Sociální fond „zchudl“, EU má přitom velké sociální ambice. Zvládne jim ČR dostát?

Eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis a eurokomisař pro práci a sociální věci Nicolas Schmit při představení Akčního pláni pro evropský pilíř sociální práv, 4. března 2021. © European Union 2021

Evropská unie letos oprášila pilíř sociálních práv z roku 2017 a přišla s ambiciózním plánem, jak jej převést do praxe. Právě o tom budou již tento víkend evropští lídři diskutovat na tzv. sociálním summitu v Portu. Česká vláda mezitím oproti minulým letům „seškrtala“ Evropský sociální fond, který má nové priority pomoci zafinancovat. Zdrojů je však v současném období vícero.

Sociální politika je do velké míry v rukou členských států, Evropská unie má v této oblasti spíše podpůrné a koordinační pravomoci. Na čem se ale unijní země shodnou, to v EU platí. Před čtyřmi lety to byl tzv. pilíř sociálních práv.

Pilíř stojí na 20 zásadách podporujících rovné příležitosti na trhu práce, spravedlivé pracovní podmínky a sociální ochranu a začleňování. Jmenovitě mezi ně patří například rovnost pohlaví, rovnováha mezi pracovním a rodinným životem, sociální ochrana či zdravotní péče.

Evropská komise letos vydala ke zmíněnému pilíři akční plán, který vytyčuje cestu dalšímu rozvoji sociální politiky v evropské sedmadvacítce.

Větší zaměření EU na sociální otázky uvítala například Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). „Realistická budoucnost EU musí stát na spojení dvou věcí: pevné hospodářské základny a silného sociálního rozměru. A právě tomu druhému bodu nebyla doposud věnována dostatečná pozornost,“ sdělila ČMKOS redakci. Ačkoliv Konfederace iniciativu Komise vítá, v novém plánu jí chybí větší zaměření na konvergenci životní úrovně v Unii.

Zaměstnanci si zaslouží lepší pracovní podmínky. Chránit je má evropský pilíř sociálních práv

Ministři zemí EU dnes schválili 20 principů, které mají zajistit lepší životní a pracovní podmínky pro Evropany. Je mezi nimi třeba zajištění spravedlivé mzdy nebo bezpečnosti na pracovišti. Dokument sice není závazný, ale členským zemím dává vodítko, jak postupovat. Pokrok bude pravidelně hodnotit Evropská komise.

Rozhodne sociální summit

Akční plán z dílny Komise stanovuje pro sociální politiku mimo jiné tři cíle, kterých by EU měla dosáhnout do roku 2030. Za necelých deset let by mělo mít v EU minimálně 78 procent lidí ve věku mezi 20 a 64 lety zaměstnání, minimálně 60 procent dospělých by se mělo každý rok účastnit odborné přípravy a počet lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením by se měl do té doby snížit nejméně na 15 milionů.

„Všechny tři vytyčené cíle považuji za realistické a jsem zvědavý, jak se k nim jednotlivé státy postaví,“ uvedl pro EURACTIV.cz europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP). „Nový akční plán beru jako krok dobrým směrem,“ dodal.

A podobně to vidí i Česko. „Cíle (akčního plánu) jsou podle nás velmi dobře zvoleny,“ uvedl na březnové neformální videokonferenci evropských ministrů Jiří Svojše ze Stálého zastoupení ČR v Bruselu, který zde zastupoval českou ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD).

Na Strategii Evropa 2020 se tak trochu zapomnělo. Co bude dál?

Naplňování desetileté růstové strategii Evropa 2020 formálně odbilo. Fakticky ale skončila dříve než měla. Co zapříčinilo podobný osud jako u předchozí Lisabonské strategie? A postihne Zelenou dohodu podobný vývoj?

O budoucím rozvoji sociální politiky včetně tří Komisí navržených cílů budou unijní lídři jednat na zmiňovaném sociálním summitu. A to už 7. a 8. května v portugalském Portu.

„Potřebujeme společný závazek pro přetavení evropského sociálního pilíře do praxe. Proto se na sociálním summitu v Portu sejdeme s lídry EU, zástupci institucí, sociálních partnerů i občanské společnosti,“ upřesnil podobu summitu v lednu portugalský premiér António Costa.

„Nadcházející sociální summit v Portu bude milníkem pro posun sociálního modelu Evropy na vyšší úroveň. Je to klíčový okamžik nejen pro naše předsednictví, ale i pro EU jako celek,“ uvedla na březnové neformální videokonferenci Rady ministrů pro sociální věci portugalská ministryně Ana Mendes Godinhová.

Podcast: Předsednické žezlo převzalo Portugalsko. Co můžeme očekávat?

