Backloading emisních povolenek pravděpodobně projde, ukáže se na podzim

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: xedos4

O dočasném stažení emisních povolenek bude výbor pro životní prostředí v Evropském parlamentu hlasovat za dva týdny, na plénum půjde problematika na začátku července. V říjnu pak Litva jako budoucí předsednická země očekává shodu členských států a začátek trialogu. Jak se na backloading dívají velcí hráči v České republice?

Členské státy EU by se mohly shodnout na vyjednávací pozici k návrhu na backloading emisních povolenek na začátku podzimu. V té době by již mělo být jasné, jak se k plánu na dočasné stažení 900 milionů povolenek ze systému EU ETS postaví Evropský parlament. Ten má o návrhu hlasovat již 2. července.

Shodu mezi členskými státy se bude snažit zprostředkovat litevské předsednictví v Radě EU. Litva převezme předsednické křeslo po Irsku na začátku července. „Pokud bude k dispozici mandát z plenárního zasedání Parlamentu, budeme se snažit vytvořit většinovou pozici k backloadingu co nejdříve, na začátku podzimu,“ citovala agentura Bloomberg Arunase Vinciunase ze Stálého zastoupení Litvy při EU.

Návrh na backloading představila Evropská komise v listopadu. Důvodem je nízká cena uhlíku, která se dlouhodobě pohybuje na rekordních minimech (EurActiv 24.10.2012). Aby mohlo k dočasnému stažení povolenek dojít, doplnila Komise do směrnice o emisním obchodování bod, který má umožnit zásah do harmonogramu aukcí. Právě tuto legislativní změnu nyní musí schválit Evropský parlament i členské státy.

Plenární zasedání Parlamentu ale návrh v dubnu poslalo zpět k přepracování do výboru pro životní prostředí (EurActiv 17.4.2013). Ten má o nových pozměňovacích návrzích hlasovat za dva týdny (19. června). Jak již bylo zmíněno, plénum se pak chystá na začátek července. Začátek trialogu mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a členskými státy plánuje Litva na říjen.

Německé rozhodnutí

Většina evropských států zastává k backloadingu spíše pozitivní postoj. Ministři energetiky a životního prostředí z devíti členských zemí ostatně na začátku května přijali společnou deklaraci, ve které změnám v EU ETS vyjadřují podporu. V dokumentu vyzvali k rychlému dosažení shody nad backloadingem a po Komisi požadují, aby do konce roku představila také legislativní návrh na dlouhodobé strukturální změny v systému (EurActiv 13.11.2012). Pod deklaraci se podepsali ministři Dánska, Finska, Francie, Nizozemska, Portugalska, Slovinska, Švédska, Velké Británie a také německý ministr životního prostředí Peter Altmaier (CDU).

V případě Německa ovšem zatím konečný postoj není jasný. Backloading totiž naopak nepodporuje ministr hospodářství Philipp Rösler (FDP). Podle kancléřky Angely Merkelové (CDU) je ale pravděpodobné, že po zářijových volbách Německo plán na backloading podpoří.

„V Radě EU se čeká, že Německo plán podpoří a backloading tak potřebnou podporu získá pravděpodobně v říjnu, po německých volbách. V nějaké formě tedy bude backloading přijat. Jde ale o polovičaté řešení, které trh ovlivní pouze krátkodobě. Lze tedy očekávat dlouhodobější změny,“ komentoval situaci ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí Pavel Zámyslický na workshopu věnovaném energeticko-klimatické politice a konkurenceschopnosti průmyslu, který EurActiv pořádal minulý týden.

ČEZ nebo energeticky náročné obory?

Česká republika k backloadingu nezastává jednoznačné stanovisko. Důvodem jsou mimo jiné rozdílné postoje klíčových hráčů české ekonomiky. Energeticky náročné obory dočasné stažení povolenek odmítají, protože nízké ceny povolenek jim vzhledem k vysoké spotřebě elektřiny vyhovují. V opozici k nim stojí skupina ČEZ, které se kvůli situaci v EU ETS nevyplatí uvést do provozu novou paroplynovou elektrárnu Počerady, jež bude letos dokončena.

ČEZ podle expertky na evropskou agendu Barbory Vondruškové vypracoval analýzu, podle které ani současné plány na backloading nejsou dostačující. Namísto 900 milionů by prý bylo potřeba dočasně stáhnout asi 1,7 miliard povolenek, jak navrhuje například Velká Británie. Neformálně se přitom hovoří o tom, že červencovým plenárním hlasování projde slabší návrh. Počítá se tak s dočasným stažením pouze asi 500 milionů povolenek.

Ředitel regulačních rizik společnosti Unipetrol RPA Jiří Hošek se naopak domnívá, že do tržního systému emisního obchodování by se vůbec zasahovat nemělo. Pokud k intervenci dojde, bude tak prý porušeno evropské právo. K zásahu totiž dojde retroaktivně a bude prý porušena zásada legitimního očekávání. Plán na backloading prý navíc postrádá dopadovou studii. Podle Hoška pak platná směrnice Komisi ani nezmocňuje k tomu, aby do systému vůbec mohla zasahovat.

„Ekonomické souvislosti jsou hlavním důvodem, proč backloading odmítáme, těmito právními záležitostmi je ale celá věc ovlivněna,“ uvedl zástupce Unipetrolu na workshopu.

Podle Vondruškové ale věc není tak jednoznačná. „Nejsme si jisti, že směrnice tu pravomoc pro Komisi neobsahuje. Jeden ze článků umožňuje, aby Komise změnila nabídku povolenek. Dosud se to stalo dvakrát, když Komise počet povolenek navýšila. Když to chce udělat opačným směrem, je z toho politický problém,“ řekla.

Exekutiva si podle ní navíc nechala vypracovat právní analýzu, která ukázala, že změnu v ETS by mohla provést na základě svého vlastního rozhodnutí – a tedy bez spolupráce s Evropským parlamentem.