Obchodní dohody EU: Od Japonska až po Jižní Ameriku

© Shutterstock

Evropská unie obchoduje s téměř celým světem. Následující shrnutí obsahuje to nejdůležitější, co se v oblasti společné obchodní politiky EU v současné době odehrává.

Japonsko

V rámci liberalizace světového obchodu zaznamenala Evropská unie úspěch hned počátkem léta. V polovině července totiž podepsala zatím nejrozsáhlejší bilaterální obchodní dohodu ve své historii, která pokrývá třetinu světového HDP, zahrnuje 600 milionů obyvatel a její součástí je i závazek k dodržování klimatické dohody.

Dohoda s Japonskem je největší v historii. Myslí i na ochranu klimatu

EU po pěti letech vyjednávání podepsala zatím nejrozsáhlejší bilaterální obchodní dohodu ve své historii. Pokrývá třetinu světového HDP a její součástí je i závazek k dodržování klimatické dohody. Politici a odborníci v ní ale vidí i boj proti americkému protekcionismu.

Na podpis dohody se čekalo více než pět let. Podle evropských politiků se však jedná o významný krok v době, kdy se opět ozývají hlasy propagující protekcionismus.

„Vysíláme jasný vzkaz, že stojíme společně proti protekcionismu,“ uvedl k podepsání dohody předseda Evropské rady Donald Tusk. „Je to světlo v rostoucí temnotě mezinárodní politiky,“ dodal.

Singapur

Zapomínat nelze ani na dohodu o volném obchodu se Singapurem. Ta na finální podpis sice stále čeká, podle odhadů Komise by však měla vstoupit v platnost – po schválení Evropským parlamentem a Radou EU – ještě před koncem mandátu, tedy do května 2019.

Obchodní dohoda s tímto městským státem je přitom pro unijní ekonomiku velmi důležitá. V první řadě jde o první bilaterální dohodu, kterou EU uzavře se členem Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Obchodní výměna se zbožím mezi EU a Singapurem dosahuje ročně více než 53 miliard eur, vzájemný obchod se službami pak další 44 miliard eur.

Singapur je ale také místo, kde se usadilo přes 10 tisíc firem z EU. Zároveň se jedná o největšího příjemce evropských investic, které směřují do Asie. V roce 2016 dosáhl objem bilaterálních investic 256 miliard eur. Singapur je tak pro Evropu důležitým a strategickým uzlem pro obchodování s celým tichomořským regionem, který na otevřený obchod sází.

Singapur je pro EU brána do jihovýchodní Asie i celého pacifického regionu

V Singapuru sídlí přes 10 tisíc evropských firem a vzájemné investice dosahují stovek miliard eur ročně. Stejně tak se jedná o člena rychle sílícího sdružení ASEAN. EU tak po Japonsku očekává další úspěch na poli společné obchodní politiky.

Mercosur

Evropskému exportu by ale významně pomohlo i otevření trhů v Jižní Americe. Po téměř půlročním tichu se v červnu opět rozběhla jednání o rozsáhlé obchodní dohodě s jihoamerickým sdružením Mercosur, které tvoří tamní čtyři velké ekonomiky. Diskuze ohledně otevření obchodu mezi Argentinou, Brazílií, Paraguayí, Uruguayí a EU se přitom vedou už téměř dvě desetiletí.

Ještě v polovině srpna vše nasvědčovalo tomu, že finální dohoda je na dosah. Dojednána měla být dokonce už během září. Poslední informace ale naznačují, že vyjednavači na obou stranách stále čelí nedořešeným otázkám.

„V čem to i nadále vázne? EU musí víc otevřít své trhy pro zemědělské produkty a Mercosur zase dotáhnout liberalizaci v oblasti automobilového sektoru. Jinak žádná dohoda nebude,“ upřesnil český europoslanec a místopředseda výboru pro mezinárodní obchod Jan Zahradil (ODS, ECR).

Dohoda s Mercosurem je na dosah, jihoamerický blok má ale daleko větší ambice

Dohoda o volném obchodu s jihoamerickým sdružením Mercosur, který tvoří Brazílie, Argentina, Paraguay a Uruguay, se blíží ke zdárnému konci. Její úspěšné vyjednání by předčila i nedávno uzavřenou dohodu s Japonskem. Jihoamerický blok chce však otevřít obchod i s Asií.

Pokud se Komisi podaří vyjednávání skutečně dotáhnout do konce, bude se jednat o největší obchodní smlouvu, kterou EU kdy uzavřela. Ano, to stejné se říká o smlouvě s Japonskem. Ta je prozatím skutečně nejrozsáhlejší. Pokud ale jde o úspory z případného vzájemného snížení cel s Mercosurem, ty by byly ještě třikrát větší než v případě dohod s Japonskem a Kanadou dohromady.

