Řecko opouští záchranný program, zůstane však pod dohledem

Řecký premiér Alexis Tsipras © European Union, 2018

Řecko po osmi letech opouští záchranný program. Krize ale není zdaleka zažehnána a země se úplné samostatnosti ještě těšit nemůže. Dokud nesplatí dluhy z finanční pomoci, bude do roku 2060 pod stálým dohledem expertů ze strany Evropské komise.

Řecko se dnes vydalo na cestu k větší finanční samostatnosti. Díky dohodě s Euroskupinou úspěšně ukončilo tříletý makroekonomický ozdravný program v rámci Evropského mechanismu stability (ESM).

Řekům se tak podařilo překonat krizi srovnatelnou s hospodářskou krizí 30. let. Od roku 2010 byly zemi poskytnuty půjčky v celkové výši 288,7 miliardy eur. Tuto částku tvoří 256,6 miliardy eur od evropských partnerů Řecka a 32,1 miliardy eur od Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Řecko získá další finanční injekci z Evropského stabilizačního mechanismu

Nové půjčky pro Řecko ve výši 6,7 miliard eur mají uhradit zahraniční dluh země, zacelit nedoplatky v zemi a vytvořit hotovostní rezervy. Jsou však podmíněny přijetím dalších reforem ze strany Atén.

„Bez evropské finanční pomoci by se řecká ekonomika zhroutila, možná by se už po desetiletí nedokázala zotavit,“ řekl eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla, Pierre Moscovici. Za účelem usnadnění návratu Řecka k ekonomické a finanční autonomii se Euroskupina v červnu shodla na souboru opatření, která usnadní její přechod. Ode dneška se země bude financovat na mezinárodních dluhopisových trzích sama, jak to činí i jiné státy.

Ministři financí navíc přezkoumali podmínky zadlužení Řecka a upravili je tak, aby byly udržitelné. Euroskupina odložila velkou část plateb do roku 2033 a prodloužila splatnost o deset let, čímž poskytla křehké řecké ekonomice větší prostor. Realita však zůstává dál obtížná. „Je třeba udělat ještě mnoho práce, aby se Řecko postavilo na nohy. Snižování veřejného dluhu a uskutečňování reforem musí být i nadále hlavními prioritami vlády,“ uvedl Moscovici.

Zvýšený dohled

Od zítřka se řecká ekonomika stane prvním členem eurozóny, který bude podléhat „zvýšenému dohledu“. Cílem je zajistit, aby Atény plnily dohodnuté reformy a fiskální cíle, které jsou podle některých představitelů EU považovány za „vysoké a ambiciózní“.

Země tak nebude zcela svobodná, ale bude podléhat pravidelným čtvrtletním kontrolám ze strany unijních expertů, a to až do doby, než bude dluh splacen, což by mělo být v roce 2060. Řecko bude muset do roku 2022 dosáhnout primárního přebytku (před vyplacením úroků) ve výši 3,5 % svého HDP a do roku 2060 jej snížit na 2,2 %.

Mezitím bude muset Řecko dokončit ambiciózní privatizační program pro prodej 19 přístavů, letišť a dalších veřejných aktiv. Pokud ustoupí od provádění reforem, může ztratit až 4 miliardy eur, které mají pokrýt finanční potřeby země v příštích několika letech.

Trojka (Komise, MMF a ECB) zároveň vyzvala Řecko, aby zlepšilo konkurenceschopnost svého hospodářství a řešilo míru nezaměstnanosti, která i přes pokles stále dosahuje hodnoty kolem 20 %.

Řecký bumerang?

„Řecko stále čelí mnoha výzvám,“ uvedl minulý měsíc místopředseda Komise pro euro Valdis Dombrovskis. Novinářům sdělil, že řecké problémy byly „systematicky řešeny“ ​​stovkami dohodnutých opatření mezi řeckou vládou a Trojkou. Podle jeho tvrzení však „reformy vyžadují čas na realizaci, aby mohly přinášet ovoce“, uvedl.

Většina odborníků mimo EU, ale také uvnitř Unie a MMF se shoduje na tom, že program pomoci byl chybný. „Řecká krize nebyla tímto krokem vyřešena, ale jen odložena,“ řekl Charles Wyplosz, profesor ekonomie na Institutu mezinárodních a rozvojových studií v Ženevě.

Atény totiž začnou splácet většinu svého obrovského dluhu, který činí 180 % HDP Řecka, až po roce 2032.

Wyplosz kritizoval „velkolepý cynismus“ EU během krize. „Problémy nebyly vyřešeny, jen se předstíralo, že jsou řešeny. Tak či onak dojde k explozi. Řecko bude opět v krizi ještě před rokem 2032,“ předpovídá Wyplosz.

