Loni v červenci odcestoval předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker do USA za Donaldem Trumpem, kde se snažil zmírnit napětí v oblasti obchodu. Rok od společného prohlášení je ale vyjednávání o obchodu na bodu mrazu.
V den prvního výročí společné deklarace (25. července) Komise vydala zprávu o stavu vzájemných obchodních vztahů mezi USA a EU, čímž navazuje na úsilí dříve ustavené pracovní skupiny v čele s eurokomisařkou pro obchod Cecilií Malmströmovou a americkým zmocněncem pro obchod Robertem Lighthizerem.
Nabízí se otázka, zda zpráva není spíše „prosbou“ s cílem vyhnout se dalším clům, vzhledem k blížícím se clům na dovoz automobilů a vzhledem ke sporu ohledně Airbusu a Boeingu. Komise však tuto variantu odmítla s tím, že zpráva zkrátka ukazuje, že Evropa dodržuje své závazky plynoucí z dohody.
Pat v otázce průmyslového zboží
„Dnes jsme se zaprvé dohodli, že budeme společně usilovat o to, aby se na průmyslové zboží vyjma automobilů vztahovala nulová cla, nulové necelní překážky a nulové subvence,“ píše se v loňském prohlášení.
Členské státy schválily Komisi mandát k vyjednávání o snižování obchodních bariér na průmyslové zboží letos v dubnu i přes to, že některé státy, například Francie, byly proti. Rozhovory však ještě nezačaly.
Eurokomisařka Cecilia Malmströmová 23. června Evropskému parlamentu přiznala, že vyjednávání jsou na bodu mrazu. A to vzhledem k tomu, že USA nezačnou jednat pokud do rozhovorů nebude zahrnuta také zemědělská produkce. „To je pro nás ale nepřekročitelná hranice,“ vysvětlila Malmströmová.
Větší spolupráce v oblasti regulace
„Budeme rovněž pracovat na tom, abychom omezili překážky a zvýšili objem obchodu se službami, chemickými látkami, léčivy, zdravotnickými výrobky a sójou,“ stojí v textu.
Členské státy v dubnu také Komisi daly mandát k vyjednávání s USA o posuzování shody s cílem snížit byrokratickou zátěž pro evropské a americké firmy v případě produktů, které potřebují posouzení třetí země. V této oblasti již došlo k navázání kontaktů v technické oblasti a vyjednávání by se mohla rozeběhnout na podzim.
Unijní exekutiva ve zprávě zdůraznila, že došlo ke „značnému pokroku“ ve spolupráci v oblasti regulace týkající se zdravotnických zařízení, kybernetické bezpečnosti a farmaceutik.
USA 11. července uznaly slovenský Úřad pro potraviny a léčiva, což umožnilo implementaci Dohody o vzájemném uznávání v oblasti inspekcí výrobních míst pro humánní léčivé přípravky.
Rostoucí vývoz sóji a LNG
„Evropská unie chce ze Spojených států dovážet více zkapalněného zemního plynu (LNG), aby tak diverzifikovala své zásobování energií,“ uvádí prohlášení.
To představuje jedno z hlavních vítězství Washingtonu, který potřebuje jakožto jeden z hlavních producentů LNG, aby se trh s plynem rozrostl. A Evropa tomu jeho dovozem rozhodně přispěla.
Dovoz LNG se podle Komise od společného prohlášení EU-USA ztrojnásobil a v březnu dosáhl rekordní 1,4 miliardy metrů krychlových za zhruba 0,3 miliardy eur.
V případě sóji, která je dalším závazkem, EU import plodiny z USA, které jsou nyní jejím hlavním vývozcem, téměř zdvojnásobila.
Reforma WTO
„Budeme úzce spolupracovat s podobně smýšlejícími partnery s cílem reformovat Světovou obchodní organizaci [WTO] a řešit nekalé obchodní praktiky,“ řekli Donald Trump a Jean-Claude Juncker.
„Situace ve WTO je velmi znepokojující,“ uvedla Malmströmová. „WTO není dokonalá, ale je to nejlepší systém, který máme, a bez něj by zde byl naprostý chaos“. Evropská unie je v otázce reformování organizací aktivním hráčem a v některých případech spolupracuje právě s USA.
Evropská unie, USA a Japonsko společně vyzvaly členy k tomu, aby naplňovaly požadavky transparentnosti Světové obchodní organizace. Diskuse probíhají pravidelně, Washington však stále blokuje schůzi členů odvolacího orgánu, což situaci komplikuje.
EU a Kanada oznámily (25. července), že dosáhly dohody v otázce zřízení dočasného arbitrážního mechanismu, která má sloužit k řešení sporů mezi oběma partnery, pokud se situace odvolacího orgánu nevyřeší.
Cla přetrvávají
Juncker se do USA vydal poté, co se Trumpova administrativa rozhodla vůči Evropě uplatnit další opatření omezující evropský export oceli a hliníku na základě nepodložených tvrzení, že to představuje hrozbu pro národní bezpečnost.
USA se chystají uplatnit cla také na dovoz evropských automobilů.
„Zatímco probíhají diskuse v této oblasti, nebudeme vystupovat v rozporu s duchem dohody, pokud některá ze stran jednání neukončí,“ píše se v Trumpem a Junckerem podepsaném prohlášení.
Uplynul rok a situace se nezměnila, cla na hliník a ocel zrušena nebyla a hrozba opatření vůči evropským automobilům je závažnější než kdy jindy. EU je připravená reagovat odvetnými opatřeními v hodnotě 35 miliard eur, varovala Malmströmová. V případě uplatnění cel bude celá dohoda ve velkém ohrožení.
Táhlý spor ohledně domněle nelegálních dotací pro Airbus a Boeing by navíc mohl skončit jinak než usmířením. Věc by mohla vyústit v další omezující opatření na obou stranách Atlantiku. EU nyní tlačí na uzavření dohody, aby nedošlo k eskalaci situace.
