Slovensko čeká debata o ústupu od uhlí. Šefčovič vidí budoucnost v geotermální energii

slovensko uhlí

© Shutterstock

Na horní Nitře by mohlo vzniknout centrum nových technologií pro energetiku, věří slovenský místopředseda Evropské komise Šefčovič. Uhlí podle něj patří minulosti. Podobně to vidí i slovenský ministr životního prostředí Sólymos. Premiér Fico však dosud horníky ujišťoval, že jejich práce neskončí.

„Dokud budu ministerským předsedou, moje vláda se nikdy nebude otáčet k horníkům zády,“ řekl v září 2016 slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) při návštěvě hnědouhelného dolu Nováky v Trenčínském kraji na horní Nitře.

Šéf slovenské vlády tehdy slíbil, že těžba uhlí bude v regionu pokračovat.

Teď se ale zdá, že by všechno mohlo být jinak. Slovensko chce totiž podle ministra životního prostředí László Sólymose (Most-Híd) v roce 2023 utlumit těžbu i výrobu elektřiny z uhlí.

Sólymos to řekl v polovině prosince na klimatickém summitu v Paříži, který uspořádal francouzský prezident Emmanuel Macron. Ve stejném týdnu ministerstvo zveřejnilo návrh strategie environmentální politiky do roku 2030.

Slovensko by mohlo s uhlím skončit v roce 2023. Zatím to ale říká jen ministr životního prostředí.

Ten bude ještě předmětem veřejné diskuze a přesný rok ústupu od uhlí neuvádí. Za energetickou politiku země je přitom primárně odpovědné ministerstvo hospodářství. Jeho mluvčí Maroš Stano termín stanovený na rok 2023 nepotvrdil. Datum podle něj bude výsledkem „rozhovorů, které ještě nejsou ukončené“.

„Pracovní skupina by se měla sejít v nejbližších týdnech,“ řekl slovenskému EURACTIVu s tím, že hovořit o konkrétní agendě této skupiny je zatím předčasné.

Do diskuze nejnověji vstoupil i místopředseda Evropské komise, Slovák Maroš Šefčovič, který má v Bruselu na starost energetickou a klimatickou politiku EU.

Horní Nitra podle něj bude jedním ze tří pilotních regionů nové platformy pro uhelné regiony procházející transformací. Sdělil to slovenské redakci EURACTIVu.

Místo uhlí – geotermální energie

Platforma pro uhelné regiony má usnadnit dialog úřadů a zainteresovaných hráčů ze zatížených regionů, které musí kvůli odklonu od uhlí hledat nové byznys modely.

Je to součást nové iniciativy Evropské komise, která zahrnuje i vytváření operativních týmů expertů schopných hledat řešení přímo na místě. Celkově si Komise od iniciativy slibuje lepší informovanost místních i krajských samospráv o nástrojích a prostředích, které jsou při transformaci regionů k dispozici.

O iniciativě pro uhelné regiony jsme informovali už v létě >>>>

„Už jsme vyslali naše týmy do Polska a na Slovensko. Samozřejmě se budeme snažit zahrnout všechny investory, vlády, dané regiony, města a společnosti,“ řekl v polovině prosince slovenskému EURACTIVu generální ředitel direktorátu Komise pro energetiku Dominique Ristori.

„Je extrémně důležité, aby pokaždé, když dojde k uzavření dolů, byly identifikovány všechny nové aktivity v daném regionu. To se týká také nových pracovních míst, která musí být připravena,“ dodal s tím, že pozitivní reakce zatím Komise zaznamenala právě z Polska a Slovenska, ale také z některých německých spolkových zemí.

Podle Šefčoviče už má o horní Nitru zájem slovenská společnost GA Drilling.

Šefčovič vidí budoucnost horní Nitry ambiciózně. Do konce ledna 2018 chce představit modelovou studii interního think-tanku Evropské komise, která se má zaměřit na využití geotermální energie.

Komisaře prý „povzbudily rozhovory s tak úspěšnou firmou jako GA Drilling, která hledá nové revoluční způsoby vrtání ve velkých hloubkách“ pomocí plazmy. I když její technologie ještě nebyla komercionalizovaná, už se stala součástí výkladní skříně Slovenska v zahraničí.

Podle Šefčoviče má firma zájem o know-how, kterým doly disponují, a chtěla by spolupracovat na projektu přímo na horní Nitře.

S penězi neváhat

„Problém geotermální energie dnes spočívá v tom, že je drahé udělat hloubkový vrt,“ říká Šefčovič.

„Když se to ale udělá za přijatelnou cenu – což je cílem GA Drilling, tak velmi zjednodušeně řečeno z jedné strany vstupuje do země voda, která se v hlubinách ohřeje a vychází ven jako čistá pára. Tu je možné využít jako čistý zdroj energie,“ vysvětluje komisař.

