Dominique Ristori: Přechod k čisté energetice je i sociální otázka. EU ji musí řešit

Ristori EU

© European Union, 2015

Se šéfem generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku mluvil slovenský EurActiv o Nord Streamu 2, transformaci uhelných regionů i roli zemního plynu v energetice EU.

Dominique Ristori je generální ředitel direktorátu Evropské komise pro energetiku. Řídí práci stovek úředníků zodpovědných za přípravu evropské energetické legislativy. Rozhovor vznikl na Středoevropské energetické konferenci – SET Plan 2017, která se konala na přelomu listopadu a prosince v Bratislavě. 

Evropská komise by ráda získala od Rady EU mandát pro vyjednávání s Ruskem o Nord Streamu 2. Komise chce navíc změnit směrnici o trhu se zemním plynem. Je dobrý nápad měnit legislativu kvůli jednomu projektu?

Nejprve jsme požádali o mandát pro vyjednávání s Ruskem. Nemyslíme si, že Nord Stream 2 přispívá k diversifikaci zdrojů, což je klíčovým prvkem energetické politiky, především v případě plynu. U Nord Streamu 1 to tak nebylo, protože tehdy to byla nová přepravní cesta. Nyní si ovšem nemyslíme, že Nord Stream 2 by měl být v jakékoliv formě podpořen z evropských fondů. Navíc si stojíme za tím, že pokud by došlo ke stavbě, tak je důležité, aby se projekt řídil jasnými pravidly a nebyl postaven na základě nějaké právní skuliny nebo se zakládal na ruském právu.

Ale Gazprom říká, že žádná právní skulina neexistuje a že evropské právo se na Nord Stream 2 nevztahuje.

My na to máme odlišný názor než Gazprom. Nechceme, aby byl tento projekt posuzován pouze na základě ruského práva, což je přesně tím důvodem, proč se Komise rozhodla prezentovat nový návrh jako dodatek ke směrnici o trhu se zemním plynem. Chceme, aby bylo zcela jasno v tom, že evropské právo se vztahuje na všechny energetické projekty, tedy nejen na Nord Stream 2.

Nord Stream 2 se nemůže řídit jen podle ruského práva.

Pokud dojde ke schválení Radou a Parlamentem, tak by měla být nová pravidla aplikovatelná na všechny typy projektů, které míří do EU ze třetí země. Myslíme si, že je důležité zajistit základní principy pro naši energetickou politiku: nediskriminační (tranzitní) tarify, alespoň nějaký přistup třetí strany k síti a určitou úroveň právního oddělení (unbundlingu). Návrh Komise představil jasnou politickou vůli pro další postup tímto směrem.

Budou se nová pravidla vztahovat i na plynovody, které již byly postaveny?

Umožníme členským zemím udělovat výjimky za podmínky, že by nemělo docházet ke střetu s energetickou bezpečností. Nebudeme ovšem zpochybňovat již existující plynovody, to není naším cílem.

Firma Nord Stream 2 AG si stěžovala, že Komise před návrhem úprav ve směrnici nevypracovala dopadovou studii a neprovedla dostatek konzultací s investory. Jaká je vaše odpověď?

Žádná další studie na posouzení dopadů není potřeba, protože je jasné, že takový typ projektu, pokud by byl postaven, by nebyl obecně v souladu s naší energetickou bezpečností a zejména se snahou o diverzifikaci zdrojů. Jedna z přepravních cest by totiž představovala velkou část importu plynu. Návrh je dostatečný k podnícení diskuze. Doufám, že dojde ke shodě mezi Parlamentem a Radou. Také mě těší, že prezident Evropské rady Donald Tusk poslal jasný dopis hlavám států a vlád, což by mělo připravit půdu pro následnou diskuzi na adekvátní úrovni.

Dodatek ke směrnici o trhu s plynem může vyjasnit pozici Evropské komise. Následně budeme na základě mandátu připraveni pro diskuzi s našimi partnery.

Členské státy zůstávají rozděleny. Kdy očekáváte, že dojde k ukončení legislativního procesu pro mandát i směrnici?

Myslíme si, že se obě věci navzájem absolutně doplňují. Domníváme se, že dodatek ke směrnici o trhu se zemním plynem může vyjasnit pozici Evropské komise. Následně (na základě mandátu) budeme připraveni pro diskuzi s našimi externími partnery (ruskou vládou).

Myslíte si, že dojde k dokončení legislativního procesu během příštího roku?

U těchto věcí je velmi těžké určit konečný termín. Jsme nicméně připraveni k urychlené diskuzi.

