Pokud jde o vyhlídky na uzavření nových obchodních dohod Evropské unie během příštích pěti let, němečtí vývozci balancují mezi nadějí a pesimismem. Přední exportéři této západoevropské země zároveň varují, že Unie musí změnit svůj přístup ke globálním partnerům. Jinak prý riskuje, že zůstane pozadu.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen se ve svém červencovém projevu před Evropským parlamentem, kde se ucházela o druhé funkční období, vyhnula tématu nových dohod o volném obchodu. To vyvolalo jen malé nadšení mezi těmi, kteří v době rostoucího obchodního protekcionismu ve světě čekají od unijní exekutivy jasné plány.
Nicméně, nové signály o pokroku v dlouho očekávané obchodní dohodě s latinskoamerickým blokem Mercosur (plní členové Argentina, Brazílie, Uruguay, Paraguay) minulý týden obnovily optimismus – mluvčí Komise ve čtvrtek (8. srpna) potvrdil, že vyjednávací týmy obou stran pracují na „technické úrovni, aby se pokusily dosáhnout pokroku ve zbývajících nevyřešených otázkách“.
„Chci být optimistou, že je možné dosáhnout pokroku,“ řekl bruselskému Euractivu Matthias Blum, vedoucí zahraničního obchodu německého sdružení chemického průmyslu VCI.
„Ale samozřejmě, pokud si projev (von der Leyen) vyložíte doslovně, obávám se, že ambice uzavírat dohody o volném obchodu by mohly kvůli vnitroevropským politickým problémům poklesnout,“ dodal.
Chemický průmysl je spolu s výrobci automobilů a strojním průmyslem jedním ze tří hlavních německých exportních odvětví, která doufají ve snížení cel a dalších obchodních bariér právě díky dohodám o volném obchodu se třetími zeměmi a regiony.
V podrobnějším popisu své vize pro druhé funkční období von der Leyen zvolila vágnější termín „partnerství“ a zdůraznila nutnost spolupráce se zeměmi v Asii, Africe a Latinské Americe v konkrétních oblastech, jako jsou „kybernetika, vesmír a bezpečné dodávky kritických nerostných surovin“.
„Zatím nevíme přesně, co to znamená a jak by to mohlo být ukotveno,“ řekl Blum.
„Podle našeho názoru by dohody o volném obchodu byly tím správným základem pro dobré a dlouhodobé vztahy s regiony, jako jsou Mercosur, Indie a státy (jihovýchodní Asie) ASEAN,“ dodal.
Podle Claudie Schmucker, vedoucí Centra pro geopolitiku, geoekonomiku a technologie při Německé radě pro zahraniční vztahy (DGAP), stojí za zdrženlivostí von der Leyen fakt, že „téma volného obchodu – a zejména dohod o volném obchodu (FTA) – je v současné době (velmi) kontroverzní a na úrovni EU je jen málo příležitostí k pokroku“.
Nová naděje pro dohodu mezi EU a Mercosurem
Pokud jde o výhledově nejvýznamnější obchodní dohodu bloku, tedy tu s Mercosurem, objevily se nové náznaky, že bude přijata do konce roku. Potvrzené v tuto chvíli je, že nové kolo vyjednávání proběhne 4. až 6. září v Brasílii, hlavním městě Brazílie.
Jak navíc ve své analýze pokroku okolo této dohody uvedl deník Financial Times, EU je ochotná přehlasovat Francii a Rakousko, aby se dohoda dotáhla do konce.
To by naznačovalo, že „obchodní“ části dohody, včetně cel, kde má Evropská komise výlučnou pravomoc, by mohly být přijaty kvalifikovanou většinou nejméně 15 zemí reprezentujících více než 65 procent celkového počtu obyvatel Unie a ratifikovány Evropským parlamentem. To by tedy znamenalo, že je nebudou muset schválit všechny národní parlamenty.
„Zřejmě teď chtějí Francii prostě přehlasovat,“ řekla Schmucker.
„Překvapuje mě to, ale myslím si, že je to skvělé. Dokončení dohody by bylo obrovským úspěchem,“ dodala.
Jednání s latinskoamerickým blokem byla sice oficiálně uzavřena v roce 2019 – po 20 letech jednání –, ale kompletní přijetí dohody o volném obchodu závisí na vedlejší dohodě, která pokrývá některé nevyřešené otázky životního prostředí.
Zejména Francie a Rakousko zaujaly kritičtější postoj, a to kvůli obavám ze zvýšeného rizika odlesňování v partnerských zemích, včetně amazonského deštného pralesa, a také kvůli potenciálnímu dopadu dohody na zemědělský sektor EU.
„Vyjednávací tým EU se i nadále soustředí na to, aby dohoda splnila cíle EU v oblasti udržitelnosti […], přičemž samozřejmě respektuje citlivé otázky v zemědělském odvětví,“ odpověděl mluvčí Komise na dotaz Euractivu.
Zároveň však platí, že Francie je v současné době po více než dvou měsících vnitropolitických změn bez vlády, což oslabuje její pozici v Evropě.
„Myslím si, že teď panuje větší optimismus než dříve, že tato dohoda může být uzavřena poměrně brzy v novém funkčním období Komise,“ řekl Euractivu John Clarke, bývalý ředitel mezinárodních vztahů na Generálním ředitelství Komise pro zemědělství a rozvoj venkova (DG AGRI).
„Jsem si docela jistý, že (francouzský prezident Emmanuel) Macron chápe, jakou má (takové partnerství) pro Francii a EU ekonomickou hodnotu,“ dodal a naznačil, že i Francie by nakonec mohla na dohodu v tichosti přistoupit.
Clarke však zároveň upozornil, že ačkoli je dohoda „pro Evropu z hlediska obchodu velmi zajímavá“, francouzští politici budou muset „najít způsob, jak uklidnit velmi hlasité (domácí) zemědělce“.
Varování od německých exportérů
Situace okolo dalších obchodních dohod mezitím vypadá méně nadějně.
„Všechny ostatní důležité dohody nepostupují dále, a to z úplně jiných důvodů,“ řekla Schmucker a zmínila komplikace s Indií a státy ASEAN v otázkách udržitelnosti. Dodala, že jednání nepomáhá ani nová uhlíková daň na hranicích (CBAM) a unijní zákon proti odlesňování.
Oba zákony, které mají za úkol rozšířit působnost předpisů EU v oblasti životního prostředí na mimoevropské země, se setkaly s odporem obchodních partnerů, kteří je považují za nepřiměřený zásah do své suverenity.
„Stále méně zemí je ochotno nechat si říkat, co mají a nemají dělat. Ty časy jsou prostě pryč,“ řekl Euractivu Ulrich Ackermann, vedoucí zahraničního obchodu německého sdružení strojírenského průmyslu VDMA. Tyto podmínky podle něj budou i nadále zatěžovat obchodní jednání s mimoevropskými partnery.
„Pokud budou orgány EU pokračovat jako dosud, pokud budou sledovat stejnou linii jako v posledních pěti letech, nedosáhnou ničeho ani v příštích pěti letech,“ řekl.
„Je to tragédie, jak málo toho EU za posledních pět let dosáhla. A není mnoho signálů, že by se nyní situace zlepšila,“ dodal Ackermann.
Podobně se vyjádřil i německý kancléř Olaf Scholz (SPD/S&D), když před nominací von der Leyen na konci června v projevu před německým průmyslovým sdružením BDI označil nedostatečný pokrok v oblasti obchodních dohod za „nepřijatelný“.
Mluvčí německého sdružení automobilového průmyslu VDA řekl Euractivu, že obchodní politika EU „v posledních letech nedosáhla rozhodujícího pokroku“, a vyzval Brusel k „většímu pragmatismu při vyjednávání dohod o volném obchodu a investicích“.
„Svět na EU nečeká – trhy a přístupové cesty otevírají jiní a nerozhodnost EU ji stojí růst, prosperitu a v důsledku toho i geopolitický význam,“ dodal.