Státy eurozóny pomůže „nakopnout“ záchranný fond ESM. Spory o jeho podmínkách ale nekončí

© Shutterstock

Ekonomikám zemí platících eurem pomůže při zotavování i Evropský stabilizační mechanismus, známý z řecké dluhové krize. Přísné podmínky čerpání úvěrů se mají rozvolnit, najít kompromis mezi Itálii na jedné a Nizozemskem na druhé straně však může být ještě složité.

Evropská unie hledá společný recept, jak zachránit ekonomiky evropských států, které se ocitly pod náporem pandemie koronaviru. Využívá k tomu řadu cest a hledá další. Téměř okamžitou pomoc ze strany Evropské komise představovalo například rozvolnění pravidel státní pomoci, aby vlády členských zemí mohly finančně podpořit firmy, nebo uvolnění „spících“ zdrojů z unijních strukturálních fondů.

Tyto kroky však představují pouze malou část plánované pomoci evropským ekonomikám. Nalézt shodu, která by vyhovovala všem zemím, se ukazuje jako extrémně složité. Další pokus dohodnout se na konkrétních aspektech plánu obnovy evropské ekonomiky (recovery plan) přijde na dnešní videokonferenci Evropské rady. Prezidenti a premiéři budou diskutovat především o tzv. fondu obnovy a potenciálním vydání společných dluhopisů („koronabondů“).

The Capitals: Premiéři jednají o pandemickém rozpočtu. Zvítězí půjčky, granty nebo obojí?

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

Dosud se euroskupina, tedy ministři financí členských států EU platících eurem, dohodla na vytvoření balíku ekonomické reakce v hodnotě 540 miliard eur. Patří sem půjčky zajištěné Evropskou investiční bankou (EIB) a nový program SURE zaměřený na krátkodobé zaměstnávání lidí postižených krizí – obě tyto položky mohou využít všechny členské státy Unie.

Hlavním nástroj v tomto balíku ale představuje Evropský stabilizační mechanismus (ESM) dostupný pouze pro země eurozóny. Zatím se však stále jedná pouze o návrh, který musí odsouhlasit ještě nejvyšší představitelé zemí v rámci Evropské rady. Dohoda zdá se nebude jednoduchá.

Co je ESM?

Evropský stabilizační mechanismus (European Stability Mechanism) je trvalý záchranný fond finanční pomoci zemím eurozóny, který vznikl v roce 2012. Známý je především jako nástroj pomoci zadluženému Řecku, kvůli sporům o jeho dočasného předchůdce (Evropský nástroj finanční stability, EFSF) pak také v roce 2011 padla slovenská vláda. Přestože ESM vznikl na základě změny smluv EU a je propojený s evropskými institucemi, technicky vzato stojí mimo rámec Unie a jedná se o samostatnou mezinárodní organizaci zřízenou mezinárodní smlouvou.

ESM disponuje několika nástroji, jeden ale vyčnívá nad ostatními. „ESM může poskytnout svým členům levné dlouhodobé půjčky. Nižší cena zdrojů vyplývá ze společného ručení všech členských zemí za závazky ESM,“ vysvětlil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Dodal, že výhodou mechanismu je připravenost finančních zdrojů k okamžité pomoci, nevýhodou naopak omezený rozsah těchto zdrojů.

V souvislosti s koronavirovou krizí ministři eurozóny navrhují, aby v rámci ESM vznikla tzv. Pandemic Crisis Support, tedy nástroj podpory pro boj s pandemií, založený na již existující „preventivní úvěrové lince“. Půjde o jakousi záchrannou síť či garanci pro státy platící eurem, že mohou při splnění podmínek, podání žádosti a jejím schválení všemi ministry financí čerpat levné úvěry do výše 2 % svých HDP, v rámci celé eurozóny tedy až do objemu 240 miliard euro. Sama organizace ESM však nepočítá, že by se objem plně vyčerpal, a nástroj nazývá „pojistkou“.

Spor o podmínky trvá

Dohoda euroskupiny na nově nastaveném podmínění půjček skrze ESM se nehledala vůbec snadno, a zdá se, že stále není finální. Proti rozvolnění jinak přísných podmínek, které v minulosti zahrnovaly i strukturální reformy vedoucí k fiskální konsolidaci žádající země, se postavilo především Nizozemsko.

Nizozemsko je kvůli záchrannému hospodářskému plánu EU pod tlakem

Země eurozóny zesílily před dnešní videokonferencí ministrů financí tlak na Nizozemsko, které dosud blokovalo společný plán na oživení ekonomik po koronavirové krizi.

„Osobně rozumím tomu, že věřitelské země nechtějí vystavovat tímto nástrojem bianco šek, na druhou stranu musejí projevit i jistou míru solidarity se zeměmi, které si mají na půjčky sáhnout. Jde tedy o hledání kompromisu, ostatně jako v mnoha jiných společných tématech EU,“ podělil se o svůj pohled Sobíšek.

Přesvědčit Nizozemce, aby nakonec na návrh přistoupili, se zřejmě podařilo Francii a Německu. Pokud nyní země využijí peníze z ESM pro „přímou či nepřímou“ podporu zdravotnictví nebo prevenci před šířením koronaviru, nebudou muset splňovat žádné standardní podmínky pro čerpání úvěrů z fondu. I tak se však interpretace podmínek mezi státy stále liší. Zatímco Itálie vidí v ESM možnost podpořit svou ekonomiku bez dalších podmínek, Nizozemsko zdůrazňuje, že jakékoliv nezdravotnické úvěry musí splňovat zatím nespecifikovaná kritéria.

Výkonný místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskisrozhovoru pro EURACTIV.com ujistil, že úvěry budou k dispozici pro dostatečně široký počet oblastí, a zároveň připomněl, že pod dohodu se podepsalo i Nizozemsko, a kompromis je tak pro tuto západoevropskou zemi přijatelný. Jak však v komentáři zaslaném redakci upozornil vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank Christopher Dembik, navzdory příznivějším podmínkám možnou aktivaci ESM ihned poté, co euroskupina dohodu oznámila, odmítl italský premiér Giuseppe Conte.

Právě podmínky ESM se podle Dembika mohou stát hlavní překážkou pro dosažení dohody na celém zmíněném nouzovém balíku euroskupiny. „Aby bylo dosaženo politické shody a získán souhlas Itálie i dalších zemí, měl by být ESM [v nové podobě] atraktivnější než standardní programy ESM,“ napsal Dembik. Navrhuje konkrétně povolit zemím půjčit si více než 2 % jejich HDP, prodloužit splatnost půjček nebo snížit rozsah sazeb. Otázkou je, jestli by na takové změny přistoupilo například právě velmi rezervované Nizozemsko.

Česká vláda investuje do záchrany ekonomiky výrazně méně než ostatní evropské státy

Česká republika doposud investovala do záchrany ekonomiky postižené koronavirovou krizí výrazně nižší částky než jednotlivé členské státy EU, uvedli dnes ekonomové z občanské iniciativy KoroNERV-20.