Vykrádá unáhlená kritika obchodní dohodu mezi EU a Mercosurem?

© Shutterstock

V červnu podepsala Evropská komise dohodu o volném obchodu s jihoamerickou obchodní aliancí Mercosur. Od té doby se proti dohodě zvedla vlna kritiky z řad zemědělců, environmentalistů, národních politiků a europoslanců. Informoval o tom německý EURACTIV.

První debata mezi europoslanci zemědělského výboru a eurokomisařem pro zemědělství Philem Hoganem byla upřímná, nikdo „nechodil kolem horké kaše“.

„Je to horší, než jsme se obávali,“ řekl německý europoslanec z frakce Zelených Martin Häusling. „Jedná se o dohodu, která je nebezpečná pro naše zemědělce,“ řekl francouzský europoslanec za Národní sdružení Gilles Lebreton.

Téměř všechny stranické rodiny, od těch umírněných až po nacionalisty, podoba obchodní dohody popudila. Úmluva je ale zatím ještě daleko od vstupu v platnost.

Dokument o principech dohody byl přijat na konci června. Nyní je text pod drobnohledem právníků EU a Mercosuru zahrnujícího Argentinu, Brazílii, Paraguay a Uruguay.

Dohoda bude ještě přeložena do všech oficiálních jazyků Evropské unie, což potrvá zhruba tři roky. Až poté ji mohou přijmout vlády a parlamenty, což může opět trvat několik let.

Trh pro 800 milionů obyvatel a miliardové obchody. Dohoda s Mercosurem je po dvaceti letech na stole

Dosluhující Evropská komise si může připsat ještě jeden úspěch. Podařilo se jí vyjednat největší obchodní dohodu v dějinách, která Evropanům ušetří čtyři miliardy eur ročně a vytvoří trh pro téměř 800 milionů lidí.

Zemědělský sektor má obavy

Dohoda zavádí částečnou liberalizaci zemědělského trhu. Některé produkty budou podléhat kvótám, aby nedošlo k nadměrnému dovozu a k erozi cen.

Někteří kritici však namítají, že stanovené kvóty jsou příliš vysoké. Vyjednavači na straně EU udělali v zemědělském sektoru větší ústupky než v jiných sektorech, například v automobilovém průmyslu.

„Evropský trh s hovězím masem se do několika let zhroutí,“ řekl Martin Häusling. V červenci proti úmluvě protestovali francouzští a irští zemědělci.

Národní politici jsou z dohody v její vyjednané podobě zklamaní. Francouzský ministr zemědělství Didier Guillaume řekl, že ji „za žádnou cenu nechtěl“.

Podle konzervativního europoslance a předsedy zemědělského výboru Evropského parlamentu Norberta Linse (CDU) je kritika dohody oprávněná. Lins chce po Evropské komisi, aby sdělila více informací.

Německý europoslanec volá po „detailní diskusi“ a chce, aby Komise například informovala o tom, co by se stalo, pokud by k narušení trhu došlo i přes opatření v podobě kvót.

Obchodní jednání s Mercosurem se protahují. Farmáři mají strach, automobilky cítí příležitost

Jednání o obchodní dohodě s jihoamerickým sdružením Mercosur se dále protahují. Unijním zemědělcům se nelíbí zvyšování dovozu hovězího, Brazílie má problém s otevřením svého trhu evropským automobilkám. Pokud se však neshody podaří překonat, bude se jednat o zatím nejlukrativnější dohodu, kterou kdy EU uzavřela. Zároveň by se liberalizoval trh pro více než 750 milionů lidí.

Kritika dohody o volném obchodu je „normální“

Politická analytička think-tanku Carnegie Europe Judy Dempseyová i přes rozsáhlou kritiku nepovažuje dohodu za nebezpečnou.

„Každá dohoda se v některých unijních státech stane kontroverzní. Viděla jsem to u dohody se Severní Koreou, i u té s Japonskem,“ řekla Dempseyová. Když dojde na národní zájmy, je to normální vývoj, pokud tedy platí, že pozitivní aspekty převáží ty negativní.

„Obchod už dávno není jen o čárkách a o tom, že jeden něco dováží a druhý něco jiného vyváží,“ řekla Dempseyová. Obchodní dohody přichází také se standardy, pravidly a mechanismy odpovědnosti. Podle analytičky je právě toto argument, který by mohl porazit kritiku poukazující na nedostatečnou ochranu životního prostředí.

Podle ochranářů by narůstající poptávka po jihoamerických zemědělských produktech mohla urychlit odlesňování amazonské oblasti. Evropská komise s tímto tvrzením ale nesouhlasí.

V rámci dohody se státy aliance Mercosur zavázaly naplňovat pařížskou klimatickou dohodu, která mimo jiné stanovuje masivní obnovu lesů v amazonské oblasti.

COP24: EU je lídrem světové klimatické politiky, ke snižování emisí se ale přidává i Čína

Po třech letech od dojednání Pařížské klimatické dohody se začne pracovat na naplňování jejich cílů, 197 vlád se totiž shodlo na souboru pravidel pro boj s klimatickou změnou. 

Nejasné však zůstává, jak by byl tento bod dohody právně vynutitelný. Obzvláště když vezmeme v úvahu přístup brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, který se nechal slyšet, že odlesňování ještě zvýší.

Podle Dempseyové je potenciální mechanismus vyvíjení nátlaku v environmentální oblasti lepší než žádný. „Možná bychom mohli mít nějaký vliv, obzvláště na odlesňování deštného pralesa,“ řekla.

Analytička si myslí, že dohoda je v zájmu jak evropských, tak jihoamerických ochranářů.

Trump, brexit a irský dobytek

Další důvod, proč podle Dempseyové nebyla dohoda mezi Unií a Mercosurem okamžitě odmítnuta, nenajdeme v Jižní, ale v Severní Americe.

Od nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu „se dohody mezi EU a třetími zeměmi staly pro politický vliv Unie výrazně důležitějšími.“ Důvod je ten, že Trump odmítá multilaterální obchodní dohody a trvá na těch bilaterálních.

Ačkoliv EU brzy přijde o Spojené království, podle Dempseyové si udrží svůj kurz. „S brexitem či bez něj bude EU pokračovat ve svých obchodních vazbách. O tom nepochybuji,“ dodala.

Podle europoslance Linse by však Brexit mohl implementaci dohody s Mercosurem zpozdit.

Bez brexitu by dohoda mohla být přijata nejdříve v roce 2022. Po jejím přijetí bude následovat ještě 6leté přechodné období, po něm se začnou uplatňovat stanovené kvóty.

Pokud Spojené království odejde, vše by se mohlo zpozdit.

Lins to vysvětluje na příkladu ze zemědělského sektoru. Dohoda mezi EU a Mercosurem bude muset počkat v případě, že irští chovatelé dobytka budou do Británie po brexitu vyvážet výrazně menší podíl produkce a pokud dovoz hovězího ze zemí Mercosuru masivně poroste.

Unie uzavírá obchodní dohody s celým světem. Vděčí za to i protekcionismu Donalda Trumpa

Pravidla globálního obchodu se mění a může za to především americká administrativa. Ze změny ale paradoxně těží i Evropa, která právě připravuje obchodní dohody například s Japonskem a Singapurem.