Plynové propojení ČR a sousedů je v seznamu Junckerových investic. Dostane peníze?

zdroj: Úřad vlády ČR

Propojení české plynárenské soustavy s Polskem a Rakouskem, ale i další energetické projekty jsou na seznamu investic, které může Evropská komise podpořit z nového balíku. Investice mají plynout také do dopravy a digitální ekonomiky. Visegrádské země chtějí o část peněz usilovat společně. Česko ale vidí prioritu hlavně v evropských fondech.

Unijní ministři financí už dostali předběžný seznam projektů, které mohou podle expertů z Evropské komise, Evropské investiční banky i členských zemí dostat podporu z takzvaného Junckerova balíčku.  

Nakonec mohou být vybrány i projekty, které na zveřejněném seznamu nejsou.  

Pro Česko navrhuje pracovní skupina čtyři desítky projektů, které by mohla Komise v rámci svého investičního plánu částečně financovat. Balíček, který byl představen před dvěma týdny, má přitáhnout soukromé investice hlavně do oblasti dopravy, energetiky a digitálních technologií.

„Prioritami jsou energetika, telekomunikace a dopravní infrastruktura, zejména silniční,“ jmenuje státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza projekty, které mají pro českou ekonomiku největší přidanou hodnotu.

„Velkou pozornost věnujeme i projektům zlepšujícím energetickou účinnost našich ekonomik,“ řekl EurActivu.

Také český velvyslanec při EU Martin Povejšil zmiňuje infrastrukturu, ať už energetickou nebo dopravní. „U obou má nejen Česká republika rezervy,“ sdělil redakci.

Odložit národní brýle

Přínosy balíčku by prý ale Česko nemělo posuzovat jen optikou „národních brýlí“. „Pokud se podaří rozhýbat evropské hospodářství, pak to bude mít přímý pozitivní dopad i na českou ekonomiku. To je ona největší přidaná hodnota jak z hlediska EU jako celku, tak i českého hospodářství,“ připomíná s tím, že česká ekonomika spoléhá na otevřenost a export.

Investiční plán ostatně sází hlavně na projekty s celoevropským významem. Jedním z cílů je kromě nastartování ekonomiky také posílení energetické bezpečnosti EU. Na vytváření energetické unie je v balíčku vyčleněna téměř třetina prostředků.

Země V4 se koordinovaly ohledně projektů, které by mohly být z balíčku financovány.

To je příležitost pro země Visegrádské skupiny (Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko), které podle informací Financial Times pracují na tom, aby na své energetické zabezpečení získaly z evropského balíčku co nejvíc peněz. České ministerstvo financí EurActivu potvrdilo, že koordinace ohledně projektů, které mohou být z balíčku podpořeny, mezi visegrádskými státy proběhla.

„Energetická infrastruktura je z pohledu Visegrádské čtyřky nepochybně prioritní oblastí, kam by investice měly směřovat,“ říká Povejšil. Zmiňuje při tom takzvaný Severojižní koridor pro dopravu plynu od Baltského po Jaderské a Černé moře.

Seznam je předběžný

Na českém území mají být součástí tohoto propojení plynovody Stork II a Moravia. Ty se na pracovním seznamu investic objevují. Z dalších plynárenských projektů je tam například propojení s Rakouskem a také investice do vylepšování stávající infrastruktury, jako třeba instalace bezpečnostních uzávěrů sond v podzemních zásobnících.   

Seznam projektů není závazný, takže projekty, které jsou na něm uvedeny, nemusí podporu dostat automaticky.

„V závěru budou moci být vybrány i ty, které na seznamu výslovně zmíněny nejsou. Rozhodující bude ekonomická životaschopnost projektů,“ vysvětlil redakci mluvčí Evropské komise v Praze Martin Stašek. Podobně jako předběžný seznam mají ten finální vytvářet odborníci.   

Balíček také ještě musí schválit Evropský parlament a šéfové unijních zemí, kteří se příští týden sejdou na summitu v Bruselu. Premiéři Visegrádské čtyřky se investičním plánem a společným postupem zabývali v úterý na svém setkání v Bratislavě.

Hlavní jsou fondy

Mohl by visegrádským zemím ke společnému úspěchu pomoci důraz na přeshraniční projekty? „Kritéria pro projekty se aktuálně řeší, a je tedy otázkou, jestli bude přeshraniční působnost jednou z těch významných podmínek,“ říká tajemník Prouza.

Podle velvyslance Povejšila to každopádně nebude jediné kritérium, které by o získání investic rozhodovalo. „Předně by měly dostat podporu projekty, které budou mít celoevropský význam a míra jejich rizikovosti neumožňuje financování čistě ze soukromých zdrojů,“ vyjmenovává hlavní podmínky.

S evropskými fondy se musí Junckerův balíček doplňovat, žádá Česko.

Česko v každém případě zachovává vůči Junckerovu balíčku obezřetnost.

Snahu o oživení evropské ekonomiky sice jednoznačně vítá, jako prioritu ale vidí úspěšné fungování a čerpání evropských fondů, které prý nesmí investiční plán ohrozit.

„Pokud bude investiční balíček dostatečně flexibilní, aby doplňoval existující nástroje, budeme na správné cestě,“ píše ve svém včerejším komentáři na serveru European Voice tajemník Prouza.

Kdyby ale balíček konkuroval evropským fondům nebo dokonce přitahoval více finančních zdrojů, může prý mimo jiné dojít k tomu, že chudší země by mohly o investice přicházet. Toho se bojí právě Česko, které patří mezi čisté příjemce peněz z fondů EU.

Autor: Adéla Denková