Evropská komise už nechce dotovat plynové kotle. Navrhuje nová pravidla pro plynárenství

© Pixabay

Evropská komise představila dlouho očekávaný „plynový balíček“, který by měl nasměrovat plynárenství na udržitelnější linku. Jak tento balíček ovlivní spotřebitele a podniky v Evropské unii a v Česku? Mohla by nová pravidla přispět ke snížení cen a bezpečnosti dodávek?

Experti na energetiku se shodují, že význam fosilních paliv, tedy i zemního plynu, se bude postupem času snižovat. To ostatně předpokládá i nový plynový balíček Evropské komise. Zaznělo to při nedávné debatě organizované Českou podnikatelskou reprezentací při EU v Bruselu (CEBRE).

Společně s plynovým balíčkem vyšel také návrh směrnice energetické účinnosti budov, který nastavuje limit pro použití zemního plynu k vytápění a může tedy vytvořit bariéry v používání zemního plynu i pro vytápění domácností.

„Po roce 2027 by neměly být poskytovány investiční dotace pro jakékoli fosilní plynové kotle, což neznamená konec plynových kotlů v roce 2040, kdy Komise nejen že předpokládá určitou životnost, ale dává to jasný signál o tom, co bude a nebude možné financovat z evropských peněz,“ upřesnila Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu.

Evropská komise ve svých plánech nastínila, že vytápění domů fosilními palivy by mělo skončit do roku 2040. Samotný zákaz plynových kotlů v roce 2040 ale nenavrhla.

Balíček přichází v komplikované době, kdy se jednak zvyšují ceny energetických produktů, které mohou mít nejen sociální, ale i ekonomické dopady, a jednak panuje značná legislativní nejistota.

„Nová definice nízkouhlíkových paliv a postupné vyloučení fosilního plynu může znamenat znejistění investic do budoucna a může vytvořit tlak na konečné zákazníky a dopadnout na ně,“ upozornil ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv z Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Jan Zaplatílek.

V ČR se to týká například populárních „kotlíkových dotací“ hrazených z rozpočtu EU. Ty lze dnes čerpat i na výměnu uhelného kotle za plynový. Po roce 2027 by to však už nemělo být možné.

„Pro středoevropské země, jako je Česká republika, je rok 2027 velmi ambiciózní a celkově pro region jsou i s ohledem na energetickou chudobu kotlíkové dotace velmi důležité. Výměna uhelných kotlů za plynové stále probíhá a přispívá k lepší kvalitě ovzduší, proto by se měla Česká republika proti opatření ohradit,“ varovala Kovačovská.

Česko neumí spořit energie. Pokud se polepší, pomůže domácnostem i klimatu

Nejlevnější energie je ta, která se vůbec nevyrobí a nespotřebuje. Takové pravidlo sice působí banálně, Česko má však problém jej dodržovat. Zemi se dlouhodobě nedaří plnit cíle v oblasti úspor energií, změnit by to mohly investice financované z evropského rozpočtu.

Společné nákupy plynu jako zbraň proti vysokým cenám

Komise v souvislosti s aktuální geopolitickou situací a problémy na trhu s plynem navrhla možnost společných evropských nákupů této strategické suroviny. Oborníci se nicméně shodli, že mechanismus společných nákupů a návrh vytvoření společných zásob plynu jsou zatím velmi vágní. Budou tak předmětem dalších diskusí, již nyní však zaznívá kritika.

„Strategické zásoby nejsou nejšťastnějším řešením, neboť na trhu s plynem mají pravidla a cena hlavní roli, a tudíž je velkým otazníkem, zda dát přednost plynu ze zásob nebo tomu, co přichází, či jak rozdělit zásoby mezi členské státy,“ dodal Jan Zaplatílek z MPO.

Česko by však mohlo jít Evropě příkladem. „Česká legislativa se poučila z plynové krize a část spotřeby uchováváme v zásobníkách, což by v případě rozšíření do EU nebyla tak velká právní úprava, kdyby si každý stát schoval určité procento,“ vysvětlil Zaplatílek.

Právě česká možnost je dle expertů nejméně invazivní. Myšlenka společných nákupů byla navíc již na stole při krizi v roce 2009. „Vnitroevropský trh s plynem však funguje správně a nový balíček má za úkol jej dále rozvíjet a modernizovat,“ upřesnila Kovačovská.

