Ukrajina a zemní plyn: Gazpromu napospas?

zdroj: Shutterstock; autor: IgorGolovniov

Postupné zapojování Ukrajiny do evropského trhu s plynem posiluje pozici Kyjeva vůči ruskému Gazpromu. Promítá se to i do ceny suroviny. Rusko chce v budoucnu přepravu přes Ukrajinu zastavit, v současných ekonomických podmínkách to ale může být pro Moskvu velké sousto. Toho může Kyjev využít.

Ukrajina by měla Rusku během příštích třech měsíců platit přibližně 230 dolarů za tisíc kubíků zemního plynu, uvedl v sobotu podle agentury Reuters ruský ministr energetiky Alexander Novak. Konečná cena by mohla být o dva až tři dolary vyšší nebo nižší, řekl novinářům při návštěvě Soči.

Jednou Ukrajina nemusí ruský plyn potřebovat.

Právě cena zůstává jedním z „detailů“, na kterých se musí Rusko s Ukrajinou dohodnout v rámci jednání o takzvaném zimním balíčku, tedy dodávkách suroviny na období od října 2015 do března 2016.

Na konci září už obě strany s přispěním Evropské komise uzavřely předběžnou dohodu. Dodávky suroviny se tak obnovují po tříměsíční přestávce. V červnu se totiž Kyjev a Moskvě neshodly právě na ceně plynu a Ukrajina jej dočasně přestala odebírat.  

Cena klesá

Cena okolo 230 dolarů je výrazně nižší než částka 385 dolarů za tisíc kubíků, na které se obě země dohodly po zdlouhavých jednáních na konci loňského října. Tehdy se dodávky obnovily po přerušení, které trvalo od června.

Je to také méně než 268,5 dolaru za tisíc kubíků, které Kyjev Moskvě platil do dubna 2014, kdy se vzájemné spory kvůli cenu plynu a dluhu Ukrajiny začaly stupňovat.

„Poté, co se začal realizovat projekt zpětného toku plynu z Evropy, hlavně přes Slovensko, je načase, aby si Kyjev začal vyjednávat výhodnější podmínky spolupráce s Moskvou. To se může podařit – ruský Gazprom již půl roku nabízí ukrajinskému Naftogazu (ukrajinská státní ropná a plynárenská společnost – pozn. red.) ceny srovnatelné se spotovými cenami ve střední Evropě,“ řekla EurActivu k tomuto vývoji analytička z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Anna Leshchenko.

Tato situace by se v budoucnu mohla ještě zlepšit. Rozšíření kapacity plynovodů přivádějících plyn přes Slovensko a propojení s Maďarskem a Polskem může znamenat, že Ukrajina už ruský plyn nebude potřebovat, uvádí ve své analýze Wojciech Konończuk z varšavského Centra východních studií (OSW).

Nejprve však musí dát do pořádku vlastní ekonomiku a finance, dodává Leshchenko. Zatím je totiž Kyjev nesolventním odběratelem.

Jak se zbavit závislosti na Rusku

Ukrajina ročně spotřebuje asi 50 miliard kubíků plynu. Zhruba polovinu z toho dokáže uspokojit z vlastních zdrojů, zbytek tvoří dovoz, zatím především z Ruska. Podle ukrajinské státní společnosti Ukrtransgaz, která surovinu přepravuje, měl loni ruský plyn na celkové spotřebě podíl 36 %.

Podle odborníků existuje několik dalších cest, jak může země svou energetickou závislost na východním sousedovi snížit. Významnou příležitost dává zvýšení energetické účinnosti, která patří mezi nejnižší na světě. Nabízí se také posílení vlastní produkce nebo diverzifikace dovozů například díky spolupráci se zeměmi Střední Asie. Další možností může být výroba energie z obnovitelných zdrojů. 

 

Podle Anny Leshchenko jsou však často ukrajinští politici i média otázkou „nezávislosti“ příliš zaujati. „Proč ukrajinskou závislost na ruském plynu nevnímat jako nastolení těsné spolupráce v energetice?“ ptá se?

Spolupráce s Gazpromem má podle ní pro Ukrajinu smysl. „Nejen z hlediska dodávek plynu, ale také z hlediska poplatků za přepravu,“ řekla redakci. Ukrtransgaz je totiž jednou z mála společností, které svému mateřskému Naftogazu přinášejí zisky.

Závislost? Příležitost ke spolupráci  

„Aktuálně se mluví o rozšíření kapacity Nord Streamu o dalších 50 miliard kubíků. Přitom je to de facto zbytečnost za miliardy dolarů. Ukrajinský systém plynovodů přece není naplno využit a ani Nord Stream nikdy nejel z důvodu nízké poptávky na plnou kapacitu,“ pokračuje analytička.  

Spolupráce se vyplatí oběma stranám.

Kdyby Gazprom a Naftogaz našly společnou řeč, bylo by to podle ní pro obě strany z ekonomického hlediska výhodnější. „Ukrajině by stoupl zisk z tranzitu, Rusko by ušetřilo kapitál, který teď v podmínkách sankcí postrádá,“ vysvětluje.

Rusko však prohlašuje, že do budoucna s přepravou plynu přes Ukrajinu nepočítá. Od roku 2019 má skončit. Právě tehdy má mají být do provozu uvedeny dvě nové větvě Nord Streamu. Ukrajinu obchází i další plánovaný ruský projekt – Turkish Stream, na kterém má Moskva spolupracovat s Ankarou. 

Pravidla evropského trhu

Aby Ukrajina neztratila své strategické postavení, potřebuje se plně integrovat do evropského trhu, píše ve své analýze konzultační agentura Stratfor. 

„Posílením infrastruktury, která propojuje Ukrajinu s EU, a zaštítění Ukrajiny evropskými pravidly by Unii umožnilo posílat zemní plyn přivedený Turkish Streamem na Ukrajinu,“ píše.

Znamená to však také, že se Ukrajina bude muset evropským pravidlům přizpůsobit, včetně přijetí třetího liberalizačního balíčku v energetice, připomíná analytik Konończuk.

Jedním z důležitých kroků v tomto směru bylo přijetí reformy, na základě které má dojít k rozdělení dosavadního monopolu Naftogazu a vytvoření soutěže na trhu s plynem.

Ukrajinským parlamentem prošel zákon v dubnu. Byla to jedna z podmínek udělení záchranného balíčku ve výši 17,5 miliardy dolarů. Legislativa začala platit 1. října.

Autor: Adéla Denková