Úsporná opatření

Profesor Kevin Featherstone, ředitel Helénské observatoře na London School of Economics, uvedl pro BBC, že Řecko pomohlo ochránit budoucnost eurozóny tím, že se dohodlo na podmínkách programu záchrany. „Tím, že jsme trpělivě přečkali toto úsporné období, jsme se vyhnuli Grexitu,“ uvedl.

Význam dnešního řeckého „pokroku“ vyzdvihuje i předseda Evropské komise.

„Uzavření makroekonomického ozdravného programu představuje významný okamžik pro Řecko i pro Evropu. Evropští partneři prokázali svou solidaritu a řecký lid reagoval na všechny problémy s charakteristickou odvahou a odhodláním,“ prohlásil Jean-Claude Juncker.

Obavy ze vstupu do eurozóny se u Slováků nenaplnily

Poslanec za ODS se domnívá, že ztráta měnového kurzu by v Česku vedla k vyšší inflaci. Ta ale u Slováků po přijetí eura nenastala, stejně tak jako nedošlo ke zdražení v obchodech. Česko také vidí riziko v nahrazení role národní centrální banky tou evropskou. S tím se Slovensko vypořádalo přijetím nezbytných opatření a dnes ekonomicky prosperuje. Zmínila to bývalá vice-guvernérka slovenské Národní banky na nedávné česko-slovenské debatě o euru.

Pierre Moscovici upozornil na nutnost v pokračování potřebných reforem. „Rozsáhlé reformy, které Řecko provedlo, položily základy pro udržitelné hospodářské oživení, to je třeba rozvíjet a udržovat, aby mohli Řekové užívat výsledků svého úsilí a obětí. Evropa bude při Řecku stát i nadále,“ dodal.

Finanční sektor země se nachází v daleko lepší situaci a to zejména díky úspěšným rekapitalizacím, reformě správy a řízení bank a provádění strategie pro snižování objemu problémových úvěrů, v čemž je nutno dále pokračovat.

Díky řadě opatření se zlepšila veřejná správa a soudní systém a ustavení univerzálního důchodového systému spolu se systémem zdravotní péče a sociálních dávek, včetně zaručeného minimálního příjmu. Další kroky měly posílit konkurenceschopnost země, což vedlo k tomu, že zavedené podniky mohly expandovat a vytvářet potřebná pracovní místa.

I když bude Řecko v příštích desetiletích čelit řadě dalších výzev, provedené reformy a nutná opatření přinášejí první výsledky. Hospodářský růst zrychlil z –5,5 % v roce 2010 na 1,4 % v roce 2017 a v letech 2018 a 2019 by se měl pohybovat kolem 2 %. Přestože míra nezaměstnanosti zůstává nadále vysoká, došlo v polovině letošního roku k poklesu pod 20 % na 19,5 %, což je značný pokles oproti roku 2013, kdy se nezaměstnanost pohybovala okolo 28 %.

„Ukončení ekonomického ozdravného programu je dobrou zprávou jak pro Řecko, tak i pro eurozónu. Pro Řecko a jeho obyvatele značí začátek nové kapitoly po osmi obzvláště náročných letech. Z hlediska eurozóny představuje symbolickou čáru za existenciální krizí,“ dodal Moscovici.

Češi za Řeky neplatí

Jedním z hlavních obav většiny Čechů vůči společné měně jsou obrovské dluhy některých států eurozóny. Hlavním argumentem (a zároveň mýtem) českých odpůrců je obava, že by se ČR zapojením do Evropského stabilizačního mechanismu musela podílet na platbě řeckých, italských či portugalských dluhů.

Přijmout euro neznamená platit dluhy za Řeky, připomínají čeští europoslanci. Kritizují mýty o EU

Někteří čeští europoslanci opakovaně kritizují zkratkovité a neúplné informace o EU, které používá řada politiků v ČR v debatě o evropských otázkách. Potřebujeme zasvěcenou a dobře informovanou diskusi o přijetí eura, dodávají.

Implementace podpůrných programů, díky kterým může EU pomoci zadluženým státům eurozóny, však vyžaduje jednomyslný souhlas všech členských států. Pokud se jeden ministr vysloví proti, finanční pomoc není možné poskytnout.

Europoslanec Pavel Poc (ČSSD, EPP) během debaty několika českých poslanců Evropského parlamentu v Bruselu upozornil na fakt, že by se jednou v podobné situaci, v jaké je Řecko, mohla ocitnout i Česká republika, která by pomoc z ESM určitě uvítala.