Zdravotně postižení se budou mít o něco lépe díky novým opatřením EU. Stále je však co zlepšovat

[© Shutterstock/VGstockstudio]

Nová evropská legislativa slibuje starším osobám a zdravotně postiženým adaptovaná elektronická zařízení, jednodušší výběr z bankomatů nebo snazší nákup jízdenek. Neřeší však veškeré bariéry, kterým musí postižení čelit v každodenním životě.

Počítače, mobilní telefony, weby internetových obchodů, bankomaty nebo automaty na jízdenky budou nyní přístupnější i pro starší osoby, rodiče s dětmi a zejména pro ty, kteří se potýkají se zdravotním omezením. Novinky zavádí Evropský akt přístupnosti, který v konečné podobě formou směrnice přijaly instituce EU.

„Je to velký krok vpřed pro starší osoby a osoby se zdravotním postižením v Evropě, aby měly přístup ke kvalitnějším službám a produktům nezbytným pro každodenní život,“ uvedla v souvislosti s přijetím aktu česká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD, S&D), která se podílela na tvorbě této legislativy.

Jedná se vůbec o první akt takového druhu přijatý na úrovni EU.

Co nová legislativa přináší?

Kromě lepší dostupnosti digitálního zboží a služeb (jako internetové bankovnictví, e-knihy nebo software) má přijatý právní předpis EU zlepšit informovanost osob s postižením v dopravě, zajistit odpovídající úpravu leteckých, autobusových a železničních služeb (např. formou nástupních/výstupních ramp pro vozíčkáře), nebo dostupnost tísňového volání na celounijní číslo 112. Přijatá pravidla také zajistí snazší přístup k informacím v příbalových letácích nebo návodech k instalaci určitého zařízení.

Samoobslužné terminály, jako například prodejní automaty na lístky a jízdenky nebo bankomaty, zase budou muset umožňovat použití sluchátek, aby se zrakově postižené osoby mohly řídit mluvenými pokyny. Zároveň jejich klávesnice budou muset disponovat hmatovými označeními. Pokud samoobslužný terminál poskytuje vizuální funkční režimy, bude muset poskytovat alespoň jeden funkční režim, který nevyžaduje vnímání barev.

„Tyto dlouho očekávané zákony budou přelomové nejen pro miliony handicapovaných občanů, ale pro daleko širší komunitu, například pro starší lidi,“ prohlásil k přijatému aktu jeho parlamentní zpravodaj, dánský europoslanec Morten Lokkegaard (ALDE).

Pro české občany bude akt znamenat zlepšení zejména v přístupnosti informačních a komunikačních technologií. Myslí si to Ondřej Folk z Národní rady osob se zdravotním postižením ČR.

Zdravotně postižení a jinak znevýhodnění pomáhají na farmách. Léčí se a mohou si i vydělat

Zemědělství už není pouze odvětví, které produkuje potraviny a obdělává krajinu. Může totiž pomáhat znevýhodněným lidem.

Cíl zajistit pro všechny osoby s nejrůznější formou postižení plné užívání všech základních práv a svobod je stanoven i mezinárodní Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD) z roku 2006. Tu již všechny státy EU podepsaly a drtivá většina také ratifikovala, Česko konkrétně v roce 2009. Irsko Úmluvu zatím neratifikovalo, Česko, Polsko nebo Rumunsko zase neratifikovaly protokol připojený k Úmluvě, jak naopak učinila většina unijních členských států. Přijatý akt EU má na Úmluvu navázat.

Nová směrnice má své mouchy

V EU dnes žije asi 80 milionů handicapovaných lidí. S obtížemi se podle statistik Eurostatu častěji potýkají ženy než muži. V Česku žije podle Českého statistického úřadu přes milion zdravotně postižených, nejvíce mezi staršími 60 let. S ohledem na zvyšující se věk dožití se očekává, že tato čísla budou do budoucna nadále růst. Každý dvacátý Čech s postižením je také mladší 29 let.

Přestože v přijatém aktu vidí Sehnalová pozitiva – především ta, která se týkají digitální oblasti – sama od něj očekávala více. Evropský parlament totiž svými pozměňovacími návrhy zmírnil původně ambicióznější návrhy Evropské komise. Zároveň řada návrhů české europoslankyně, zejména v souvislosti se snazší mobilitou, nebyla do konečného textu zahrnuta.

