Německo odsává české pracovníky, stěžují si podnikatelé z Plzeňského kraje

Promoted content

Regionální diskuse o sociální politice v Plzni

Česko se od vstupu do EU snaží ekonomicky vyrovnat svým západním sousedům. Pokrok je vidět i ve výši mezd, rozdíly ale nadále přetrvávají. Problémy, které z odlišných mzdových úrovní napříč EU vyplývají, byly jedním hlavních témat kulatého stolu o sociální politice EU.

Plzeň, 13. dubna 2018

Rozdílné mzdy napříč EU s sebou přinášejí příležitosti, ale také překážky. České firmy například využívají nižší mzdové náklady jako konkurenční výhodu, což se ale mnohdy nelíbí západním státům EU, které se levné pracovní síle z východu brání. Svědčí o tom německý či francouzský zákon o plošné minimální mzdě, který se má vztahovat i na zahraniční pracovníky.

Těmito zákony se omezuje příchod českých firem a pracovníků. Jsem pro volný jednotný trh, nikoli pro vytváření bariér,“ uvedla europoslankyně Martina Dlabajová (ANO, ALDE) při příležitosti debaty „Sociální politika EU: Příležitost nebo rána české konkurenceschopnosti?“, která se uskutečnila 13. dubna v Plzni.

Zákony o minimálních mzdách jsou problematické i podle Evropské komise, dokonce kvůli nim zahájila řízení proti Německu a Francii. Na druhou stranu Komise představila řadu návrhů, které mohou konkurenceschopnost českých firem podobně ohrozit.

Symbolem je otázka směrnice o vysílání pracovníků. Je to politické téma pro celou Evropu, i když se ve skutečnosti týká zhruba jednoho procenta pracovníků,“ vysvětlila europoslankyně. Revidovaná směrnice o vysílání pracovníků zavede v Evropě princip stejné odměny za stejnou práci na stejném místě. Čeští pracovníci vyslaní na projekty do Německa tak budou mít nárok na stejnou mzdu jako místní.

Nesouhlasím s tím, že Komise chce více sociální Evropy. Měla by se zaměřit na dodržování, kontrolu a vymáhání již existujících pravidel. Nejsem ani zastáncem umělého vytváření mezd a tím i bariér pro naše firmy,“ dodala Dlabajová.

Mzdové rozdíly jsou nejen konkurenční výhodou českých firem, ale také výhodou pro firmy německé při nabírání nových pracovníků. Příhraniční kraje proto trpí odlivem pracovní síly směrem na západ.

Chybí nám pracovní síla, dochází k odsávání pracovníků do Německa. Důvod, proč tam Češi odchází, je dvojnásobný až třínásobný plat. V této oblasti přitom Plzeňský kraj nezaostává, co se týče zvedání platů, jsme na druhém místě v Česku,“ prohlásila ředitelka Regionální hospodářské komory Plzeňského kraje Radka Trylčová, která při pátečním debatním setkání reprezentovala místní podnikatele.

Kulatý stůl byl součástí série diskuzí o důležitých otázkách evropské politiky, které v českých regionech pořádají Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a zpravodajský portál EURACTIV.cz. Série je součástí projektu „Bridging the gap between the regions and European Parliament” podpořeného Evropským parlamentem.

Firmy najímají agenturní pracovníky

Dalším hostem kulatého stolu byl Jindřich Brabec, předseda Regionální rady Českomoravské konfederace odborových svazů, který apeloval na nutnost zvyšování mezd.

Když se podíváme na minimální mzdu, asi sedm let se nezvyšovala, takže dnes to některým zaměstnavatelům připadá jako velký skok,“ uvedl.

Zdůraznil také, že bez adekvátní mzdy nebudou mít Češi o práci v místních podnicích zájem. Firmy v takových případech sáhnou spíše po agenturních pracovnících z Rumunska a dalších zemí východní Evropy. „Ti lidé, kteří tu pracují a žijí na ubytovnách, jsou flexibilní. Nemají tu rodinu a je jim jedno, pokud mají pracovat dlouho do večera. Řada firem tuto flexibilitu preferuje,“ dodal Brabec.

Agenturními pracovníky se zabývá i odbor sociálních věcí Plzeňského kraje, jehož vedoucí, Filip Zapletal, se debatního setkání rovněž účastnil. Upozornil mimo jiné na fakt, že tito lidé pobývají v kraji i několik dní bez střechy nad hlavou. A právě pomoc lidem bez zázemí je jedním z hlavních cílů jeho resortu.

Spadá k nám boj s chudobou i sociálním začleňováním. Naší primární podstatou je také dostávat na trh práce znevýhodněné občany,“ vysvětlil Zapletal. K tomuto záměru jim mají sloužit i projekty financované z evropských fondů, jak ale vedoucí odboru sociálních věcí upozornil, kraj při realizaci projektů naráží na problémy s rozčleňováním peněz.

Pomohla by volnější pravidla pro rozdělování peněz na projekty. Je to strašně komplikované a potýkáme se s tím řadu let,“ doplnil Zapletal.

Výstupem z debatního setkání, jehož partnery byly Eurocentrum Plzeň a Regionální hospodářská komora Plzeňského kraje, se stane soubor doporučení, která budou rozeslána zainteresovaným institucím a organizacím v České republice i na evropské úrovni.