Evropa potřebuje pragmatický přístup k jaderné energetice

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

© EPA/FILIP SINGER

Z jedné peletky oxidu uraničitého o hmotnosti 5 gramů lze vyrobit stejné množství energie jako z tuny uhlí nebo asi 480 metrů krychlových zemního plynu, píše v komentáři pro síť EURACTIV Alena Mastantuono.

Alena Mastantuono je členkou Evropského hospodářského a sociálního výboru. Působila také jako ředitelka CEBRE – České podnikatelské reprezentace při EU a zastupuje Hospodářskou komoru ČR v EUROCHAMBRES.  

Evropská unie poprvé ve své historii čelí závažným rizikům v souvislosti s dodávkami energie, energetickou bezpečností a prudce rostoucími cenami energie. Kvůli nestabilitě vyvolané válkou Ruska na Ukrajině a kvůli předválečné volatilitě cen energie související s nárůstem globální poptávky po plynu a narušením dodávek se nalezení alternativ k ruským fosilním palivům pro EU stalo politickou prioritou.

Za současné situace musí být nejvyšší prioritou využívání stávajících zdrojů energie EU, které lze nasadit ihned a bez překážek.

Je jen několik alternativ, které Evropě zajistí skutečnou energetickou nezávislost. Jednou z nich jsou obnovitelné zdroje. Postupné odstřižení Evropy od ruského plynu však lze jen stěží provést bez zahrnutí jaderné energie do energetického mixu.

EU v únoru navrhla, aby byla jaderná energetika zahrnuta do taxonomie EU pro zelené investice, což vyvolalo odpor environmentalistů, kteří upozorňovali na nebezpečí nehod a jaderného odpadu.

Energii z jádra v Evropě vyrábí 18 zemí, z nichž 13 je členy EU. Jaderná energetika se na výrobě elektřiny v EU podílí 25 %. Země jako Francie nebo Švédsko jadernou energii využívají jako stabilní zálohu k tomu, aby do svého energetického mixu mohly zapracovat co největší podíl obnovitelných zdrojů, díky čemuž jsou lépe připraveny dosáhnout klimatické neutrality. Některé členské státy EU, stojíce před aktuální hrozbou nedostatku energie, se rozhodly prodloužit životnost svého jaderného odvětví a odložit plány na ukončení provozu jaderných elektráren.

Evropa se zjevně učí znovu přijmout jadernou energii za svou, a to z několika důvodů.

Za prvé, jaderná energetika je na cestě k dekarbonizaci důležitá pro stabilitu dodávek. Větrné a solární elektrárny jsou nestabilní zdroje elektřiny, a je tedy třeba mít buď záložní elektrárny, nebo možnost elektrickou energii ukládat. Jaderná energie je ve srovnání s fosilní energií stabilním nízkouhlíkovým zdrojem a v kombinaci s lepší skladovací kapacitou a propojením evropského trhu s elektřinou umožňuje účinnou reakci na poptávku po energii.

S tím, jak roste poptávka po elektrifikaci, bude Evropa potřebovat více elektřiny vyrobené ze stabilních nízkouhlíkových zdrojů.

Za druhé, jaderná energie zajišťuje energetickou soběstačnost. Uran je poměrně běžným prvkem v zemské kůře a jeho cena není tak nestálá jako cena plynu. Více než dvě třetiny světové produkce uranu pocházejí z dolů v Kazachstánu, Kanadě a Austrálii. Jaderné elektrárny potřebují mnohem menší množství paliva než elektrárny využívající paliva fosilní. Z jedné peletky oxidu uraničitého o hmotnosti 5 gramů lze vyrobit stejné množství energie jako z tuny uhlí nebo asi 480 metrů krychlových zemního plynu. Jaderné elektrárny proto nevyžadují velké skladovací kapacity a své palivo mohou snadno skladovat průměrně po dobu 3 let. Delší intervaly výměny paliva a možnost dlouhodobého skladování paliva umožňují nákup jaderného paliva za výhodnějších podmínek a rovněž přechod k jiným dodavatelům.

Za třetí, členské státy, které si do svého energetického mixu zařadily jadernou energii, mají stabilnější ceny energie. Díky režimům, které členské státy využívají pro nově postavené jaderné elektrárny, je elektřina pro konečné spotřebitele vyráběna za pevně stanovenou cenu. Jaderné elektrárny mají podobně jako obnovitelné zdroje mnohem nižší mezní náklady než elektrárny plynové a uhelné. Zároveň vzhledem k tomu, že jaderná energie je důležitým zdrojem nízkouhlíkové elektřiny a tepla, jež mohou přispět k dosažení uhlíkové neutrality a zmírnit změnu klimatu, není do jejích mezních nákladů zahrnována cena uhlíku, která v roce 2021 vzrostla o více než 200 % a která významně ovlivňuje cenu plynu na trhu EU.

V neposlední řadě by EU měla za současné situace co nejvíce využívat vlastní dostupné zdroje a stávající kapacitu, aby se mohla vypořádat s nedostatečnými dodávkami energie. Zatímco se Evropa bude odstřihávat od ruského plynu a ropy, musí zajistit stabilní a cenově dostupné dodávky, aby byla zachována jednak kupní síla domácností a jednak konkurenceschopnost a odolnost evropského průmyslu.

Prodloužení provozu stávajících zařízení v členských státech a bezpečný dlouhodobý provoz jaderných elektráren je finančně zdaleka nejdostupnějším řešením v horizontu do roku 2030 i dále, které umožní hladký přechod na klimatickou neutralitu.

Jakmile EU sníží svou energetickou závislost na Rusku, pak nastane vhodný okamžik nejen k uvažování o inovacích, ale také k jejich zavádění, konkrétně k využití jaderných zdrojů k výrobě vodíku a k recyklaci odpadu v rámci řetězce oběhového hospodářství.

Díky všem investicím do jaderné energetiky bude EU moci jaderné elektrárny modernizovat na novou generaci, což zajisté přispěje k ekologické transformaci. Ekonomické opodstatnění jaderné energetiky je jasné a hlediska bezpečnosti a ochrany byla posílena tak, aby jaderné elektrárny odolaly extrémním vnějším jevům, a to jak přírodním, tak způsobeným člověkem, jako je pád letadla nebo výbuchy.

Tato skutečnost by se měla promítnout i do nových pravidel taxonomie, jež by neměla vytvářet překážky pro investice v rámci tohoto odvětví, protože jaderná energie by měla být vnímána spíše jako požehnání než jako prokletí.