Státy EU se začínají chránit před zahraničními investory. ČR varování nedbá

© Shutterstock

Výbor Evropského parlamentu pro mezinárodních obchod (INTA) minulý týden vyslovil souhlas s novými pravidly pro kontrolu přímých zahraničních investic, které směřují do EU.

Členové výboru tak navázali na politickou dohodu z konce listopadu mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí. Tyto unijní orgány se tehdy v tzv. trialogu shodly, že strategická odvětví v EU je třeba více chránit před často neprůhlednými investicemi ze zahraničí.

Toho by mělo být dosaženo tzv. screeningem přímých zahraničních investic.

Přínosem nového nařízení má být možnost užší spolupráce mezi členskými státy a Komisí. Díky ní bude docházet k častější výměně informací ohledně zahraničních investičních záměrů v oblasti tzv. kritické infrastruktury v EU.

„Cílem návrhu je umožnit členským státům a Komisi prověřovat přímé zahraniční investice z důvodu bezpečnosti či veřejného pořádku. Budou prověřovány investice spojené s kritickými technologiemi, kritickou infrastrukturou a bezpečností dodávek kritických produktů,“ upřesnil europoslanec a místopředseda výboru INTA Jan Zahradil (ODS, ECR).

Do této oblasti odborníci a bezpečnostní experti zařazují energetiku, dopravu, komunikace, finanční infrastrukturu či datová úložiště. Stejně tak je ale podle nich třeba prověřovat i investice v oblasti umělé inteligence, robotiky, jaderné technologie nebo kybernetické bezpečnosti.

Nekontrolované investice z východu ohrožují národní bezpečnost, varují odborníci

K přímým zahraničním investicím je Česká republika čtvrtá nejotevřenější na světě. Nemáme žádné kontrolní mechanismy, které by nás před rizikovými investicemi chránily. Před pronikáním cizích mocností do strategických oblastí u nás pravidelně varuje BIS i další odborníci. Nic se však neděje a ekonomický a politický vliv Číny a Ruska se pomalu zvětšuje. A to nejen v ČR.

Samotné rozhodování o povolení takových investic i nadále zůstane v rukou členských zemí. Komise sice bude mít možnost sdělovat své názory a doporučení, investice ale nebude moci zakázat.

„Návrh Komise se mi od začátku nelíbil. Konečné právo rozhodovat o zahraničních investicích ale skutečně zůstává v rukou národních vlád, což je oproti původnímu návrhu pozitivní posun,“ upřesnil Zahradil.

Nařízení by tak mělo státy spíše motivovat, aby si vzájemně sdělovaly své zkušenosti s kontrolou a hlavně s dopady přímých investic.

Česká republika je lehkovážná

Legislativa má ale význam hlavně v symbolické rovině. Ještě před pár lety by totiž přijetí alespoň takto obecných pravidel bylo nemyslitelné. Podobná iniciativa se v EU objevila například v roce 2013. Tehdy ale nezískala téměř žádnou podporu.

Situace se však změnila. Zpravodajské služby členských zemí čím dál častěji upozorňují na nebezpečí, které takové investice přinášejí. Výjimkou v tomto ohledu není ani Česká republika.

„Na problém ekonomického pronikání cizí moci do strategicky významných odvětví v České republice pravidelně upozorňují výroční zprávy BIS, Bezpečnostní strategie ČR nebo Audit národní bezpečnosti z roku 2016,“ sdělil v minulosti redakci EURACTIV Petr Lang, programový ředitel Pražského institutu bezpečnostních studií (PSSI).

Čína a Rusko získávají díky obchodu vliv. EU chce zahraniční investice prověřovat

Evropská komise chce společnou obchodní politiku EU posunout zase o krok dále. V hledáčku má hlavně dohodu o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem. Důraz však bude kladen i na nebezpečné investice z Číny nebo Ruska. Tamní společnosti totiž chtějí přebírat kontrolu nad významnými evropskými firmami a tím získat výrazný vliv. Dovolit jim to ale rozhodně není naším strategickým zájmem.

Česká republika ale varování prozatím nebere vážně. V současnosti u nás neexistuje žádný takový mechanismus kontroly, snad s výjimkou obchodů s vojenským vybavením. Podle studie OECD jsme v otevřenosti vůči zahraničním investorům dokonce čtvrtí nejbenevolentnější na světě.

Problém nekontrolovaných přímých investic ze zahraničí spočívá v tom, že zejména (ale nejen) čínské a ruské investiční společnosti jsou často přímo či nepřímo kontrolované státem. Ten je tak využívá k prosazování zahraničně-politických cílů vlády, která na oplátku jejich podnikání podporuje subvencemi a výhodnými úvěry.

PSSI v únoru vydal doporučení o tom, jak by takový mechanismus mohl v ČR fungovat. V něm mimo jiné stojí, že pokud by česká vláda takový systém kontroly nezavedla, Česko by se mohlo stát vstupní branou pro rizikové investory na vnitřní trh EU.

Zahradil: Měli bychom si hlídat strategická odvětví

Podle bezpečnostních analytiků jsou největší hrozbou firmy přímo vlastněné státem, soukromé firmy s úzkou vazbou na stát anebo obecně společnosti s nejasnou vlastnickou strukturou.

Takové subjekty by v případě ovládnutí strategického podniku nebo ekonomického sektoru mohly svůj vliv zneužít k ovlivňování politiků nebo veřejného mínění.

„A priori se investic není důvod obávat. Svá strategická odvětví si ale všechny členské státy dobře hlídají. A my bychom měli dělat totéž, zejména pokud jde o závislost na Rusku, která může být kdykoli zneužita k politickému vydírání, ať už jde o ropu a plyn nebo jaderné technologie,“ upozornil Zahradil.

Zahraniční investice budou v EU více kontrolovány. Nemělo by tím ale dojít k jejich omezení, upozornila Charanzová

Navržená unijní pravidla, která včera podpořil Evropský parlament, posílí dohled nad investicemi ze zahraničí. Rozhodování o jejich bezpečnosti ale má zůstat v rukou členských států.

Problémem ale nemusí být jen získání kontroly nad podnikem nebo velká investice. Prosazování cizích zájmů se může dít i cestou získání vlivu na nejvyšší výkonné orgány firmy včetně těch státních nebo pomocí zaměstnávání bývalých vysokých státních úředníků.

„Česká republika nereguluje zastoupení cizích státních příslušníků ve výkonných a dozorčích radách a stejně tak nemá žádná omezení pro nákupy médií zahraničními investory,“ upozornil PSSI.

Návrh zmíněného nařízení, které má potřebu kontroly takových investic zdůraznit, Komise představila v září loňského roku. Europoslanci a vlády členských zemí od té doby hledali kompromis, kterého bylo dosaženo ve zmíněném trialogu 20. listopadu.

„Nařízení Komisi umožňuje připravovat právně nezávazná stanoviska a doporučení ohledně investic, které mohou mít dopad na tzv. zájem Unie. Právě to mě zneklidňuje nejvíc. Komisi to dává velkou moc a teprve v budoucnu se ukáže, jestli s ní bude zacházet moudře,“ uzavřel Zahradil.

Nová Hedvábná stezka je zatím spíš chiméra, ukazují zkušenosti Visegrádu

Slovensko, Polsko a Maďarsko mají s Čínou podobné zkušenosti. Navzdory velkému důrazu na vzájemné obchodní vztahy zůstává obchodní bilance ve výrazné nerovnováze a významné čínské investice zatím nepřichází. Jak se země V4 staví k Číně politicky? A co má vlastně asijská velmoc za lubem?