Rozpočet EU poskytne malým a středním podnikům větší podporu než česká státní kasa

© Pixabay.com

Výpadek příjmů v důsledku koronavirových opatření ochromil malé a střední podniky. Evropské vlády vydávají za účelem jejich záchrany podpůrná opatření, ať už v podobě přímé, či nepřímé pomoci. Jak se na tom podílí unijní peníze? A co bude dál?

Podniky čelí kvůli pandemii výrazným ztrátám, nebo dokonce ukončily činnost. Některé však prosperují. Daří se například e-shopům, kurýrním službám i některým řemeslníkům. To jsou ale spíše výjimky.

Koronavirová krize tvrdě zasáhla především služby a turistický a kulturní sektor, kde převažují právě malé a střední podniky. V dubnovém průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) 75 % malých a středních podniků uvedlo, že dosavadní propad jejich tržeb činí minimálně 30 %. Třetina podnikatelů pak očekává propad o 50 % a více v druhém pololetí.

„Opatření, která státy přijímaly, ‚vypínaly‘ celé sektory ekonomiky. Oprávněně se pozornost otočila směrem k vládám, od kterých se očekávala pomoc,“ uvedla pro EURACTIV.cz hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

O práci v cestovním ruchu může přijít až 80 000 Čechů. Pomoc státu je zdlouhavá, říká svaz

Český cestovní ruch se pomalu probouzí. Rozsah dopadů koronavirové krize bude záležet také na ochotě vlády sektoru pomoct. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu na její podpůrné programy mnoho podnikatelů v turismu nedosáhne.

Změna priorit

Malých a středních podniků je v Evropě 25 milionů, představují 50 % evropského HDP a tvoří dvě ze tří pracovních míst. Ještě v březnu bylo cílem Evropské komise v rámci průmyslové strategie významně posílit jejich postavení, aby byly dostatečně připraveny na dvojí – zelenou a digitální – transformaci.

Pandemie a s ní související ekonomické dopady by však mohly řadu priorit změnit. Myslí si to europoslanec Ondřej Kovařík (ANO, RE), který je v Evropském parlamentu členem hospodářského a měnového výboru (ECON).

„Naše úsilí by se mělo zaměřit především na podporu malých a středních podniků, zachování pracovních míst a poskytnutí možnosti kompenzací výpadků příjmů, včetně dostupné likvidity. To by měl být základ veřejné politiky pro následující období,“ dodal pro EURACTIV.cz europoslanec.

Komise představila průmyslovou strategii EU. Podniky musí projít zelenou a digitální transformací

Evropský průmysl by se měl podle Komise v budoucnu stát lídrem na cestě ke klimatické neutralitě a digitální ekonomice. Nová průmyslová strategie cílí na posílení evropské konkurenceschopnosti a do centra pozornosti se dostávají i malé a střední podniky.

Národní vs. evropské zdroje

Evropská unie má na podpoře podniků postižených koronavirovou pandemií výrazný podíl. V případě Česka „má být pomoc z rozpočtu EU a slíbené garance včetně půjček od bankovních domů v porovnání s přímou pomocí z národních zdrojů více než čtyřnásobná“, uvedla ekonomka Horská.

EU nepomáhá jen svým rozpočtem, ale také rozvolněním pravidel státní pomoci. Na základě tohoto opatření Komise schválila Česku již čtyři programy. K podpoře v krizi je malým a středním podnikům určen pouze jeden z nich v hodnotě asi 500 miliard eur ve formě státních záruk za úvěry. Dosáhnou na něj ale i větší podniky, maximálně do 500 zaměstnanců.

Hlavní žalobkyně EU: Více fondů a více flexibility znamená více příležitostí pro podvody a korupci

Úkolem Úřadu evropského veřejného žalobce bude vyšetřovat komplexní a přeshraniční případy. Je možné, že se budou týkat lidí v důležitých pozicích nebo lidí, kteří jsou bohatí a vlivní, říká v rozhovoru pro EURACTIV.sk Laura Codruta Kövesiová.

Laura Codruta Kövesiová je …

Koronavirové dotace

Balíček opatření v rámci unijní koronavirové investiční iniciativy (CRII+) umožňuje flexibilně přesouvat finance z kohezních fondů, zavádí možnost 100% spolufinancování EU v účetním roce 2020-2021 a zjednodušuje administrativní zátěž. Česko hodlá tyto prostředky využít k řešení dopadů koronavirové krize v rámci řízených programů, a to přípravou výzev nebo úpravou podmínek pro žadatele a příjemce.