Vietnam

Mnohem lépe to prozatím vypadá s obchodní dohodu s Vietnamem, která by se finálního podpisu mohla dočkat už během října na summitu EU a asijských států. K dojednání dohody přitom došlo již před třemi lety. Vyjednat finální podobu textu se však podařilo až letos v červnu.

Svou rozsáhlostí dohoda sice nedosahuje potenciálu zóny volného obchodu s Japonskem nebo s jihoamerickým sdružením států Mercosur, přesto má pro evropské exportéry obrovský význam.

Tento „asijský tygr“ je z Asociace států jihovýchodní Asie (ASEAN) druhý největší obchodní partner EU, a to hned po Singapuru. Vzájemná obchodní výměna dosáhla v roce 2017 téměř 50 miliard eur.

Liberalizace obchodu by však toto číslo měla výrazně zvýšit. Ustanovení smlouvy mluví například o odstranění 99 % vzájemných cel nebo odstranění netarifních překážek pro automobilový průmysl. Stejně tak dohoda myslí i na ochranu tradičních evropských produktů. Jak už je u obchodních dohod vyjednávaných EU zvykem, evropské společnosti se budou moci ucházet o vietnamské veřejné zakázky.

Další z úspěchů společné obchodní politiky je na spadnutí. Tentokrát je na řadě Vietnam

Evropští politici očekávají podpis dohody o volném obchodu s Vietnamem ještě v tomto roce. Pro evropské i vietnamské podnikatele je to dobrá zpráva. Lidskoprávní aktivisté však mají jiný názor.

Střední Asie

Pro EU však začíná mít velký ekonomický i strategický význam středoasijský region. I proto se Rada v červenci rozhodla udělit Komisi mandát k vyjednávání smlouvy o partnerství a spolupráci s Uzbekistánem. Ta sice stávající celní tarify nezmění, poskytne však obecný rámec pro budoucí bilaterální ekonomické vztahy. Česká republika v nejbližší době plánuje do regionu vyslat dvě rozsáhlé podnikatelské mise.

„Nejen Uzbekistán, ale celou Střední Asii vnímáme jako velmi perspektivní teritorium pro české exportéry a investory ve střednědobém horizontu,“ uvedli zástupci ministerstva průmyslu a obchodu.

„V rámci politiky MPO zaměřené na otevírání regionu českým podnikatelům připravujeme ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy misi vedenou paní ministryní Martou Novákovou do Kyrgyzstánu a Tádžikistánu v říjnu tohoto roku a následně v roce 2019 ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR misi do Uzbekistánu a Turkmenistánu,“ dodali.

Střední Asie totiž hraje v dnešním světě důležitou roli. Ruské snahy o obnovení vlivu v post-sovětském prostoru a čínské plány na vybudování Nové hedvábné stezky budou bez spolupráce tohoto regionu neúspěšné. Svou šanci by proto neměla propásnout ani EU.

O svůj vliv ve Střední Asii bojuje Rusko i Čína. Do zápasu by ale měla vstoupit i EU

Oblast Střední Asie má v dnešním světě velký význam. Ruské snahy o obnovení vlivu v post-sovětském prostoru a čínské plány na vybudování Nové hedvábné stezky budou bez spolupráce tohoto regionu neúspěšné. Důležitost této oblasti vnímá i EU. Třeba česká vláda zde brzo hodlá vyslat dvě podnikatelské mise.

Ochrana investic

S rozvojem mezinárodního obchodu jde ruku v ruce i lákání zahraničních investorů a zejména ochrana jejich investic. Evropská komise má v tomto ohledu jasnou představu. Ráda by vytvořila stálý systém investičních soudů, na který by všichni obchodní partneři EU delegovali pravomoc investiční spory autoritativně řešit. Pokud se jí tento systém skutečně podaří prosadit, bude se jednat o revoluční změnu.

„Z oblasti řešení investičních sporů se stalo velmi sledované téma, bylo potřeba přijít s alternativou ke klasickým arbitrážím. V tomto duchu chápu návrh Komise na ustavení mnohonárodního soudního dvora. V principu s tímto konceptem souhlasím, samozřejmě teprve praxe ukáže, jak funkční tento systém bude,” řekla redakci EURACTIV.cz česká europoslankyně a místopředsedkyně výboru pro vnitřní trh Dita Charanzová (ANO, ALDE).

Komise návrh představila v roce 2015 a loni unijním státům oficiálně doporučila začít vyjednávat o jeho vytvoření. Reagovala tak především na kritiku, která se vyrojila při vyjednávání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství mezi EU a USA (TTIP).

Komise chce prosadit systém stálých investičních soudů. Kromě zbytku světa musí přesvědčit i členské státy

EU se snaží namísto dosavadních arbitráží prosadit systém stálých investičních soudů. Přesvědčit o jeho výhodách zbytek světa ale není snadné. A nedávné rozhodnutí Soudního dvora EU učinilo vše ještě složitější.