Zpomalování německé ekonomiky dopadá na celou Evropu

© Shutterstock

Evropský vlak zpomaluje společně s jedním ze svých strojvedoucích – Německem. Počet pracovních míst napříč EU zároveň narůstá pomaleji, píše partner sítě EURACTIV Euroefe.

Německý Federální statistický úřad (Destatis) v půlce srpna konstatoval, že HDP země se letos ve druhém čtvrtletí v porovnání s prvním snížilo o 0,1 %.

Výkon největší evropské ekonomiky se kvůli obchodní válce a problémům v automobilovém průmyslu za poslední rok snížil ve dvou nenavazujících čtvrtletích.

„Zahraniční obchod zpomalil ekonomický růst, vývoz se totiž v porovnání s předchozím čtvrtletím snížil více než dovoz,“ vysvětlil ve svém vyjádření úřad. Zároveň ale zmínil, že domácí poptávka, vládní výdaje a stavebnictví se mezi dubnem a červnem letošního roku „vzpamatovaly“.

V prvním čtvrtletí 2019 narostlo HDP o 0,4 %, ve druhém ovšem přišly komplikace. Německo čelilo technické recesi už ve druhé polovině roku 2018, a to o 0,2 % ve třetím čtvrtletí. Konec roku byl stabilní.

Při porovnání letošního a loňského druhého čtvrtletí zpomalil podle Destatis roční nárůst německého HDP na 0,4 %.

Video: Čeká Evropu krize? HDP v Německu klesá, podle ekonomů se blíží zpomalení

Meziroční růst reálného hrubého domácího produktu (HDP) v Německu, hlavní ekonomice eurozóny, klesá. Stejně tak i průmyslová výroba v Česku. V březnu byla nejnižší od prosince roku 2012. Je to předzvěst další ekonomické krize?

„Čeká nás ekonomické zpomalení, které už zažíváme,“ …

Zhoršující se vztahy a obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou podkopávají silný německý export a výrobní sektor.

V červnu se průmyslová produkce snížila o 5,2 % oproti předchozímu roku, což je nejvíce za posledních deset let. Export byl nižší o 8 % a jednalo se o nejvýraznější propad za tři roky.

Nejistota spojená s brexitem, který se jmenováním Borise Johnsona premiérem nebezpečně přibližuje variantě bez dohody, přispívá k propadu německé ekonomiky také.

Významné faktory představují i celkové zpomalení ekonomiky eurozóny a problémy na italské politické scéně.

Turbulence zažívá i automobilový průmysl, který je největším zaměstnavatelem a také se nejvíce podílí na německém exportu. K problémům spojeným s novými evropskými emisními předpisy se přidal i pokles poptávky.

Prodeje společností Mercedes-Benz, BMW a Audi letos při porovnání s loňským rokem klesly.

Ředitel Institutu makroekonomické politiky (IMK) Sebastian Dullien varoval, že riziko další recese „je opět vysoké“. Předpokládá také, že „průběh následujících měsíců bude mít dramatičtější podobu než jen malý pokles HDP.“

Prezident Německého institutu pro ekonomický výzkum Marcel Fratzscher upozornil na „obrovská“ politická rizika, která narušují ekonomický růst, ale zároveň ujistil, že země nečelí „hluboké recesi“.

Dluh zemí eurozóny se v roce 2018 snížil, výjimkou jsou Řecko, Itálie a Kypr

Celkový veřejný dluh zemí eurozóny loni klesl na 85,1 % HDP z 87,1 % o rok dříve. V Itálii a Řecku, dvou nejzadluženějších zemích bloku, se ale podle statistik Eurostatu zvýšil.

HDP eurozóny mírně roste

HDP eurozóny vzrostlo v letošním druhém čtvrtletí o 0,2 %, což je ale méně než nárůst 0,4 % zaznamenaný mezi lednem a březnem. Podle Eurostatu za poklesem stojí zpomalování německé ekonomiky a stagnace té italské.

Ve všech zemích EU se HDP průměrně zvýšilo o 0,2 %, to je ale také méně než 0,5 % v předešlém čtvrtletí. Data Eurostatu se shodují s jeho dřívějšími prognózami.

Evropská centrální banka vidí za zpomalením eurozóny slabý mezinárodní obchod způsobený obchodní válkou mezi USA a Čínou, a také globální nejistoty, především brexit.

Rok od společného prohlášení EU-USA: Jak jsou na tom transatlantické obchodní vztahy dnes?

Loni v červenci odcestoval předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker do USA za Donaldem Trumpem, kde se snažil zmírnit napětí v oblasti obchodu. Rok od společného prohlášení je ale vyjednávání o obchodu na bodu mrazu.

Vzniká méně pracovních míst

Eurostat zmapoval také stav evropské zaměstnanosti ve druhém čtvrtletí letošního roku. Data ukazují pokračující, ale zároveň klesající trend vytváření nových pracovních míst.

Počet zaměstnanců se mezi březnem a červnem v eurozóně i v celé EU zvýšil o 0,2 %, v prvních třech měsících letošního roku to přitom bylo 0,4 %.