Eriksen: Dobře postavený dům v létě ušetří za klimatizaci

Velux

„Pomohlo by, kdybychom se vrátili ke způsobům, pomocí kterých lidé stavěli budovy před tím, než byla vynalezena mechanická klimatizace,“ říká Kurt Emil Eriksen ze společnosti Velux. Evropská legislativa by se podle něj neměla soustředit jen na to, jestli budovy spoří energii, ale klást důraz na vnitřní prostředí příjemné pro lidi, kteří v nich žijí nebo pracují.

Proč se Velux angažuje v kampani za větší důraz na kvalitní vnitřní prostředí v budovách?
Název společnosti Velux se skládá ze dvou slov – „ventilation“ („ventilace“) a „lux“ (latinsky „světlo“). To samo o sobě napovídá, z čeho vychází naše základní filozofie. Firma vlastně na zajišťování dostatku čerstvého vzduchu a světla v budovách vyrostla, takže nás tato otázka vždycky zajímala.

Evropa začala klást v souvislosti s ropnou krizí v 70. letech důraz na energetickou účinnost a došlo například k tomu, že se v budovách začala snižovat plocha oken, což mělo na kvalitu vnitřního prostředí negativní dopad. Znovu se téma energetických úspor výrazně oživilo někdy před deseti nebo patnácti lety. Hlavní důraz se ovšem stále klade na snižování spotřeby energie, a ne na to, aby se lidé cítili v budovách příjemně. Uvnitř budov přitom strávíme 90 % svého času.

Proto Velux začal uvažovat o tom, jak na důležitou roli vnitřního prostředí upozornit. V loňském a letošním roce jsme například vydali <strongBarometr zdravého bydlení, který zkoumá chování Evropanů a jejich postoje k bydlení. V různých zemích Evropy jsme vybudovali několik demonstračních projektů, které ukazují, že dům může být energeticky úsporný a zároveň příjemný k bydlení. Nejdůležitější je totiž začít u lidí, kteří mají v budovách žít a pracovat. Od toho by se měla odrážet evropská i národní legislativa.

V evropské legislativě se těmito otázkami zabývá směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD), která teď prochází přepracováním. Zaměřuje se primárně na energetickou účinnost, ale mluví i tom, že by se mělo přihlížet ke kvalitě vnitřního prostředí, například k dostatečnému větrání. Takže legislativa toto téma reflektuje.
Členské státy by sice měly brát při posuzování energetické náročnosti budov v úvahu i vnitřní prostředí, ale téměř žádná země k tomu nemá jasně stanovené požadavky. EPBD se tedy sice o této problematice zmiňuje, ale členské státy to neberou v potaz.

Dům může být energeticky úsporný a zároveň příjemný k bydlení.

Co by se podle Vás mělo změnit?
V EPBD se vnitřnímu klimatu budov věnuje článek 4, který by mohl být posílen a požadovat po členských státech, aby nastavily minimální požadavky na kvalitu vnitřního prostředí v budovách s téměř nulovou spotřebou energie a budovách, které procházejí větší renovací. Možná by v rámci směrnice mohl vzniknout i zcela nový článek. Byli bychom také rádi, kdyby byla vytvořena nová příloha EPBD, která by určovala metodologii, podle níž by bylo možné hodnoty vnitřního prostředí měřit, vypočítávat a zvyšovat jeho kvalitu.

Souvisí to ostatně i s úsporami energie. Pro zkvalitňování vnitřního prostředí – například pro dostatečné osvětlení – často musíme využívat energii, pokud dům sám o sobě nenabízí ideální podmínky. Když nemáte pod kontrolou kvalitu vnitřního klimatu, nemáte pod kontrolou ani spotřebu energie.

Co přesně by se ale mělo měřit? Jak se dá kvalita vnitřního prostředí určit?
V současné době v legislativě neexistují třeba parametry pro chlazení budov a kvalitu vnitřního klimatu během letního období. Směrnice by tak například mohla stanovit, že budova musí poskytovat určitou míru tepelné pohody i v letních měsících, aniž by bylo nutné používat klimatizaci. Pokud architekt budovu správně navrhne, lze spotřebu energie nutnou pro mechanickou klimatizaci výrazně snížit.

Dalším parametrem může být dostatek denního světla. Ve spoustě budov je totiž světla nedostatek, což je nejen nezdravé, ale také neúsporné, protože tím pádem musíte využívat umělé osvětlení. V rámci debaty o energetické účinnosti by tedy měly být stanoveny minimální požadavky i na míru přirozeného světla.

Eriksen_Velux

Tyto dvě snahy ale mohou jít proti sobě. Více světla, to vyžaduje více oken. Těmi v létě do domu proniká sluneční energie a může docházet k přehřívání. Tím pádem musíte třeba sáhnout k umělé klimatizaci.
V principu je možné snížit plochu oken v domě a zároveň zajistit více přirozeného světla. Záleží totiž opět na tom, jak architekt budovu navrhne. Evropská legislativa zatím pracuje s kritériem, které se zakládá na poměru plochy oken k podlahové ploše místnosti. Jednoduše řečeno se tedy počet a rozloha oken řídí podle velikosti místnosti. Kdybychom namísto toho sledovali světelné podmínky v budově, bylo by například snadnější okna lépe rozmístit do různých světových stran. Pak by se dalo získat více přirozeného světla, ale zároveň se vyhnout nadměrnému ohřívání místnosti sluneční energií.

Když nemáte pod kontrolou kvalitu vnitřního klimatu, nemáte pod kontrolou ani spotřebu energie.“

Pokud už k přehřívání dochází, můžete také využívat přirozenou ventilaci. To samozřejmě dost dobře nejde během horkého letního dne, ale je to možné v noci, pokud je budova dobře navržena. Přes noc se tak dům může ochladit, aniž by bylo nutné plýtvat elektřinou na klimatizaci. To platí třeba zrovna v České republice, kde mohou být v letních měsících velmi teplé dny, ale během noci je teplota snesitelná.

Je ale nutné měnit legislativu? Jestli je možné stavět kvalitnější budovy, stačilo by možná jen lépe informovat majitele nemovitostí. Jak o tom lidi přesvědčit?
Pomohlo by, kdybychom se vrátili ke způsobům, pomocí kterých lidé stavěli budovy před tím, než byla vynalezena mechanická klimatizace. Důležité proto bude, aby si význam vnitřního prostředí uvědomovali architekti a další odborníci, kteří projekty navrhují. Když na ně bude v tomto směru klást požadavky legislativa, budou tomu muset věnovat pozornost, a těm, kteří jsou si toho vědomi už dnes, to pomůže snadněji přesvědčit investory. Pokud totiž nebudou splněny požadavky na vnitřní klima, nebude budova vyhovovat ani z hlediska energetické náročnosti.

To by samozřejmě přispělo i k vyššímu zájmu majitelů nemovitostí nebo lidí, kteří je užívají. Lidem je to ale potřeba vysvětlovat, protože někteří z nich nemají dostatek informací. Je to stejné, jako když někoho v létě vidíte otvírat okno ve chvíli, kdy má zároveň puštěnou klimatizaci, přestože v zimě by ho při zapnutém topení okno otvírat nenapadlo. Zvyšovat povědomí mezi lidmi je tedy stále důležité.

Rozhovor vznikl v červnu 2016 během konference Central and Eastern European Energy Efficiency Forum, která se konala v bulharském Balčiku.

Adéla Denková