S Polskem máme skvělý dialog

Návrh nového designu trhu s elektřinou zahrnuje emisní limity v rámci kapacitních mechanismů, které prakticky vylučují využívání uhelné energie. Sdružení Eurelectric (které zastupuje zájmy evropského odvětví elektroenergetiky) vyjádřilo také obavy ohledně zemního plynu. Má zemní plyn budoucnost v energetickém sektoru Unie?

Vidím zde velkou podporu od vlád a firem, jak pro tržní design, tak pro energii zemního plynu.

Když se zavírají doly, region na to musí být připraven.

Je důležité uvědomovat si, že ústup od uhlí zrychluje. To je něco nového. V nedávné minulosti se řada zemí rozhodla opustit přibližně do roku 2025 uhlí. To ovlivní světový energetický mix, sektor zemního plynu a obnovitelné zdroje. V tomto kontextu je stále důležitější usnadnit energetický přechod především v uhelných regionech. Je správné zabývat se sociálním aspektem přechodu a vytvářet nové aktivity s tím, jak se zavírají doly. Ve Štrasburku spustíme 11. prosince novou politickou iniciativu, platformu pro uhelné regiony procházející transformací, určenou hornickým regionům, ale také uhlíkově náročným regionům (pozn. red.: rozhovor proběhl ještě před spuštěním zmíněné iniciativy).

O iniciativě EU pro uhelné regiony informoval EurActiv už v létě >>>>

Co Komise pro tyto regiony navrhuje?

Už jsme vyslali naše týmy do Polska a Slovenska. Samozřejmě se budeme snažit zahrnout všechny investory, vlády, dané regiony, města a společnosti. Je extrémně důležité, aby pokaždé, když dojde k uzavření dolů, byly identifikovány všechny nové aktivity v daném regionu. To se týká také nových pracovních míst, která musí být připravena. Zatím jsem zaregistroval prvotní pozitivní reakci dvou zemí, kterých se to týká, tedy Polska a Slovenska, ale také některých německých zemí.

Polsko je jedna ze dvou zemí Evropské unie, které staví nové uhelné elektrárny.

Můj dojem je opačný. Polsko čelí nové výzvě, kterou přechod na čistou energetiku představuje. Není to o uhelných elektrárnách a každodenním přežívání, ale o modernizaci celého energetického sektoru. Polsko je ve specifické situaci, kde je 80 nebo 85 procent jejich elektřiny produkováno z uhlím. Zároveň je ovšem země ochotna modernizovat svůj energetický sektor a zaměřuje se na řešení. S Polskem máme extrémně pozitivní energetický dialog. Úspěšně jsme dokončili energetický bezpečnostní balíček také díky pozitivnímu přispění Polska.

Polsko je ovšem jedním ze států, který blokuje dodatek z Dauhá ke Kjótskému protokolu.

(Polský) energetický sektor hodně přispívá k pozitivnímu vývoji v řadě problémů, včetně klimatu. Máme s Polskem skvělý dialog. Jsem přesvědčen, že Polsko bude aktivním účastníkem ve všech nových iniciativách, včetně nové platformy pro uhelné regiony procházející transformací.

Nejsme pod vlivem lobby  

Nevládní organizace Corporate Europe Observatory ve své nedávné zprávě říká, že Komisi navštěvuje více lobbistů z ropného a plynárenského sektoru než z jiných odvětví. Nemyslíte si, že Komise dělá něco špatně?

Určitě ne. Tato zpráva není založená na správných údajích. Jsme v kontaktu se všemi klíčovými energetickými hráči. Máme mnoho schůzek, nejenom s nevládními organizacemi, ale také s organizacemi bránícími obnovitelné zdroje a energetickou efektivnost. Jsme v úzkém kontaktu se všemi, kdo podporují přechod k čisté energii. Komise by ale měla být také v kontaktu se současnou realitou. Největším nebezpečím je pro naši práci izolace.

Zpráva založená na rejstříku transparentnosti Unie říká, že Komise nepracuje v izolaci, ale se silnějším zastoupením plynového a ropného lobby.

Tento názor nesdílím.

Na jednu stranu Eurelectric říká, že neberete dostatečně v potaz důležitost energie ze zemního plynu, na druhé straně vás zelené nevládní organizace obviňují z přílišné orientace na plyn. Jak víte, co je tou správnou rovnováhou mezi těmito dvěma pohledy ve vaší práci?

Je důležité tyto věci nezakládat na ideologii, ale na realitě. Co říkáte, ilustruje, že se pohybujeme někde mezi těmito dvěma body.

Z anglického originálu přeložil Matěj Voda.