Alena Vitásková: Udržovat přehnaně rozvinutou soustavu pro plyn může vyjít draho

Alena Vitásková

© ERÚ

„Pokud by nové propojení mělo ještě snížit tranzit ve stávajícím potrubí, přinese to nevyhnutelně vyšší jednotkové náklady na jeho údržbu,“ říká k projektu Stork II předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková v druhé části rozhovoru pro EurActiv.cz

První část rozhovoru s Alenou Vitáskovou, která se týká trhu s elektřinou, si můžete přečíst zde.

Česko a Polsko stále plánují posílit své plynové propojení prostřednictvím plynovodu Stork II. Energetický regulační úřad (ERÚ) je ale k tomuto projektu dlouhodobě skeptický. Vnímáte ho jako možnost pro posílení energetické bezpečnosti?
Pokud má mít Stork II přínos pro české koncové spotřebitele, musí diverzifikovat nejen dopravní cesty, ale také zdroje zemního plynu. Minimalizovat rizika – zvyšovat bezpečnost dodávek. Bohužel si zatím nejsem jistá, zda tomu tak skutečně bude. Polský terminál na zkapalněný zemní plyn má roční kapacitu 5 miliard metrů krychlových, přičemž samotné Polsko spotřebuje trojnásobek. Diverzifikační potenciál takového propojení se jeví velmi omezený a praktické využití je diskutabilní.

Pro dokreslení doplním, že současný propoj Stork I je využit na 1,78 %. Úkolem Net4Gas jako provozovatele naší tranzitní soustavy je doložit oprávněnost nově proinvestovaných nákladů. Úkolem ERÚ jako regulátora je tuto oprávněnost detailně posoudit.

Vnímáte Stork II jako politický, nebo byznysový projekt?
Jako politický projekt. O něčem jistě vypovídá žádost o statut PCI (Project of Common Interest), o kterém rozhodují politici a úředníci.

Právě proto, že se jedná o politický projekt, Net4Gas dlouhodobě říká, že pro jeho realizaci potřebuje jasnou deklaraci politické podpory. Pokud projekt takovou podporu má a může podle některých názorů přispět ke zvýšení energetické bezpečnosti, není v pořádku, že cenu za tuto bezpečnost zaplatí koncoví spotřebitelé?
Odpověděla jsem už v předchozí otázce. Zákazníkům se projekt musí vyplatit, pokud na něj mají přispívat v ceně plynu, respespektive dojde k socializaci nákladů.

Současné využití tranzitní soustavy je nižší, než bylo v 90. letech předpokládáno.

Současné využití tranzitní soustavy je nižší, než bylo v 90. letech předpokládáno. Pokud by nové propojení mělo ještě snížit tranzit ve stávajícím potrubí, přinese to nevyhnutelně vyšší jednotkové náklady na jeho údržbu. Tyto náklady přitom znovu ponese český zákazník. Laicky řečeno – trubky jsou už jednou v zemi a stěží je vykopete, nahradíte užšími, které by stačily novým potřebám. Udržovat naddimenzovanou soustavu, která by nenašla využití, by tak mohlo vyjít draho.

Na Stork II by mohl navazovat plynovod Moravia, který Net4Gas plánuje vystavět kvůli zajištění dodávek na severní Moravu. Jak se na tento projekt dívá regulátor?
To je jeden z bodů, který v současnosti řeší odbor plynárenství ERÚ v souvislosti s desetiletým plánem Net4Gas. Ty analýzy, které hovořily o nárůstu spotřeby, jsou staré už několik let a potřebují aktualizovat. To musí provést Net4Gas.

Takže nevěříte, že v regionu může vzrůst spotřeba plynu?
Původní studie počítá například s rozvojem paroplynových elektráren v tomto regionu. Kdo by dnes stavěl plynový, konvenční zdroj, když vedle tečou obrovské dotace do obnovitelných zdrojů, které totálně pokřivily výkupní ceny elektřiny? Kdo by ve zvýšené míře spotřebovával elektřinu nebo přímo plyn v regionu, který dlouhodobě trpí strukturálními problémy průmyslu a stagnací či přímo poklesem výroby? Nebo snad chceme stavět elektrárny pro export elektřiny, když se silová elektřina prodává za velmi nízké ceny, přičemž investiční návratnost projektů byla ještě před pár lety počítána s úplně odlišnými čísly?

Máme zkrátka mnoho neznámých. Dokud nebude rovnice kompletní a do ní vstupující data stoprocentně relevantní, nemůže na to regulátor s čistým svědomím kývnout.