchodování nedošlo k dočasnému stažení části povolenek a neproběhly by ani dlouhodobé systémové změny v EU ETS (EurActiv 13.11.2012). V takovém případě by se prý cena povolenky v příštích letech pohybovala okolo dvou až tří eur.

Tzv. back-loading a reformu systému Evropská komise v současné době prosazuje právě proto, aby došlo ke zvýšení ceny povolenek, která je dlouhodobě velmi nízká. Může za to přebytek povolenek na trhu způsobený mimo jiné také zpomalením ekonomiky (EurActiv 27.3.2012).

Pokud by back-loading i reforma EU ETS proběhly, cena povolenek by se mohla podle výpočtů Virtuse Energy v příštím roce pohybovat okolo jedenácti eur. Do konce třetího obchodovacího období, tedy do roku 2020, by pak mohla vystoupat až k částce dvaceti eur.

„Pravda bývá vždy někde uprostřed,“ připomněl Boreš. Ani tyto dva „krajní“ scénáře však podle něj nejsou zcela nereálné.  

Výnosy z emisních povolenek jsou přitom pro členské státy EU zajímavým zdrojem příjmů. Podle nového zákona o obchodování s emisními povolenkami má polovina zisků putovat přímo do státního rozpočtu. O druhou polovinu se mají podělit ministerstvo životního prostředí (MŽP) a ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) Příští rok má celá polovina výnosů připadnout MŽP, v letech 2014 a 2015 získá MŽP 65 % a MPO 35 %. V roce 2016 pak MŽP připadne 60 % a MPO 40 % (EurActiv 13.9.2012).

Prioritou rezortu životního prostředí je využít zisky z povolenek na financování dotačního programu Zelená úsporám, který má od příštího roku podle informací vlády ve změněné podobě pokračovat (EurActiv 5.12.2012).

Komu povolenky zdarma?

Cena má však také vliv na bezplatné přidělování povolenek tzv. ohroženým odvětvím. To jsou sektory, kterým v souvislosti s náklady na povolenky hrozí riziko ztráty konkurenceschopnosti.

Evropská komise sestavila seznam, který zahrnuje tyto ohrožené sektory. V rámci článku 10a směrnice o EU ETS jim pak povolenky bezplatně přiděluje. „73 % bezplatných povolenek se přidělí právě těmto ohroženým odvětím. Zbývajících 27 % se týká především dodávek tepla pro domácnosti a velmi specifických odvětví, jako je například výroba masa,“ uvedl Boreš.

Jednotlivé sektory musí plnit určité požadavky, aby mohly být uznány jako „ohrožené“. Určitému odvětví hrozí podle Komise ztráta konkurenceschopnosti, pokud by součet přímých a nepřímých nákladů spojených s povolenkami vedl k výraznému zvýšení výrobních nákladů nejméně o 5 % a intenzita zahraničního obchodu je zároveň vyšší než 10 %. O ohrožené odvětví se jedná také v případě, že součet přímých a nepřímých dodatečných nákladů vede ke zvýšení výrobních nákladů nejméně o 30 %. Třetím možným kritériem je to, že intenzita zahraničního obchodu daného odvětví přesahuje 30 %.  

Aktuální seznam ohrožených odvětví počítá s cenou 30 eur za povolenku, což v současné době neodpovídá realitě. Seznam však platí pouze do konce roku 2014, poté by mělo dojít k přehodnocení. Pokud se ale bude počítat s nižší cenou povolenky, některá odvětví z něj mohou vypadnout.   

Pokud by cena povolenky činila 20 eur, podle Boreše by ze seznamu vypadla například výroba papíru a buničiny. Při ceně povolenky 10 eur by z něj byli vyškrtnuti třeba výrobci cementu a vápna, výrobci keramiky nebo chemický sektor. Zůstali by v něm například výrobci skla a železa a oceli díky vysokému poměru exportu a importu mezi EU a neevropskými zeměmi.

Při ceně povolenky 10 eur by tak od roku 2015 přišel český průmysl o 13,5 % bezplatně přidělovaných povolenek (26 milionů povolenek), uvedl Boreš.