Radě Evropské unie předsedá od začátku letošního roku Portugalsko. Jak si vedlo před ním předsedající Německo? Jaké mu Portugalsko plány? A jaké před ním stojí výzvy? Odpovídá redaktor EURACTIV.cz Ondřej Plevák.

Jak si vede Česko?

Cíle, o kterých mají členské státy na summitu rozhodnout, jsou cíli pro celou Unii, nikoliv pro jednotlivé unijní země. Individuální národní cíle, kterými země evropské sedmadvacítky přispějí k těm celoevropským, budou podle ministryně Maláčové stanoveny později. „Národní cíle však musí odpovídat startovním pozicím každého jednotlivého členského státu a jeho možnostem,“ zdůraznila pro EURACTIV.cz.

Podle ministryně jsou pro Česko cíle navržené Komisí reálné, vláda by však uvítala úpravu cíle pro vzdělávání dospělých. „Nejproblematičtější bude zřejmě nastavení národního cíle k plnění evropského cíle učení dospělých, který je z pohledu ČR velmi ambiciózní vzhledem k současné úrovni (kolem 37 procent v EU). Použitý ukazatel navíc nezahrnuje neformální vzdělávání, což splnění cíle EU ještě více komplikuje,“ vysvětlila redakci s tím, že tento cíl bude problematický nejen pro Česko, ale i řadu dalších unijních zemí. Pokud by však na ambiciózní metě panovala mezi ostatními členy Unie shoda, Česko nebude podle Maláčové cíl blokovat.

Co se týče cíle potírání chudoby, je to podle Maláčové z českého pohledu právě naopak. Jak ministryně sdělila redakci, v současné době jsou ukazatele týkající se chudoby nízké. Ty se podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) pohybují dlouhodobě mezi devíti a 10 procenty. Za rok 2020 bylo podle dat ČSÚ příjmovou chudobou ohroženo 9,5 procenta obyvatel.

Uhelné regiony se potýkají s energetickou chudobou. Česku zatím chybí plán, jak problém řešit

České uhelné regiony dodávají teplo a elektřinu do dalších koutů země. Místní lidé si zároveň nemohou dovolit platit účty za energie.

Komplikovanější by to pro Česko mohlo být co do cíle zaměstnanosti, a to vzhledem k dopadům pandemie covid-19 na trh práce. Budoucí vývoj je tak složité odhadnout. Jak vyplývá z dat ČSÚ, v březnu nezaměstnanost v Česku dosáhla 3,4 procenta, zatímco loni v březnu to byla procenta dvě.

Míč bude posléze na straně členských států, které budou domluvené závazky a cíle na národní úrovní realizovat. V tom bude podle ČMKOS klíčová role sociálních partnerů. „I nástroj jako je směrnice, například k minimálním mzdám, bez závazných prahů nemusí naplnit svůj účel. Proto teď před sociálními partnery na národní úrovni stojí nelehký úkol – se vší vážností se chopit své role v této oblasti a dokázat z toho vytěžit maximum možného,“ sdělila Konfederace redakci.

Podpora z evropské kasy

Některá opatření, které Komise v plánu navrhuje, si vyžádají investice. A vzhledem k dopadům pandemie covid-19, která zásadně zamávala s evropskými ekonomikami, to platí dvojnásob.

S jejich financováním pomohou členským státům prostředky z evropského rozpočtu. Především se jedná o Evropský sociální fond plus (ESF+). Minimálně 25 procent prostředků z něj by měly členské státy vynaložit na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, tedy na jeden ze tří hlavních cílů nového sociální akčního plánu.

Evropský sociální fond je součástí kohezní politiky, jedná se tedy o jeden z tzv. strukturálních fondů EU. Při rozdělování peněz, které do Česka z kohezní politiky na období let 2021-2027 poputují, však vláda obálku Evropského sociálního fondu zúžila. Zatímco v minulém sedmiletém období do tohoto fondu z celkové české kohezní obálky „nalila“ téměř 3,5 miliardy eur, v následujících letech to bude 2,43 miliardy eur. Pokles je způsoben také přesunem 10 procent prostředků z ESF+ do jiného strukturálního fondu – Fondu soudržnosti.

Evropský sociální fond je v krizi potřeba víc než jindy, varují organizace před škrty

Organizace na pomoc seniorům, ohroženým dětem či lidem v nouzi dnes znovu vyzvaly vládu, aby přehodnotila svůj záměr přesunout část evropských peněz na sociální projekty, zaměstnanost a vzdělávání do investic.

Záběr sociálního fondu je přitom široký. Kromě boje s chudobou a podpory sociálního začleňování a zaměstnanosti včetně starších, nízkokvalifikovaných či ohrožených propouštěním peníze z fondu putují také například na stárnutí populace, prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání, provoz dětských skupin, podporu neformální péče, reformu psychiatrické péče či prevenci rakoviny.

