Společnost se vzpamatovává z pandemie. Přispět k tomu mohou inovace ve městech i pohostinství

© Pixabay

Čím dál více zemí EU začíná odbourávat restrikce spojené s pandemií covidu-19, čímž naznačují možný návrat k normálnímu životu. Existují však pochybnosti o tom, nakolik je společnost po dvou letech různých a často frustrujících veřejných opatření připravená na úplný návrat ke „starému normálu“.

Klíčem k obnově společnosti po pandemii by se mohlo stát pohostinství, cestovní ruch a přeměna městských center za pomoci nových inovativních konceptů. Pro server EURACTIV to uvedlo několik nezávislých zdrojů, které se tématem zabývají.

„Bojujeme poslední válku s covidem a měli bychom se vrátit k normálnímu životu. Společnost na to ale není ještě zcela připravena,“ uvedl pro EURACTIV.com nejmenovaný úředník z evropských institucí. „Psychologický prvek je však něco, co budeme v následujících letech pečlivě sledovat,“ dodal.

Španělsko, Itálie a další země EU již zrušily povinnost nošení roušek ve venkovních prostorách. Belgie se pro změnu rozhodla obnovit noční život, který byl během pandemie silně omezen.

Odborníci však varují, že ačkoli se opatření postupně ruší na politické úrovni, v praxi bude společnost čelit problémům v mnoha oblastech.

Těžká psychologická zátěž

„Přestože vědci očekávají, že se duševní zdraví u naprosté většiny lidí v dlouhodobém horizontu obnoví, pro společnost je návrat k dřívějším podmínkám soužití velká výzva,“ řekl redakci psychiatr a psychoterapeut Dimitris Papadimitriadis.

Společnost podle něj prošla obdobím velkých duševních otřesů, na které nebyla ani připravena, ani vycvičena. Ukázalo se, že lidé mají tendenci se izolovat a vyhýbat se mezilidským kontaktům.

Expert upozorňuje, že na lidi dopadla značná duševní únava. Část společnosti také ztratila důvěru vůči institucím a objevily se u ní pocity velkého hněvu a frustrace z toho, že přišla o svá práva a svobody.

„Obnovení poškozené důvěry jak mezi lidmi, tak vůči institucím (…) bude dlouhá a obtížná cesta,“ dodal Papadimitriadis.

Sektor pohostinství může pomoci

Podle řeckého odborníka by cestovní ruch a pohostinství mohly s obnovou porozumění a pochopení pomoci. „Nejenže usnadní návrat k normálnímu způsobu života tím, že poslouží k zotavení z izolace a novými zážitky vdechne životu smysl, ale pomůže lidem, aby se opět cítili jako partneři žijící na jedné planetě s otevřenými hranicemi,“ řekl Papadimitriadis.

Evropané se nejčastěji společně setkávají v barech a restauracích. Ty však dostaly během pandemie tvrdou ránu.

Podle organizace Brewers of Europe klesl v roce 2020 prodej piva v barech oproti roku 2019 o 42 %, ze 126 na 73 milionů hektolitrů, zatímco pracovní místa vytvořená v hodnotovém řetězci výroby piva se v roce 2020 snížila odhadem o třetinu, z 2,6 na 1,8 milionu osob.

„Bohužel, mnoho barů a pivovarů se již nikdy neotevře, a to ani po zrušení všech omezení,“ uvedl Simon Spillane, ředitel komunikace Brewers of Europe.

Obnova bude podle něj pomalá a znovuotevření bude muset být provedeno řádně, aby se lidé mohli bezpečně bavit.

Nové koncepty pro města

Podle Steffena Greubela, generálního ředitele německé nadnárodní společnosti METRO AG, by ve fázi znovuotevření mohly sehrát svou roli inovativní koncepty pohostinství a transformace měst.

„Lidé touží chodit do svých oblíbených restaurací, setkávat se s přáteli v baru a scházet se,“ řekl Greubel pro EURACTIV.

„Pro města je to šance stát se opět místem zábavy a sounáležitosti. Potřebujeme nové koncepty, které spojí gastronomii, místní obchody a kulturu, aby se města stala lepšími místy pro život a práci. Pohostinství je silným partnerem, který dokáže proměnit centra měst v místa jedinečných zážitků,“ dodal.

Apostolos Tzitzikostas, předseda Evropského výboru regionů, zdůraznil, že pohostinství a cestovní ruch jsou součástí evropského způsobu života.

„Toto odvětví má v našem zotavení z pandemie a v podpoře evropské soudržnosti zásadní význam,“ řekl pro EURACTIV.

Nástroj EU pro obnovu a odolnost, největší část tzv. fondu obnovy, má podle něj potenciál stát se v mnoha zemích rozhodujícím nástrojem pro oživení městských a venkovských komunit v příštím desetiletí.

„V první řadě je třeba, aby města a regiony hrály klíčovou roli při utváření a realizaci investic. Je nezbytné brát v potaz jejich přímou zkušenost s místními komunitami, aby bylo možné financovat projekty, které odpovídají potřebám a očekáváním občanů,“ uvedl.

Tzitzikostas zdůraznil potřebu úzké koordinace s programy politiky soudržnosti EU, aby bylo zajištěno, že různé investice – městská infrastruktura, sociální soudržnost a inovace, podnikání, udržitelnost, kulturní rozvoj – budou vzájemně propojené v rámci „konzistentní vize, kterou budou sdílet všichni místní aktéři a která nebude vnucována shora dolů“.

„Nástroj pro obnovu a odolnost byl rychle spuštěn v době nouze, aniž by ve většině případů naslouchal hlasu našich regionů,“ řekl s tím, že tento přístup se pomalu začíná měnit.