Zelená dohoda by měla být spravedlivá a založená na solidaritě

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

Komerční obsah

© PGE

Tento článek je součástí Special reportu: Polská energetická transformace

Pouze taková Zelená dohoda, která je spravedlivá, založená na solidaritě a citlivá na rozdíly mezi členskými státy EU, má šanci na úspěch. V opačném případě budeme mít do činění s divokou transformací a fiaskem celého projektu.

„Musíme projevit solidaritu s těmi evropskými regiony, které jsou transformací nejvíce zasažené, jako například hornické regiony, aby Zelená dohoda získala všeobecnou podporu a měla šanci se uskutečnit,“ – slova, která pronesl výkonný místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, a ruku v ruce s nimi zřízený mechanismus spravedlivé transformace, trvale doplnily povahu nejambicióznějšího klimatického projektu v historii Evropy.

Zodpovědný přístup k transformaci energetiky je ohromně důležitý nejen z perspektivy jednotlivých národních ekonomik, ale především podniků, které je tvoří. Právě ty stanuly tváří v tvář gigantické výzvě spojené s transformací, jež leží v srdci Zelené dohody.

Mezi tyto ekonomiky patří i ta polská, kde definitivní odchod od uhlí nastane v horizontu 30 let. Podnikem, který hraje klíčovou roli v dekarbonizaci polského energetického sektoru, je skupina PGE Polska Grupa Energetyczna – největší polský výrobce elektrické energie, který uspokojuje potřeby 40 % trhu. Cílově budou klíčovými oblastmi činnosti společnosti výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů, nízkoemisní a nulově emisní teplárenství, spolehlivá síťová infrastruktura a moderní energetické služby. Zásadní modernizace a přeorientování na zelenou energetiku znamená pro PGE obrovské úsilí jak finanční a organizační, tak ekonomické a sociální.

Společnost v rámci přistoupení k transformaci již schválila novou strategii, která jí má umožnit do roku 2030 dosáhnout 50% úrovně výroby energie z obnovitelných zdrojů a do roku 2050 úplné klimatické neutrality. Podle plánů má skupina PGE v úmyslu vybudovat do roku 2030 větrné farmy na moři s výkonem 2,5 GW, fotovoltaické farmy s výkonem 3 GW, a také navýšit o 1 GW své portfolio ve vnitrozemské větrné energetice.

Realizace ambiciózních východisek strategie PGE umožní zásadní přeměnu polské elektroenergetické krajiny. Pro lepší ilustraci rozsahu této výzvy – 2,5 GW plánovaného instalovaného výkonu v námořní větrné energetice odpovídá polovině výrobních kapacit největší konvenční elektrárny v celé Evropě ve městě Bełchatów. Odhadované náklady na tuto investici přesahují 7 mld. euro. Rozvoj offshorových projektů je pro PGE nejvyšší prioritou a šancí na účinnou dekarbonizaci polské ekonomiky. Díky investicím do technologií OZE společnost do roku 2030 sníží své emise CO2 až o 120 mil. tun. Aby se tak stalo, je však nezbytné pochopení pro rozsah energetické transformace v Polsku a pomoc ze strany Evropské komise (EK).

Spravedlivá Zelená dohoda, nikoli divoká energetická transformace

Podmínkou úspěchu Zelené dohody pro Evropu je, aby byla spravedlivá a také, aby byla realizována s pocitem solidarity a na základě společně dohodnutých pravidel. Jinak budeme mít do činění s divokou transformací a nevyhnutelným fiaskem celého projektu.

K takovým závěrům může vést mezinárodní kampaň české vlády, která cílí na energetický komplex patřící skupině PGE v Turowě. Českou vládou prosazovaný požadavek na uzavření dolu i stížnost podaná u SDEU zpochybňují fundamentální předpoklady spravedlivé transformace a vyvolávají vážné riziko kolapsu polského elektroenergetického systému, ale také úpadku celého regionu v Polsku u hranic s Českem a Německem.

Hrozba rychlého vypnutí energetického komplexu pokrývajícího až 7 % spotřeby energie v Polsku, kterou využívají až 3 mil. domácností, klade otazník nad evropskou solidaritou. Uzavření dolu v praxi znamená také vypnutí elektrárny v Turowě, a ve výsledku tak ohrožuje existenci až 80 tisíc Poláků, kteří přijdou o prostředky na živobytí.

Řízení probíhající u Soudního dvora Evropské unie jsou důsledkem udělení koncese turowskému dolu, kterou před rokem vydalo polské Ministerstvo klimatu. Koncese prodlužující fungování dolu byla vydána v souladu s polským a evropským právem po několika letech trvání přeshraničních konzultací s Čechy a Němci.

Česká stížnost u SDEU může svědčit o nadřazování národních zájmů nad ujednání vypracovaná v rámci Zelené dohody pro Evropu. Tím také vyvolávají nespravedlivý přístup k polskému hnědouhelnému dolu v Turowě, jehož míra ovlivňování životního prostředí je nesrovnatelně nižší než v případě stále aktivních a mnohem větších podniků působících na území Česka a v Německu.

Na misce vah je společenská přijatelnost a úspěch Zelené dohody

Naplnění Zelené dohody vyžaduje obrovské investiční náklady, ale také dlouhodobé plány na modernizaci elektroenergetického sektoru. Tyto plány musí přihlížet k odlišným modelům rozvoje energetiky v různých zemích i k možnému tempu uvádění spravedlivé transformace do života. Podle východisek Evropské komise by tato transformace měla probíhat způsobem bezpečným a spravedlivým pro regiony, kterých se týká, a jejichž specifické vlastnosti se v různých zemích mohou značně lišit.

Stížnost týkající se energetického komplexu v Turowě může vést k nebezpečné destabilizaci systému kvůli nutnosti likvidace strategických uhelných rezerv, které mají za úkol zajistit energetickou bezpečnost, dokud nezačnou v základu pracovat stabilní, nízkoemisní výrobní zdroje. V důsledku to může vyvolat šokovou terapii známou v polském hornictví z 90. let, tedy náhlé převedení nákladů na energetickou transformaci přímo na zaměstnance v tomto sektoru a jejich rodiny. To by pak zmařilo úsilí, jaké Polsko vyvíjí k přesvědčení společnosti, aby Zelenou dohodu přijala a aktivně se podílela na její realizaci.

Poláci dnes očekávají dekarbonizaci a energetickou transformaci, ačkoli ještě před pár lety nebyla široká společenská podpora v této otázce vůbec samozřejmostí. PGE naplánovala změny tak, aby vyšla vstříc očekáváním svých zákazníků, kteří chtějí žít v čistém prostředí a mít zajištěnu energetickou bezpečnost při akceptovatelných cenách elektrické energie.

Pokud Evropská komise neztratí ze zřetele společný klimatický cíl, na němž se podílejí všechny členské státy, má PGE reálnou šanci stát se lídrem transformace energetiky nejen na polském trhu, ale také významně přispět k dosažení finální míry redukce emisí v celé Evropské unii.

Komerční obsah. Server EURACTIV.cz není jeho autorem. Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EURACTIV.cz.