Budovy mají být podle EU ekologičtější. Nezvládneme to, hlásí Senát ČR

© Pixabay

Plán Evropské komise na snižování energetické náročnosti budov, které by do roku 2050 nesměly být vytápěny fosilními palivy, je podle Senátu v Česku časově nerealizovatelný. Senát dnes mimo jiné odmítl navrhovaný zákaz podpory obnovy kotlů na fosilní paliva do roku 2027.

Definitivní podoba chystané unijní směrnice bude předmětem vyjednávání zřejmě i za českého předsednictví EU.

„Můžeme být spoustu bohulibých cílů, ale někdo to musí zaplatit,“ uvedl předseda senátního výboru pro životní prostředí Zbyněk Linhart (STAN). Podle jeho výboru je navrhované zvýšení rychlosti a rozsahu renovací budov nerealizovatelné jak kvůli omezené dostupnosti obnovitelných zdrojů energie, tak kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovníků, stavebního materiálu či peněz.

Senátorka a ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) namítala, že bude možné využít peníze z modernizačního fondu pro firmy i soukromý sektor. Podle Linharta je možné snadno mluvit o dotacích, ale nevyužijí je lidé s měsíčním příjmem 20 000 korun, kteří „jsou rádi, když jim neprší do domu, jehož renovace by stála milion korun“.

Horní parlamentní komora vládě uložila, aby před realizací směrnice vypracovala studii, v níž bude konkrétně popsána realizovatelnost navrhovaných opatření a vyčísleny dopady na veřejné rozpočty.

Emisí se musí zbavit i budovy. České paneláky i další domy čeká vlna renovací

Auta, elektrárny nebo průmyslové podniky se musí zbavovat emisí, aby vyhověly evropským ambicím v oblasti ochrany klimatu. To stejné platí i pro budovy. Nová směrnice o energetické náročnosti budov má podpořit dekarbonizaci sektoru a zdůrazňuje rok 2027 jako limitní pro veřejné financování instalací fosilních kotlů. Přinese „renovační vlna“, jak se evropské strategii v oblasti budov říká, stimulus pro místní stavebnictví? Co bude největší výzvou pro Česko?

Směrnice nepotřebujeme

Senát se rovněž postavil proti povinnosti vybavovat budovy energetickými štítky, považuje ji za zbytečnou byrokracii. „Jediný energetický štítek, který ušetří energii, je polystyren o rozměru metr krát metr a 20 centimetrů silný,“ uvedl senátor ČSSD Petr Vícha. „K zateplování budov není třeba směrnic. Nepotřebujeme směrnice k tomu, abychom dělali užitečné a efektivní věci,“ dodal.

Evropská komise chce směrnicí postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. Přísnější ekologická pravidla mají platit i pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise. Od roku 2027 pak lidé přijdou o nárok na podporu vytápění plynovými kotli.

Komise také loni v prosinci navrhla, aby unijní státy společně nakupovaly plyn do strategických zásob. Měly by tak předejít jeho nedostatku, stejně jako rychlému růstu cen. Země by podle Komise měly přejít na využívání ekologicky vyráběného vodíku či bioplynů, což má usnadnit mimo jiné finanční podpora jejich produkce a distribuce.

Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že zemní plyn jako hlavní způsob vytápění využívá více než třetina českých domácností. Podobný podíl patří dálkovému teplu z centralizovaných sítí, pevnými palivy topí zhruba 16 procent domácností, uvedl loni portál Evropa v datech, který nabízí celoevropská srovnání ukazatelů a statistických údajů.

Návrh Komise se součástí strategie nazvané Zelená dohoda pro Evropu. Do konce desetiletí by podle ní Unie chtěla omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990, do poloviny století neprodukovat emise žádné, anebo je vyvážit například technologickými opatřeními.