„Pro další postup bude klíčové nastavení programu Antivirus z dílny ministerstva práce a sociálních věcí, který bude mít dopad na finální rozhodnutí o případných převodech prostředků mezi programy,“ vysvětlit pro EURACTIV.cz Vilém Frček z ministerstva pro místní rozvoj.

Babiš: Peníze ze záchranného programu EU by měly jít na dotace

Andrej Babiš se staví kriticky k návrhu Francie a Německa na evropský záchranný program po pandemii koronaviru o objemu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun).

Zdroje z kohezních fondů už Česko využilo na financování úvěrového programu COVID II. Právě programy COVID I a II jsou ze strany podnikatelů kritizovány, žádosti zahltily úřady a pomoc podle kritiků nebyla dostatečně efektivní a rychlá.

„Šlo o rychlost řešení a těžko mohli být všichni administrátoři zaškoleni, proto také firmy dostávají zamítavé odpovědi bez odůvodnění,“ uvedla pro EURACTIV.cz generální ředitelka Asociace Eva Svobodová.

Podle ekonomky Horské se podpůrná opatření připravovala „salámovou metodou, v nedostatečném objemu a hlavně složitě,“ což se projevilo ve zkušenostech podnikatelů s programy COVID I-II. Programy si vysloužily i výtku Evropské komise v rámci evropského semestru, podle ní je česká forma podpory podnikatelů v koronavirové krizi pomalá a zatížená nadměrnou byrokracií.

Zaměřte se na zdravotnictví, digitalizaci a čisté zdroje. Komise poradila Česku, jak vyváznout z krize

Evropská komise každý rok doporučuje členským státům, jak by měly reformovat své hospodářské politiky. Letošní doporučení jsou zaměřená na obnovu evropských ekonomik, které zasáhla koronavirová krize. Jaká doporučení udělila Komise Česku?

Odpustit, ne odložit

Naopak pozitivní ohlasy z řad OSVČ sklízí přímá pomoc s názvem „Pětadvacítka“, tedy kompenzační bonus ministerstva financí pro podnikatele. Další opatření financovaná z národního rozpočtu se ale dočkala spíše kritiky. Kuzarbeitový program Antivirus je pro firmy podle AMSP ČR zbytečně nepřehledný a komplikovaný, proto se obávají budoucích kontrol a potenciálních penále.

Podobně je to i s tříměsíčním odkladem sociálního pojištění.

„Od začátku této krize vládě sdělujeme, že reálnou pomocí podnikatelům a krokem k ochraně pracovních míst je ne odložit, ale aspoň částečně prominout pojistné na sociální zabezpečení odváděného samotným zaměstnavatelem, a to minimálně do podzimu 2020,“ okomentoval opatření prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

AMSP ČR vnímá návrh pouze jako posunutí problému v čase. „Velké problémy nastanou koncem roku, až podnikatele doběhnou všechny odložené platby, které budou muset doplatit,“ dodala Svobodová.

Kritika v tomto případě zřejmě padla na úrodnou půdu. Vláda včera schválila návrh, podle kterého by byly odvody na sociální pojištění menším firmám odpuštěny v rámci programu Antivirus C. Dosáhly by na něj podniky do 50 nebo 25 zaměstnanců, zaměstnavatel by zároveň nesměl propustit více než desetinu lidí, snížit mzdy a pobírat jiný příspěvek z Antiviru.

ČR chce kvůli voucherům bilaterálně jednat s Komisí, říká ministryně Dostálová

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová bude chtít vyzvat Evropskou komisi k bilaterálnímu jednání kvůli kritice, která se na ČR snesla po uzákonění možnosti pro cestovní kanceláře vydávat místo hotovosti za zrušené cesty poukazy na zájezdy.

Podíl přímé pomoci je v Česku nízký

Podle Horské byly zprvu přísliby pomoci ze strany vlády, jako například odložení daňového přiznání, mířeny správným směrem. „Chyběla ale odvaha říznout hlouběji. Pomoc státu se měla hned od začátku soustředit na peníze pro občany a likviditu pro firmy,“ vysvětlila ekonomka s tím, že dotační a garanční programy měly přijít až v dalších fázích.

