Unie uzavírá obchodní dohody s celým světem. Vděčí za to i protekcionismu Donalda Trumpa

© European Union, 2018

Pravidla globálního obchodu se mění a může za to především americká administrativa. Ze změny ale paradoxně těží i Evropa, která právě připravuje obchodní dohody například s Japonskem a Singapurem.

Odstoupení Spojených států od Transpacifického partnerství, zastavení jednání o dohodě TTIP nebo nedávné uvalení cel na dovoz hliníku a oceli způsobují evropským politikům vrásky na čele.

Protekcionistické chování Bílého domu má však na Evropskou unii paradoxně i pozitivní dopad. Výrazně zrychluje jednání o volném obchodu v jiných částech světa. A Brusel se toho snaží využít.

Příkladem je nedávno vyjednaná dohoda s Japonskem, která je doposud největší svého druhu. Pokrývá skoro třetinu světového HDP a výhody, které z ní plynou, pocítí přes 600 milionů lidí.

Dohoda s Japonskem je největší v historii. Myslí i na ochranu klimatu

EU po pěti letech vyjednávání podepsala zatím nejrozsáhlejší bilaterální obchodní dohodu ve své historii. Pokrývá třetinu světového HDP a její součástí je i závazek k dodržování klimatické dohody. Politici a odborníci v ní ale vidí i boj proti americkému protekcionismu.

„Jde o významný signál na globální úrovni. Nahlas říkáme, že EU i Japonsko stále věří v otevřené trhy a multilaterální obchodní systém. To je důležité právě v době hrozby protekcionismu a obchodních válek,“ tvrdí český europoslanec a místopředseda výboru pro mezinárodní obchod Jan Zahradil (ODS, ECR).

Předseda Evropské rady Donald Tusk podepsání dohody s Japonskem dokonce označil za vzkaz určený Donaldu Trumpovi. „Vysíláme jasný vzkaz, že stojíme společně proti protekcionismu,“ uvedl. „Je to světlo v rostoucí temnotě mezinárodní politiky.“

Brusel vyjednává i se Singapurem

Na finální podpis čeká i smlouva o volném obchodu se Singapurem, kde sídlí více než 10 tisíc evropských společností. Obchodní výměna mezi EU a asijským městským státem dosahuje ročně kolem 100 miliard eur (asi 2,7 bilionu korun).

Objem vzájemných investic v roce 2016 dosáhl 256 miliard eur (přes 7 bilionů korun).

Singapur je pro EU brána do jihovýchodní Asie i celého pacifického regionu

V Singapuru sídlí přes 10 tisíc evropských firem a vzájemné investice dosahují stovek miliard eur ročně. Stejně tak se jedná o člena rychle sílícího sdružení ASEAN. EU tak po Japonsku očekává další úspěch na poli společné obchodní politiky.

Obě dohody sice musí finálně schválit vedle Rady EU také Evropský parlament, ten je ale prozatím volnému obchodu nakloněn. Hlasitými odpůrci smluv jsou především zástupci evropské krajní levice, tedy frakce GUE/NGL, do které patří mimo jiné i česká KSČM. Jejich hlasy samy o sobě ale přijetí zabránit nedokážou.

Samotné hlasování o dohodě s Japonskem je naplánováno na únor příštího roku, datum schválení dohody se Singapurem zatím jasné není. Finální smlouvu parlamentu a radě předloží Evropská komise, která vyjednávání řídí.

Asie se na Washington neohlíží

Jednání o zóně volného obchodu v současnosti probíhají také mezi EU a Vietnamem. Už v polovině července Rada EU schválila mandát pro zahájení rozhovorů o nové spolupráci s Uzbekistánem.

„Asie oživila Transpacifické partnerství i bez Spojených států a pracuje na vnitřním regionálním paktu,“ domnívá se Zahradil. Podle europoslance patří asijské státy spolu s Evropskou unií mezi vůbec největší zastánce otevřených trhů.

„EU stejně jako východní Asie (a Asie obecně) sází na mezinárodní obchod jako na základní motor hospodářského růstu, prosperity a konkurenceschopnosti,“ doplnil.

S tím souhlasí i česká europoslankyně a zároveň místopředsedkyně výboru pro vnitřní trh Dita Charanzová (ANO, ALDE), podle níž asijské státy „dlouhodobě patří k významným obchodním partnerům EU“.

„Rozhodnutí současné americké administrativy o odstoupení od dohody o Transpacifickém partnerství (TPP) snahám EU o spolupráci s touto částí světa výrazně napomohla,“ věří europoslankyně.

Obchodní válka s USA je zažehnána, nový TTIP se ale nechystá

Německo, Francie či Británie ocenily výsledek schůzky Jean-Clauda Junckera s Donaldem Trumpem, která pomohla zmírnit obchodní spor s USA. Podle informovaného představitele Komise to ale neznamená návrat k jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství.

Na dosah je rozsáhlá dohoda s Jižní Amerikou

EU se nicméně poohlíží i po amerických partnerech. Po úspěšném vyjednání obchodní dohody s Kanadou (CETA) se zaměřila na jih kontinentu, konkrétně na sdružení Mercosur, které tvoří Brazílie, Argentina, Uruguay a Paraguay.

V případě úspěchu by vzájemné snížení cel mezi EU a Mercosurem znamenalo dokonce třikrát větší úspory než v případě dohod s Japonskem a Kanadou dohromady.

Dohoda s Mercosurem je na dosah, jihoamerický blok má ale daleko větší ambice

Dohoda o volném obchodu s jihoamerickým sdružením Mercosur, který tvoří Brazílie, Argentina, Paraguay a Uruguay, se blíží ke zdárnému konci. Její úspěšné vyjednání by předčila i nedávno uzavřenou dohodu s Japonskem. Jihoamerický blok chce však otevřít obchod i s Asií.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ale upozorňuje na přetrvávající problémy v jednání. „Na stole zůstávají v zásadě čtyři oblasti, kde dosud nebyla nalezena shoda – auta a autodíly, zeměpisná označení, přístup na trh pro mléčné výrobky a námořní služby,“ uvedli zástupci ministerstva.

Podle nich nicméně EU v tomto regionu nevyjednává jen s Mercosurem. „V dubnu letošního roku byla oznámena politická dohoda o obchodní části modernizované dohody s Mexikem, která reflektuje aktuální vývoj ekonomického prostředí, a je tak komplexnější a ambicióznější než dohoda stávající,“ uzavřeli.

Pokud k tomu všemu přidáme i nedávné vyjádření Evropské komise o plánech na zahájení obchodních rozhovorů s Austrálií a Novým Zélandem, tak je jasné, že Trumpův plán izolovat Spojené státy Evropě stejný osud nepřinese.

Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.