Proč Maďarsko blokuje ropné embargo vůči Rusku? Má strach, říká expert

Ropná rafinérie Százhalombatta v Maďarsku © EPA/ZSOLT SZIGETVARY

Po pondělním jednání unijních ministrů zahraničí se šestý sankční balíček na Rusko stále nerýsuje. Sporným bodem zůstává především otázka zákazu dovozu ruské ropy, která je pro některé země problematická. Česko i Slovensko se již s Evropskou komisí na přijatelných podmínkách dohodly. Souhlas tak chybí pouze od Maďarska, podle kterého by embargo mělo na jeho ekonomiku efekt „jaderného výbuchu“.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský po jednání potvrdil, že nejvíce požadavků má při jednáních Maďarsko. O konkrétních bodech však mluvit nechtěl. „Ta debata je dost proměnlivá a z politických deklarací, co zazněly, se nedá udělat obrázek o konkrétní podobě balíčku. Nejvíce požadavků vzneslo Maďarsko. Je však možné, že přijdou i z jiných zemí,“ uvedl.

Právě na Maďary se v současnosti upírá nejvíce pozornosti. Budapešť totiž stupňuje své požadavky a souhlas v současnosti podmiňuje výjimkou z embarga na čtyři roky a zhruba 750 miliony eur na přestavbu své ropné infrastruktury. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó navíc uvedl, že maďarská ekonomika bude potřebovat celkově 15 až 18 miliard euro na zmírnění dopadů embarga.

Podle Szijjártóa nesmí maďarští občané „v žádném případě platit za válku“, a za případné problémy pak podle něj mohou kroky EU.

„Evropská komise vytvořila tímto návrhem pro Maďarsko problém. Takže je legitimní, že maďarští občané očekávají od Komise řešení ve formě finančních kompenzací, aby nedošlo k nárůstu cen,“ uvedl a dodal, že stávající podoba ropného embarga by zvýšila ceny pohonných hmot v zemi o 55 až 60 procent.

Od některých unijních představitelů proto zaznívá na adresu Maďarska ostrá kritika, že Budapešť drží zbytek EU jako „rukojmí“. Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis dokonce navrhl obejít maďarské veto a odstřihnout zemi od ruského plynu s pomocí Ukrajiny.

Ministři zahraničí jednají o ropném embargu, pozornost se upírá na Maďary

Ministři zahraničí EU dnes jednají v Bruselu o embargu na ruskou ropu. Pozornost se upírá hlavně na Maďarsko, které požaduje z embarga výjimku. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se maďarská pozice „proměňuje“.

Maďarsko má alternativu, ale i strach

Podle Tomáše Vlčka, experta na energetiku z Masarykovy univerzity v Brně, je třeba na maďarský postoj pohlížet v širším kontextu energetické závislosti země na Rusku. „Maďarsko z Ruska dováží nejen veškerou ropu, ale také zemní plyn a jaderné palivo. Rosatom je navíc kontraktorem kontroverzní výstavby jaderné elektrárny Paks II,“ uvedl redakci.

Hlavní roli u Maďarů tak podle něj hraje strach. „Nemyslím, že jde o vydírání Evropské unie Maďarskem. Spíše bych řekl, že v pozadí maďarského chování je především strach z ruské reakce plynoucí z této nezdravé závislosti a z potenciálních dopadů na průmysl a obyvatelstvo země,“ dodal expert.

Maďarsko přitom, alespoň co se týče ropy, má alternativu. Kromě ropovodu Družba Jih II, který dopravuje do země ruskou ropu, vede na maďarské území rovněž ropovod Adria, zvaný také Janaf, z chorvatského přístavu Omišalj. Na maďarském území pak ropu zpracovává rafinérie Százhalombatta v centrální části země, kterou provozuje maďarská společnost MOL.

Kapacita není problém

Maďaři tvrdí, že v případě zastavení ropy z východu by Adria nestíhala pokrýt celou spotřebu země. Podle ministra Szijjártóa proto Maďarsko potřebuje dalších 200 milionů eur jen na navýšení kapacity tohoto ropovodu.

Maďarské odhady a s tím související požadavky na unijní peníze však zpochybňují Chorvati. Podle nich zvýšení kapacity ropovodu nevyžaduje zásadnější investice. „Současná kapacita ropovodu Adria, co se týče dodávek do Maďarska, může být zvýšena bez jakýchkoliv investic. S určitými investicemi pak může být dokonce zdvojnásobena,“ reagoval na maďarské výroky chorvatský ministr hospodářství Davor Filipović. Podle něj proudí skrze Janaf do Maďarska ročně zhruba dva miliony tun ropy ročně. Kapacita ropovodu je však podle něj až 11,4 milionu tun.

To potvrzuje také Vlček. Podle něj Maďaři v posledních letech investovali do modernizace ropovodu a rozšířili jeho kapacitu. Ropovod zásobuje také slovenskou rafinérii Slovnaft, kterou rovněž vlastní maďarský MOL. „Kapacitně tato trasa plně pokrývá požadavky maďarské i slovenské rafinérie. Fyzická kapacita na záložní trase tedy není důvodem pro současnou maďarskou pozici,“ uvedl.

Cíl jménem ropné embargo. Komise chystá ústupky Maďarsku

Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová se podle svého mluvčího vydá do Budapešti, kde chce o podpoře embarga přesvědčit jeho nejhlasitějšího odpůrce, premiéra Viktora Orbána.

Maďaři potřebují ruskou směs

Kromě kapacity alternativního ropovodu hraje roli také způsob zpracování ropy. Podle Maďarů bude třeba při opuštění ruské ropy modernizovat ropnou infrastrukturu a rafinérii Százhalombatta. Budapešť na to žádá od Komise dalších 500 až 550 milionů eur.

Podle Vlčka je druh ropné směsi důležitým faktorem. Každá ropa má totiž odlišné chemické složení a podle toho jsou uzpůsobeny i rafinérie v jednotlivých zemích. Právě Százhalombatta je nastavena na ruskou exportní směs. Její přeorientace by podle experta „trvala měsíce až roky a vyžádala si nemalou investici“.

Levnější alternativa se tak pro Maďarsko nabízí spíše tak, že se Budapešť bude poohlížet po ropě podobné té ruské. „Ruskou ropu musejí Maďaři nahradit buď dodávkami od exportérů, kteří nabízejí ropu svým chemickým složením velmi podobnou ruské exportní směsi, nebo mísením více různých rop, aby byl výsledek opět co nejbližší požadavkům rafinérie. Oboje je řešitelné v horizontu měsíců, či maximálně jednotek let, velmi pravděpodobně ale za cenu vyšších nákladů,“ dodal Vlček.

Zda se Maďarsko se zbytkem sedmadvacítky domluví, zatím není jasné. Podle ministra zahraničí Lipavského by se jednání mohlo protáhnout až do konce měsíce. Na 30. a 31. května je totiž naplánován mimořádný summit Evropské rady. „Možné to je. Pokud se nejsme schopni dohodnout na pracovní úrovni, pak to logicky musí proběhnout na té úrovni nejvyšší,“ dodal.

Česko má dostat výjimku z ropného embarga do poloviny roku 2024

Česko dostane výjimku z ropného embarga do poloviny roku 2024. Maďarsko a Slovensko pak až do konce téhož roku. Návrh dnes projednávají velvyslanci členských států.