Nejen samotné produkty však musí být uživatelsky přístupné pro znevýhodněné osoby, i „cesta k nim“ má být bez překážek.

„Nová pravidla musí umožnit plnou přístupnost – jaký by mělo například význam instalovat nový přístupný bankomat, ke kterému by vedly například schody? Voláme proto i pro zpřístupnění zastavěného prostředí,“ uvedla Sehnalová po schválení textu v parlamentním výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele.

Po hlasování na plénu pak europoslankyně upozornila, že akt je promarněnou příležitostí, které bude sama dlouho litovat. „Evropský akt přístupnosti proto považuji za odrazový můstek směrem k lepší přístupnosti všude v Evropě, na který musí navázat další aktivity,“ dodala europoslankyně, která je v Evropském parlamentu také předsedkyní neformální skupiny poslanců zabývající se právy lidí s postižením.

Brusel omezuje používání antibiotik. Bakterie jsou vůči nim čím dál odolnější

Antibiotiky se dnes léčí i nemoci, které se jimi účinně neodstraní. Navíc se ve velkém podávají hospodářským zvířatům. Zdraví škodlivé bakterie se kvůli tomu stávají rezistentními, což může v budoucnu ohrožovat více lidských životů než třeba rakovina.

Spokojeni nejsou ani sami postižení

Podobné zklamání z výsledného aktu pociťuje i Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, která je členem Evropského fóra osob se zdravotním postižením (EDF), nezávislé organizace zastupující zájmy osob se znevýhodněním na evropské úrovni.

„Evropský akt přístupnosti je významný krok, jelikož oblast přístupnosti na úrovni EU nebyla doposud systematicky řešena. Nicméně bohužel svým provedením ani zdaleka nenaplňuje značné naděje a vysoká očekávání, jaká Evropské hnutí osob se zdravotním postižením od zákona o přístupnosti mělo a má,“ uvedl k aktu pro EURACTIV.cz Ondřej Folk s tím, že předpis není dostatečně široký, kvalitní a důsledný ve svých pravidlech.

Na mezery v návrhu aktu již v průběhu jeho projednávání upozorňovalo EDF. Před dvěma lety například připravilo video, na němž osoby s určitou formou postižení popisují jednak důvody, proč oni sami potřebují silný akt, ale zároveň i limity nové legislativy.

V textu podle nich například chybí požadavky na přístupnost pro dopravní infrastrukturu a vozidla, včetně městské dopravy na delší vzdálenosti. Podle Folka se měl akt týkat také zastavěného prostředí, přepravních služeb nebo domácích spotřebičů.

Z působnosti aktu jsou také částečně nebo plně vyjmuty mikropodniky (do 10 zaměstnanců a s ročním obratem do dvou milionů eur) nabízející elektronické služby. I ty by však měly být alespoň motivovány rozvíjet produkty, které budou přístupnější osobám se zdravotním postižením.

Přesto jejich vyloučení považuje Folk za „politováníhodné, jelikož mikropodniky poskytují osobám se zdravotním postižením nepostradatelné služby i výrobky.“ Jejich vyloučení bude podle něj mít negativní dopad na konkurenceschopnost těchto podniků i vnitřní trh EU vůbec.

České podniky chtějí investovat do výzkumu a inovací, ale brání jim v tom administrativní překážky

Evropská komise doporučila ČR, aby po roce 2020 více investovala do vědy a inovací. České podniky jsou na tuto výzvu připraveny, vyžadují ale snížení administrativní zátěže a více flexibility v přesouvání peněz.

Tři roky na implementaci

Prvotní návrh aktu předložila Evropská komise na konci roku 2015. Rada ministrů členských států akt přijala na počátku dubna letošního roku. Plénum Evropského parlamentu pak schválilo akt na svém zasedání ve Štrasburku 13. března tohoto roku.

Příslušnou směrnici zacílenou na přiblížení legislativy členských států musí národní orgány implementovat do svým právních řádů v následujících třech letech. Nová pravidla mají především sladit odlišnou národní legislativu, která může vytvářet nadměrné a nechtěné bariéry na vnitřním trhu.

Integraci osob se zdravotním postižením vymezuje v Česku Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením. Aktuálně (tj. mezi lety 2015-2020) platí jeho šestá verze.

Přídavným cílem přijaté legislativy je tak kromě výše zmíněného i usnadnit přeshraniční obchodování a společnými opatřeními snížit náklady podniků.