EU potřebuje více zdrojů zemního plynu a cest pro jeho přepravu, ne zdvojnásobení kapacity jednoho existujícího plynovodu, říká v rozhovoru pro EurActiv náměstkyně státního tajemníka USA pro energetiku Elizabeth Sherwood-Randallová. Jednou z možností pro diverzifikaci je podle ní budování terminálů na zkapalněný plyn, který nyní začínají vyvážet i USA.
Evropské energetické bezpečnosti by prospěla diverzifikace zdrojů energie i cest pro přepravu energetických surovin. Plány na rozšíření Nord Streamu ale nejsou v souladu s takovým přístupem, tvrdí v rozhovoru pro bruselskou redakci EurActivu náměstkyně státního tajemníka USA pro energetiku Elizabeth Sherwood-Randallová.
„Máme ohledně Nord Streamu 2 obavy z důvodů, které formulovala řada našich evropských spojenců a partnerů,“ komentuje postoj Obamovy administrativy k projektu, která má rozšířit roční kapacitu plynovodu vedoucího po dně Baltského moře z Ruska do Německa ze současných 55 miliard kubických metrů (bcm) na dvojnásobek.
„Pokud se zdvojí jeden plynovod přivádějící plyn z jednoho zdroje namísto vytvoření různých přepravních cest pro surovinu z různých zdrojů, nedá se říci, že by to posilovalo energetickou bezpečnost Evropy,“ říká.
Američanům se také nelíbí, že Nord Stream obchází Ukrajinu, která by v důsledku rozšíření jeho kapacity přišla o tranzitní poplatky ve výši až dvou miliard eur ročně.
Dostat energii kam je třeba
Podle Sherwood-Randallové by ale měla Evropa zapracovat i na tom, aby mohla přepravovat energii tam, kde je to v rámci Unie právě potřeba. „To bude vyžadovat vybudování další energetické infrastruktury. Týká se to jak elektřiny, tak plynu,“ dodává.
Jedním z dobrých příkladů je podle ní elektrické propojení mezi Francií a Pyrenejským poloostrovem nebo propojování baltských zemí s elektrárenskou soustavou zbytku EU. „V současné době je jejich síť z historických důvodů orientovaná na východ. To je potřeba změnit, aby byly propojeny na západní Evropu,“ říká v rozhovoru.
V oblasti zemního plynu je podle ní jednou z možností budování terminálů pro příjem zkapalněného zemního plynu (LNG).
„Můžeme se podívat na to, co udělala Litva a co je velmi důležité. Vybudovali LNG terminál v Klajpedě, což jim umožnilo posílit vlastní pozici,“ dává příklad.
Právě LNG začínají v současné době vyvážet i Spojené státy, kde těžba zemního plynu dosahuje historického maxima.
Plyn šetrný k životnímu prostředí?
USA ve velké míře těží z takzvané břidlicové revoluce. Frakování zemního plynu z nekonvenčních nalezišť se ovšem setkává s kritikou kvůli dopadům na životní prostředí.
Kontroverzní je například i z pohledu klimatické politiky. Během těžby se totiž uvolňuje metan, který je skleníkovým plynem. Emisně náročná je také lodní doprava plynu, která navíc není zahrnuta v globální klimatické dohodě z prosince minulého roku. A i když spalování plynu způsobuje nižší emise než spalování uhlí nebo ropy, stále jde o fosilní palivo.
„I skalní zastánci našich klimatických cílů jako prezident Obama říkají, že fosilní paliva budou součástí našeho energetického mixu ještě v daleké budoucnosti. Musíme ale vyvinout technologie, díky kterým budeme moci fosilní paliva využívat způsobem, který bude co nejpříznivější pro životní prostředí,“ uvádí Sherwood-Randallová.
USA podle ní plánují investice do čistých technologií včetně zachycování a ukládání uhlíku a také zkoumají, jak zvýšit environmentální bezpečnost těžby břidlicového plynu.
Adéla Denková s využitím EurActiv.com