Podle náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Martiny Štěpánkové se pokles prostředků v sociálním fondu propíše zejména do oblasti zaměstnanosti. Přispívá k tomu i výše zmíněné pravidlo tzv. tematické koncentrace, podle kterého půjde 25 procent prostředků z ESF+ na boj s chudobou a sociálním vyloučením.

„Pravidla tematické koncentrace v ESF+ způsobují, že pokles alokace ESF+ v ČR se promítá především do oblastí podpory zaměstnanosti, adaptability pracovní síly a rovnosti žen a mužů, kde dochází k poklesu alokace ve srovnání s obdobím 2014-2020 o téměř 40 procent,“ dodala Štěpánková pro EURACTIV.cz.

Kvůli tomu by mohlo být dosažení evropského cíle zaměstnanosti pro Česko ještě komplikovanější, nehledě na pandemii. „Aktivní politika zaměstnanosti je v ČR závislá na financování z evropských fondů, zejména ESF. S ohledem na snížení prostředků evropských strukturálních a investičních fondů v příštím programovacím období bude nutná debata, jak tyto prostředky nahradit z národních zdrojů,“ přiblížila náměstkyně. „K plnění zásad a akčního plánu však bude možné využít i jiné zdroje,“ dodala.

Komise dnes Česku vyplatila první miliardu eur z programu SURE na podporu zaměstnanosti v době koronaviru

Evropská komise dnes poprvé vyplatila ČR miliardu eur (přes 26 miliard Kč) z úvěrového programu EU na podporu zaměstnanosti v mimořádných situacích (SURE). Dohromady má Česko získat z tohoto programu 2 miliardy eur.

Pomůže i fond obnovy

Jedním z takových zdrojů je další strukturální fond – Evropský fond pro regionální rozvoj. Ten by mohl posloužit mimo jiné k zafinancování infrastruktury a vybavení pro zaměstnanost, odbornou přípravu a sociální služby.

Využít bude možné také Fond spravedlivé transformace (JTF), který je v Česku určen třem uhelným krajům a má jim pomoci s řešením socioekonomických výzev spojených s klimatickou změnou a odklonem od uhlí a špinavého průmyslu. V reakci na očekávanou ztrátu pracovních míst v sektorech, které zaniknou nebo se výrazně promění, má fond podpořit například rekvalifikaci.

Na Česko čeká velký balík evropských peněz. Odkud konkrétně potečou?

Právě dnes mohou začít členské země EU oficiálně posílat Evropské komisi národní plány obnovy, které jsou podmínkou pro čerpání prostředků z fondu obnovy. Jaké další „evropské“ finanční příležitosti má Česko v následujících letech k dispozici?

Vzhledem dopadům pandemie na sociální oblast včetně zaměstnanosti, finance na tuto politiku poputují do Česka i z fondu obnovy, který má evropským ekonomikám pomoci postavit se na nohy po koronavirové krizi.

Jak na březnové neformální videokonferenci ministrů uvedla ministryně Maláčová, Česko z něj hodlá podpořit zejména posilování digitálních dovedností, digitalizaci v sociálních službách či budování kapacit jeslí. „Bývalo by nám ale pomohlo, kdyby byl pro fond stanoven minimální cíl také pro otázku zaměstnanosti a sociální inkluze, tak jak tomu je v případě zelené a digitální transformace,“ řekla na ministerské schůzce Maláčová.

Na oblasti zmíněné českou ministryní totiž musí státy z fondu vynaložit předem určený podíl peněz. Na zelenou transformaci to má být 37 procent prostředků z fondu a na tu digitální pak 20 procent.

Z národního plánu obnovy vyplývá, že do oblasti vzdělávání a trhu práce by mělo směřovat 22 procent prostředků z fondu, jež Česku poskytne zhruba 191 miliard korun. Jak redakci přiblížila ministryně Maláčová, 7 miliard korun z fondu má směřovat na rozvoj politiky zaměstnanosti, a to zejména na rekvalifikace a další profesní vzdělávání. Dalších 7 miliard korun z unijní pokrizové obálky chce pak Česko využít na výstavbu a rekonstrukci jeslí a 9 miliard korun na rozvoj a modernizaci vybavení sociálních služeb. Vláda se však na národním plánu obnovy zatím definitivně neshodla, rozdělení se tak může ještě změnit.

V plánu obnovy mi chybí „tah na budoucí branku“, říká šéf české delegace ve Výboru regionů

Bez programu REACT-EU by si Pardubický kraj nemohl dovolit stavbu urgentních příjmů, říká v rozhovoru náměstek kraje Roman Línek. Konference o budoucnosti Evropy je podle něj velká příležitost bavit se o přenastavení kompetencí v rámci EU.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.