Z horní Nitry by se tak podle něj mohlo stát centrum nových technologií. Příklad by si prý mohla vzít z bývalého uhelného regionu u belgického Genku, kde také využili geotermální potenciál.

Slovensko by si mohlo vzít příklad z bývalého uhelného regionu u belgického Genku, kde také využili geotermální potenciál.

„Bude ale záležet na konkrétních podmínkách a poskytnutých stimulech. GA Drilling má ale zájem o desítky až stovky zaměstnanců pro tento projekt (na horní Nitře),“ řekl Šefčovič slovenskému EURACTIVu.

Financování je klíčové. Na podporu nových technologií nebo rekvalifikaci horníků mohou přispět různé evropské fondy. Šefčovič také doporučuje předčasně využít peněz z regionálních fondů, které jsou vyčleněné na pozdější část období 2014–2020. Mohly by sloužit například na vybudování cest do slovenských regionů s nedostatkem pracovní síly.

Přečtěte si také rozhovor s Vladimírem Špidlou: Odchod od uhlí musí být sociálně spravedlivý, jinak ho společnost nepřijme >>>

Bezpečnost a práce

Nezbývá než přesvědčit premiéra Fica. Toho zatím neodrazovaly ani mezinárodní závazky země. „Perspektiva hornictví je tady na horní Nitře stále velmi vysoká,“ řekl horníkům v září 2016. Tedy v měsíci, kdy Slovensko ratifikovalo klimatickou dohodu z Paříže.

Během pravidelných návštěv slovenských horníků Fico ráda připomíná rozhodnutí vlády z roku 2005, podle kterého má být těžba a spalování uhlí do roku 2030 zachováno jako „všeobecný hospodářský zájem“.

Slovenští spotřebitelé elektřiny každý rok zaplatí asi 100 milionů eur na podporu výkupních cen elektřiny z uhlí.

Slovenští spotřebitelé elektřiny každý rok zaplatí asi 100 milionů eur na podporu výkupních cen elektřiny z uhlí.

Země má dvě uhelné elektrárny. Dotace na spalování domácího hnědého uhlí však dostává jen jedna z nich – ta se nachází právě v Novákách. Většina ze spalovaného uhlí přitom pochází z dolů na horní Nitře. Dolu Nováky stát pomohl s investicemi naposledy v roce 2009.

Soukromá těžební společnost Hornonitrianske bane Prievidza i stát dlouho vyzdvihovaly domácí uhlí jako příspěvek k bezpečnosti dodávek energie, stabilitě sítě i zaměstnanosti v regionu. V dolech pracuje okolo čtyř tisíc lidí, firma však tvrdí, že na uhelném průmyslu celkově závisí 11 tisíc pracovních míst.

Komu se to vyplatí

Evropská komise Slovensku dotace pro uhlí pravidelně vyčítá a v současnosti zkoumá, zda státní pomoc neporušuje pravidla EU.

Na vládu je ale vyvíjen tlak i zespoda. Když ministr životního prostředí obdržel žádost o rozšíření území, na kterém se těží hnědé uhlí, ohradila se proti tomu společnosti provozující lázně Bojnice. Obávala se totiž znečištění podzemních vod. O udělení licence ještě ministerstvo nerozhodlo.

O příspěvku uhlí k energetické bezpečnosti a zaměstnanosti je také možno pochybovat. Místní firmy tvrdí, že alespoň část horníků si najde práci jinde – ať už v malých podnicích nebo nové automobilce Jaguar Land Rover v Nitře.

Místní firmy tvrdí, že alespoň část horníků si najde práci jinde – ať už v malých podnicích nebo nové automobilce Jaguar Land Rover v Nitře.

Experti také připomínají, že dosud nebyla zveřejněna žádná studie, která by potvrdila význam elektrárny pro regionální elektrickou síť. V regionu by bylo potřeba zajistit spíše nový zdroj tepla.

Nováky však určitě zastávají přední místo – v emisích. Jde o druhého největšího emitenta skleníkových plynů na Slovensku. V oxidech síry to byl v roce 2015 dokonce druhý největší znečišťovatel v EU.

Nové emisní limity, které v EU začnou platit od roku 2021, si proto vyžádají další výrazné investice, připomíná Juraj Melichár ze slovenské pobočky CEE Bankwatch Network.

V červnu 2017 přitom Institut environmentální politiky při slovenském ministerstvu životního prostředí vypočítal, že zavření elektrárny Nováky by Slovensku každoročně ušetřilo nejen 100 milionů eur na dotacích, ale také 500 milionů eur v podobě „zdravotních benefitů“.

Ze slovenského originálu přeložila Adéla Denková.