Adaptaci budov na změnu klimatu nemusí stát podporovat jen dotacemi, ukázal projekt

změna klimatu budovy

© Shutterstock / Tanwa Kankang

I Česko se bude muset kvůli globálnímu oteplování připravit na více horkých dnů. Přežít je pomohou kvalitnější budovy. Stát na ně poskytuje dotace, pomoci ale může i legislativními změnami.

Velká část budov v Česku není připravena na přicházející změny klimatu, upozorňuje aliance Šance pro budovy. V příštích desetiletích přitom budou muset domy poskytovat lidem výraznější ochranu především před rostoucími teplotami.

Aliance sdružující firmy z oblasti šetrného stavebnictví vychází ve svých závěrech z údajů o renovacích budov provedených s důrazem na energetickou efektivitu.

„Podle našich odhadů je v tuto chvíli energeticky renovovaných 25 % rodinných domů. U bytových domů je to 40 %, přičemž v případě panelových domů je tento podíl vyšší (55 %) než u činžovních (25 %). U veřejných budov se podíl pohybuje okolo 50 %,“ uvedl ředitel Šance pro budovy Petr Holub v polovině prosince na konferenci zakončující projekt Národní strategie adaptace budov na změnu klimatu.

Je prý přitom potřeba pamatovat na to, že ne vždy se renovovaná budova rovná budově připravené na změnu klimatu.

Bude horko

„V budovách trávíme 90 % času a je potřeba, aby poskytovaly kvalitní vnitřní prostředí,“ pokračuje Holub.

Vědci z Katedry fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v rámci zmíněného projektu zkoumali pravděpodobný vývoj počasí a dopady změn klimatu na Česko. Zjistili, že průměrná teplota v Česku do roku 2040 pravděpodobně stoupne minimálně o 1 stupeň Celsia. Do roku 2060 by to mohlo být až o 2,5 stupně.

Očekávat lze vícedenní období letních veder s nadprůměrně vysokými maximálními teplotami během dne.

Ve výsledku prý bude méně mrazových dní a naopak přibude počet dní, kdy teplota překročí 30 stupňů. Nárůst teplot pocítí hlavně obyvatelé Prahy a Brna, tedy velkých měst, ve kterých působí vliv takzvaných tepelných ostrovů.

Horka překračující 30 stupňů mají přitom vliv nejen na pohodu a lidské zdraví, ale také na produktivitu práce.

Očekávat lze například vícedenní období letních veder s nadprůměrně vysokými maximálními teplotami během dne.

„V historickém období 1971 až 2000 byly na území Česka běžné jedna až dvě vlny za rok. Pro období 2015 až 2039 lze čekat zvýšení o jednu až dvě epizody. Pro období 2040 až 2060 to může být zvýšení o 2 až 4 epizody,“ shrnula na konferenci Klára Sutlovičová z think tanku Glopolis, který byl partnerem projektu.

Zelené střechy a hospodaření s vodou

Podle doporučení vyplývajících z projektu budou domy v budoucnosti potřebovat kvalitní obálky, které zajistí nejen nízkou spotřebu energie na vytápění a chlazení, ale také stabilní vnitřní prostředí. Pomohou i vnější stínící prvky, které v létě nepustí dovnitř budovy příliš mnoho tepla.

„Snahou by mělo být minimalizovat využití technologií a řešit spíše samotný koncept budovy. Ideálně by mělo být vyloučeno umělé chlazení,“ uvedl spoluautor studie k adaptaci Michal Čejka ze Šance pro budovy.

Důležité je podle něj také hospodaření s vodou, tedy například využívání dešťové vody nebo mírně znečistěné, takzvané šedé vody, na splachování toalet. V nejbližším okolí budovy, případně přímo na fasádě nebo střeše by se prý také měla vyskytovat vegetace, která zamezí vzniku tepelného ostrova.

Adaptace budov na změnu klimatu

© Šance pro budovy

Taková adaptační opatření začínají získávat i podporu z dotačních programů. Součástí oblíbeného programu Nová zelená úsporám, který řídí ministerstvo životního prostředí, je teď například podpora zelených střech.

„V době, kdy řešíme dopady klimatické změny, je pro mě podpora budování zelených střech jedním z důležitých opatření. Zelené střechy přispívají k úspoře energie na vytápění a chlazení, a to zejména v období větších výkyvů venkovních teplot, mají příznivý vliv na přirozený koloběh vody, zlepšují mikroklima a omezují prašnost,“ uvedl v listopadu při vyhlašování nové výzvy ministr Richard Brabec (ANO).

„Výstavbu zelených střech a využívání tepla z odpadních vod nově podporujeme jak u stávajících rodinných domů současně se zateplením, tak u nových rodinných a bytových domů s velmi nízkou energetickou náročností,“ dodal ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Bez dotací  

Podle studie ekonomů Miroslava Zámečníka a Tomáše Lhotáka se investice do adaptace budov vyplatí i státu, a to prostřednictvím růstu HDP a zaměstnanosti.

Ekonomové vycházeli ze scénářů energeticky úsporné renovace a adaptace budov na změnu klimatu, které zpracovala Šance pro budovy. Základní scénář uvažuje nejpomalejší možné tempo renovací, kdy stát nechá běžet trh současným tempem. Druhý počítá s rychlými, ale ne hloubkovými renovacemi, třetí pak s pomalými, ale energeticky důkladnými renovacemi. Čtvrtý scénář popisuje rychlou a důkladnou renovaci fondu budov a pátý – hypotetický – počítá každoročně s 3 % důkladně zrenovovaných budov. Na tyto scénáře renovace budov byly aplikovány dva možné vývoje změny klimatu v České republice.

Čejka: Ze strany stavebních úřadů nedochází ke kontrole dodržování požadavků na energetickou náročnost, zamezení přehřívání nebo dostatečného větrání.

Zatímco výše celkových investic se u jednotlivých scénářů výrazně liší, výsledky jsou velmi podobné. Podle autorů ve většině z nich přesahuje pozitivní efekt na indukovaný HDP 90 % původní investice.

Studie přitom vycházela z toho, že investice se obejdou bez dotační podpory.

Stát ovšem může podle Čejky adaptaci budov podpořit jinými způsoby, a to třeba legislativními změnami.

„Ve stavebním zákoně jsme například jako největší problém vytipovali to, že ze strany stavebních úřadů nedochází ke kontrole dodržování požadavků na energetickou náročnost, zamezení přehřívání nebo dostatečného větrání,“ uvedl.

Podle doporučení vyplývajících z projektu je potřeba zajistit větší kontrolu jak u novostaveb, tak u větších změn ve stávajících budovách. U těch navrhují zavést zjednodušené ohlašování stavby s jednoduchou projektovou dokumentací, která by do přípravy projektu zapojila odborníky.