Tandemová výuka nebo simulátory pro budoucí lékaře. Jak české školy využívají fondy EU?

© Shutterstock

České školy těží evropské dotace nejen na rekonstrukce budov, ale také na modernizaci výuky. Týká se to i samotných učitelů, kteří si mohou díky evropským projektům rozšiřovat obzory.

Práce s virtuální realitou nebo hodina cizího jazyka v podobě online konverzace s žáky ze zahraničí prostřednictvím digitálních tabulí. Právě s takovými novinkami by se mohli již v příštím roce setkat studenti několika pražských škol. Za modernizací v hodnotě 29,5 milionu korun stojí projekt Magistrátu hl. m. Prahy financovaný z fondů Evropské unie, konkrétně z Operačního programu Praha – Pól růstu ČR.

„Hlavním smyslem projektu modernizace škol je odstranění nerovnoměrnosti ve vybavení. Změny by měly zahrnout především obnovení zastaralých učeben, odborné zázemí a další prostory, které významně ovlivňují kvalitu výuky a tím i budoucí začlenění studentů do pracovního procesu,“ uvedl již dříve radní pro oblast školství, sportu, vědy a podpory podnikání Vít Šimral (Piráti).

České školy mají enormní zájem o dotace z EU

Ze starých školních půd vznikají učebny biologie nebo informatiky. Jaký podíl na tom mají evropské fondy?

Mladí pražští stavaři si tak již brzy budou moci ověřit své návrhy na novém 3D prototypu pro projektování budov, který představuje nový trend v tomto oboru. Studenti gymnázia si zase budou moci povídat se studenty z Francie nebo Německa skrze digitální tabule. Žáci se také díky novým technologiím naučí vytvářet a upravovat videa.

Pozadu však nezůstávají ani české univerzity. Příkladem je Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové, která budoucím lékařům pořizuje výukové simulátory a trenažéry. Díky novým pomůckám za 47,6 milionu korun si mohou studenti vyzkoušet a nacvičit zákroky, které mohou v urgentních situacích zachránit život.

Inovace v české výuce

Jak zdůrazňuje analytička Tereza Hrtúsová z EU Office České spořitelny, evropské fondy se na inovacích v české výuce významně podílejí.

„Kvalitní vzdělávací systém je základním stavebním kamenem společnosti, a ačkoliv se jeho úroveň neodvíjí pouze od výše dotačních prostředků, které do této oblasti směřují, považuji přínos finanční podpory v oblasti vzdělávání, zejména jeho modernizace a zavádění inovací za neoddiskutovatelný,“ uvedla Hrtúsová pro EURACTIV.cz.

Fondy EU rovněž umožňují zavádět inovativní způsoby výuky do praxe na všech typech škol, od mateřských až po vysoké. Namísto jednoho učitele se tak žáci mohou v jedné hodině setkávat hned se dvěma, kteří vzájemně spolupracují a doplňují se.

„Cílem projektu bylo zvýšení úrovně výuky matematiky na naší škole a dále prohloubení spolupráce mezi učiteli tohoto předmětu a zkvalitnění hodin matematiky. Po roční úspěšné realizaci na druhém stupni jsme zařadili tandemovou výuku matematiky od druhého do devátého ročníku,“ zhodnotil projekt „Tandemová výuka v hodinách matematiky“ Václav Hanč, ředitel litoměřické základní školy, kde se projekt odehrává.

Kromě toho mohou žáci s pomocí evropských fondů využívat školního psychologa, zatímco učitelé se mohou obracet na asistenty. Jejich učitelské postupy se pak rozvíjejí v podpůrných kurzech, které jsou místem nejen dalšího vzdělávání, ale také výměny osvědčených postupů.

Dotují se rovněž zahraniční stáže výzkumných pracovníků nebo rozvoj doktorských programů, například v přírodovědných a technických oborech či v oblasti bioanalytických technologií a psychologie.

V neposlední řadě je podporována spolupráce škol s profesionály z praxe, díky čemuž mají učitelé i žáci možnost ověřit si své teoretické znalosti nabyté ve škole v reálném prostředí.

ČR by měla investovat do inovací a výzkumu, zní z Unie. Stát chce ale peníze z EU použít na dopravu a vzdělávání

Česká republika zahájila dialog se zástupci Komise o budoucí Dohodě o partnerství. Podle analýzy Komise Česko zaostává v oblastí inovací a výzkumu. Právě tam by měly směřovat finance z fondů EU po roce 2020.

Co bude po roce 2020?

I pro příští programové období po roce 2020 se počítá s podporou vzdělávání, pro které budou prostředky vyčleněny zřejmě opět z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) nebo z připravovaného programu JAK (Jana Amose Komenského). Ten by měl nahradit stávající Operační program pro vědu, výzkum a vzdělávání. Objem a přesné zacílení financí je zatím předmětem vyjednávání.

Jak ale upozorňuje Hrtúsová, při nastavování nových programů by se neměli opomíjet zejména vyučující.

„Za stěžejní považuji v oblasti vzdělávání zejména zvýšení atraktivity a zájmu o učitelskou profesi, přičemž jediným rozhodujícím faktorem při volbě učitelské profese není jen výše mzdy, ale také například úroveň vybavení českého školství, možnost pracovat s dětmi za pomoci moderních metod a možnosti rozšiřování kvalifikace pro učitele,“ navrhla oblast dalšího financování z fondů EU Hrtúsová.

Na profesní rozvoj učitelů myslí i stávající projekt SYPO financovaný z Evropského sociálního fondu. Jeho cílem je poskytnout učitelům nejnovější vědecké poznatky, které mohou při výuce využít, nebo je seznámit se zkušenostmi jejich kolegů. Projekt s podporou ve výši 13,5 milionu eur běží od loňského roku a vyvrcholit by měl v roce 2022.

Česká vláda navíc přislíbila další zvyšování učitelských platů. I přes tyto snahy ale atraktivita profese zůstává nízká. Ve své nedávno zveřejněné zprávě na to upozornila i Evropská komise, podle které patří tento problém k těm nejpalčivějším v českém vzdělávání.