K poskytnutí větší přímé pomoci v podobě odkladu plateb DPH a sociálního pojištění vyzvali vládu i ekonomové z občanské iniciativy KoroNERV-20. Upozornili také na to, že česká vláda investovala do záchrany ekonomiky výrazně nižší částky než jiné členské státy EU. Na což upozornila i Horská, podle ní Česko vypadalo zpočátku se slíbenou pomocí 20 % HDP štědře, evropské státy ale časem nasadily laťku ještě výš.

„Zatímco Česko věnuje na přímou pomoc firmám a domácnostem jen cca pětinu celkové pomoci, Slovensko, Polsko, Řecko, Nizozemí, Rakousko, Dánsko, USA a další poskytují hlavně přímou pomoc domácnostem a firmám, zatímco garance a půjčky v menším rozsahu. U nás je to přesně naopak,“ vysvětlila.

Česká vláda investuje do záchrany ekonomiky výrazně méně než ostatní evropské státy

Česká republika doposud investovala do záchrany ekonomiky postižené koronavirovou krizí výrazně nižší částky než jednotlivé členské státy EU, uvedli dnes ekonomové z občanské iniciativy KoroNERV-20.

V přímé pomoci z národních zdrojů má dle ekonomky Horské Česká republika zatím „chudý učet“. „Stát k 15. 5. dle vydolovaných dat vyplatil 27 miliard tj. 0,5 % HDP. Jsme na desetině slíbené pomoci,“ uvedla.

Europoslanec Kovařík upozornil, že unijní podpůrná opatření by měla národní podpory doplňovat. „Pomáhají zejména z hlediska rozsahu a objemu poskytnuté podpory. Kromě těchto nástrojů jsou také důležité legislativní úpravy, které byly přijaty, aby mohla pomoc plynout rychleji,“ vysvětlil s tím, že by při podpoře podnikatelů uvítal větší zapojení a spolupráci bankovních a finančních institucí se státem.

Karanténní opatření pomalu končí, podpora ale bude pokračovat

Minulý týden byl spuštěn další záruční program – COVID III. Vládní podpůrná opatření by mohly podniky podle informací ČTK využívat až do konce srpna. Vyplývá to z jednání Národní ekonomické rady (NERV). Podle člena rady a hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy pokračování vládních programů potvrdil i premiér Andrej Babiš.

Spouštět se teprve budou také další nástroje podpory pro malé a střední podniky Evropské unie. Od příštího měsíce by měl začít fungovat kurzarbeitový program SURE, ten poskytne členským státům na ochranu pracovních míst finanční pomoc v podobě výhodných půjček od EU v celkové výši až 100 miliard eur.

EU chce podpořit kurzarbeit. Nástroj jménem Sure navrhne Komise ještě tento týden

Evropská komise tento týden představí nový nástroj, jehož prostřednictvím by byl v unijních státech podpořen tzv. kurzarbeit. Bez dalších detailů to oznámila její předsedkyně Ursula von der Leyenová.

„Dalším krokem z unijní úrovně je uvolnění 200 miliard eur na podporu malých a středních podniků z prostředků Evropské investiční banky,“ uvedl europoslanec Kovařík. Jedná se o záruční program a podle šéfa euroskupiny Mária Centena je cílem, aby byl funkční také už od 1. června.

Podle europoslance Kovaříka by měly být malé a střední podniky mezi prioritními příjemci jednotlivých programů v rámci plánovaného fondu obnovy a nového víceletého finančního rámce. „Podpora ze strany EU by měla být k dispozici co nejrychleji, ale především pokrývat delší období. S kolegy se zasazujeme o to, aby malé a střední podniky měly vyhrazeny vlastní nástroj podpory tak, aby byla postihnuta veškerá specifika tohoto sektoru,“ uvedl.

Europoslanci prosazují dva biliony eur na obnovu ekonomik a nové příjmy rozpočtu

Evropský parlament požaduje, aby EU do obnovy ekonomik po koronavirové krizi investovala dva biliony eur. Příští víceletý rozpočet, jehož objem má být v souvislosti s investicemi do oživení oproti předchozímu mnohem vyšší, musí podle europoslanců počítat s novými zdroji příjmů.