Vysoké ceny plynu nejsou vinou Ruska, tvrdí Putin

Ruský prezident Vladimir Putin dnes odmítl jako nespravedlivou kritiku, že Moskva zavinila rekordně vysoké ceny plynu v Evropě. Koncern Gazprom podle něj plní všechny své závazky vůči odběratelům.

Dopady nového evropského balíčku na spotřebitele zatím není možné přesně vyčíslit, nejen kvůli volatilitě trhu, ale i kvůli tomu, že je stále otázkou, jaké finanční prostředky budou poskytnuty na dekarbonizaci plynárenství a rozvoj vodíku. Odborníci se shodli, že je třeba nastavit správně pravidla a využít všechen lidský a technický potenciál pro dekarbonizaci odvětví.

Schvalování balíčku však může být vzhledem k politickému kontextu zdlouhavé. „Pro české předsednictví to může být prioritní téma, jelikož to budeme právě my, kdo bude připravovat trialogy, aby byl balíček schválen koncem roku 2023 nebo začátkem 2024,“ dodal Zaplatílek z MPO.

Balíček přináší vícero novinek, a odborníci se shodli, že přichází v kritickém okamžiku. Představuje střednědobou vizi nejen pro distributory, ale i pro průmysl.

Třetí revize energetického balíčku pro plyn se zaměřuje na směrnici o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem. Celý balíček potom bude mít za cíl postupně integrovat obnovitelné zdroje a vodík do plynové soustavy, nastavit limity jejich přimíchávání, tzv. blending, a umožnit koordinaci v plánování nové infrastruktury.

„Balíček také myslí na spotřebitele, kdy nejen, že cílí na jejich ochranu, ale také na bezpečnost dodávek, kdy by se mělo v energetickém mixu objevit vícero obnovitelných zdrojů,“ dodala Adéla Tesařová z generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku.

Již zmiňovaný vodík se v balíčku poprvé objevuje jako energetický plyn, a ne jako chemikálie.

Vodík bude pohánět spíše průmysl než osobní auta. Počítá s tím i nové Partnerství pro čistý vodík

Auta poháněná palivovými články měla být budoucností ekologické dopravy. Nyní se však zdá, že automobilový trh ovládnou bateriové elektromobily, zatímco vodík bude hrát klíčovou roli v průmyslu. Počítá s tím i evropský projekt na rozvoj vodíkových technologií. 

V nové legislativě EU sází na vodík

Legislativa by měla vytvořit vůbec první rámec pro vodík a evropský vodíkový trh. „Prioritou EU je obnovitelný vodík,“ zdůraznila Tesařová. „Cílem legislativy je nasměrovat vodík k dekarbonizaci sektorů, kde zatím není jiná alternativa, jako například v průmyslu či těžké dopravě,“ dodala zástupkyně Evropské komise.

Komise kromě obnovitelného vodíku definovala i nízkoemisní vodík, podobně jako je to ve finanční legislativě týkající se evropské taxonomie udržitelných investic. S rozvojem nízkoemisního vodíku počítá i ve své strategii.

Legislativa by měla také přilákat více hráčů do vodíkového hospodářství a vytvořit prostor pro další investice a rozvoj vodíkových strategií jednotlivých států a celé EU. Většina národních vodíkových strategií však nepředpokládá, že by státy byly ve vodíkových potřebách zcela nezávislé a počítají s dovozem. Každá země má tak ve vodíkových technologiích jiný potenciál.

„Komise předpokládá, že se vodík bude vyrábět ve vodíkových údolích, kolem průmyslových klastrů, nicméně bude nutný rozvoj další infrastruktury. Analýza dopadů plynového balíčku na jednotlivé regiony je nedostatečná,“ upozornila Kovačovská.

Vodíková údolí vznikají po celé Evropě

Řada evropských regionů aspiruje na titul „vodíkové údolí“. Tato údolí umí vodík nejenom vyrábět, ale také jej přepravovat a využívat. Podle podporovatelů vodíkových technologií je nutné jejich rozvoj více podpořit.  

Článek vznikl při příležitosti debaty Plynový balíček: jak ovlivní spotřebitele a podniky v EU? pořádané 15. prosince 2021 zastoupením Evropské komise v ČR, Kanceláří Evropského parlamentu, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU.