Vymýtit bezdomovectví do roku 2030? EU buduje platformu pro spolupráci

© Pixabay

Evropská unie má do budoucna velké „sociální plány“. Jejich součástí je také společný boj proti bezdomovectví, které je pro EU čím dál větší zátěží. Možné řešení ukazuje i jeden český projekt z Moravskoslezského kraje.

Portugalsko si na závěr svého půlročního předsednictví v Radě EU může „odškrtnout“ další úspěch v sociální oblasti, která patřila mezi jeho absolutní priority. Společně s Evropskou komisí, členskými státy, sociálními partnery a dalšími relevantními hráči v pondělí 21. června spustilo na konferenci v Lisabonu novou Evropskou platformu pro boj s bezdomovectvím.

V současné době je v EU bez domova přibližně 700 tisíc lidí, což představuje přibližně 70procentní nárůst za posledních 10 let. Evropský parlament upozorňuje na to, že čísla by se mohla ještě zvyšovat, a to jak v návaznosti na vzrůstající nedostupnost bydlení, tak v důsledku koronavirové krize.

I když má tuto oblast v rukou každý členský stát sám, cílem platformy je jim v tom pomoct – poskytnout finance, zahájit dialog, usnadnit vzájemné učení, zlepšit monitorování a posílit spolupráci mezi všemi aktéry, jejichž cílem je boj proti bezdomovectví. Toto poslání reprezentuje především Evropská federace národních organizací pracujících s bezdomovci (FEANTSA), jeden z hlavních signatářů nové lisabonské deklarace.

Ambiciózní cíl

„(Platforma) nabízí příležitost zapojit se a spolupracovat s místními aktéry, včetně měst a poskytovatelů služeb. Umožní lepší výměnu znalostí, identifikaci účinných a inovativních postupů, aby bylo možné dosáhnout pokroku v otázce vymýcení bezdomovectví,“ píše Evropská komise. Cílem je dostat všechny lidi z ulic do roku 2030.

Mezi hlavní společné cíle patří například zajištění toho, že v zemích EU bude všem lidem k dispozici bezpečné, dostupné a přijatelné nouzové ubytování. To však nesmí být trvalým řešením, ale vždy pouze přechodným stanovištěm před plnohodnotným bydlením. Zároveň by se mělo v co nejvyšší míře zabraňovat nucenému vystěhování lidí, a pokud je to nevyhnutelné, vždy by měla být zajištěna asistence při hledání alternativního bydlení. Společných cílů je však mnohem více.

Zmíněná konference navazuje na květnový sociální summit v Portu, který podpořil silný „sociální rozměr“ Evropské unie. Sama platforma pak je jedním z konkrétních cílů březnového Akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv.

Sociální fond „zchudl“, EU má přitom velké sociální ambice. Zvládne jim ČR dostát?

EU letos oprášila pilíř sociálních práv z roku 2017 a přišla s ambiciózním plánem, jak jej převést do praxe. Česká vláda mezitím oproti minulým letům „seškrtala“ Evropský sociální fond, který má nové priority pomoci zafinancovat. Zdrojů je však v současném období vícero.

Začněme lokálně

Hlavní roli v celoevropském boji proti bezdomovectví by měly hrát vedle národních států také regiony a města. S tím rozhodně souhlasí Evropský výbor regionů, poradní orgán EU, který se pod platformu také podepsal.

„Obce a města hrají v urbánním plánování důležitou roli, poskytují sociální bydlení a řeší sociální vyloučení, a proto vymýcení bezdomovectví vyžaduje především lokální přístup. Regionální a především místní orgány jsou možná jedinými orgány, které mají přehled o rozsahu problémů a o jednotlivých okolnostech, které k nim vedly,“ nechala se slyšet Anne Karjalainenová, finská členka Výboru regionů a předsedkyně tamní sociální komise.

„V mé zemi, ve Finsku, a v mé vlastní obci Kerava, klesá počet bezdomovců soustavně od roku 2013. Z velké části je to díky přesnému mapování fenoménu bezdomovectví,“ dodala Karjalainenová.

Finsko je jediná země EU, kde se počet bezdomovců snižuje. Ukazuje to alespoň analýza federace FEANTSA z roku 2017. Data však nejde úplně přesně srovnávat, protože jednotlivé země je často sbírají a vyhodnocují jinak. Nejvyšší poměr lidí bez domova na celkový počet obyvatel mají podle OECD Německo, Lucembursko, Lotyšsko, Slovensko či Švédsko.

Český projekt mezi vítězi

Pokud jde o Českou republiku, podle odhadů Armády spásy je v tuzemsku 30 až 70 tisíc bezdomovců.

„Mnoho lidí si myslí, že člověk bez domova musí být na ulici. To ovšem není tak jednoduché. Pokud člověk nemá domov, považujeme ho za bezdomovce. Proto je důležité se zamyslet nad tím, koho budeme zahrnovat do této skupiny lidí. Zda pouze osoby spící na ulici nebo i ty, kteří spí v noclehárnách a azylových domech. Teoreticky je bezdomovcem každý, kdo bydlí nestandardně, tedy třeba i v komerčních ubytovnách, u známých apod. V tomto případě by ta čísla byla ještě vyšší,“ vysvětlil v tiskové zprávě z loňského října Jan František Krupa, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy.

Česko má tedy rozhodně co zlepšovat. Pomoct mu může i nová evropská platforma, pod kterou za Čechy přidala podpis náměstkyně na ministerstvu práce a sociálních věcí Martina Štěpánková.

Součástí pondělní konference bylo i předávání cen za projekty bojující proti bezdomovectví, které byly financované z evropských fondů. Hlavní „zlatou cenu“ vyhrál český projekt „Bydlení především“ („Housing First“) realizovaný v Moravskoslezském kraji, který se zaměřuje na pomoc sociálně vyloučeným lidem nebo těm, kterým sociální vyloučení hrozí. Hlavním cílem projektu je pomoct jim získat a udržet standardní bydlení.

Evropský sociální fond je v krizi potřeba víc než jindy, varují organizace před škrty

Organizace na pomoc seniorům, ohroženým dětem či lidem v nouzi dnes znovu vyzvaly vládu, aby přehodnotila svůj záměr přesunout část evropských peněz na sociální projekty, zaměstnanost a vzdělávání do investic.