Proč mají Slováci rádi euro?

© Shutterstock

Projekt společné měny EU letos slaví dvacáté výročí. Konkrétně na Slovensku za eura nakupují už deset let a nemůžou si to vynachválit. Za slovenskou spokojeností stojí řada faktorů, včetně správného načasování přijetí nové měny.

Euro mají na Slovensku rádi. Ze statistik vychází, že po deseti letech zkušenosti si přijetí eura pochvaluje 70 % Slováků. Ještě vyšší podpoře se těší konkrétně u podniků, devět z deseti podnikatelů by neváhalo a pro novou měnu se rozhodlo znovu.

Odpověď na otázku, proč se euro na Slovensku trvale těší vysoké oblibě, se na nedávné pražské debatě pokusila přiblížit bývalá viceguvernérka Národní banky Slovenska Elena Kohútiková, která se na procesu přijetí nové měny podílela.

V devadesátých letech Slováci v porovnání se svými českými sousedy značně zaostávali, a to nejen ekonomicky. Na přelomu tisíciletí přišly na Slovensku robustní reformy, které se podle Kohútikové vznikem strategie pro přijetí eura ještě umocnily a pomohly zemi dostat se na současnou vzestupnou trajektorii. „Načasování přijetí eura bylo z tohoto pohledu velmi důležité, protože ekonomika byla uzdravená a euro mohlo přijít do zdravého organismu. Mohlo produkovat to, co jsme od něho očekávali,“ popsala ekonomka.

Přijetí eura v ČR se opět odkládá na dobu neurčitou

Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura.

Široká shoda a transparentní proces přijetí

Základem úspěšného přijetí eura byl široký konsensus odborníků, politiků a veřejnosti.

„Analýzy ekonomů ukazovaly, že by bylo dobré začít pracovat na přijetí eura, a politici se s tím ztotožnili,“ uvedla Kohútiková a doplnila, že samozřejmě probíhaly rozsáhlé diskuse příznivců i odpůrců eura. „Hlavní ekonomický proud, který tvořila v té době Národní banka Slovenska a ministerstvo financí, ale stál za tím, že euro slovenské ekonomice pomůže,“ dodala. Součástí strategie bylo i schválení rozhodnutí parlamentem, s vládními stranami tedy souzněla i opozice.

Z pohledu běžných Slováků byly podle bývalé viceguvernérky důležité transparentnost a důvěryhodnost procesu přijetí. Z průzkumů prý vycházelo, že téměř všichni občané přesně věděli, co je čeká, a neměli s tím problém.

„Klíčem byla mimořádně efektivní komunikační strategie, zacílená nejprve na velké podniky, následně na malé podniky a potom na obyvatelstvo,“ přiblížila slovenskou strategii Kohútiková, která byla jednou z těch, kdo objížděli celé Slovensko a vysvětlovali lidem, co pro ně bude z praktického hlediska výměna slovenské koruny na eura znamenat.

Přistoupení ČR k fiskálnímu paktu EU potvrdil i Senát

Po Sněmovně schválil přistoupení České republiky k fiskálnímu paktu Evropské unie také Senát. Opětovně tak potvrdil své rozhodnutí z roku 2014.

Správné načasování a charakter slovenské ekonomiky

Z ekonomického hlediska pak bylo klíčové správné načasování. „Diskutovali jsme o tom, jestli počkat, až se slovenský cyklus s tím unijním synchronizuje, nebo si pomoct právě tak, že přijmeme euro. Zvolili jsme druhou strategii a ukázalo se, že zafungovala,“ vysvětlila Kohútiková. Slováci euro zavedli těsně před vypuknutím globální hospodářské krize v roce 2009.

Pomyslné váhy ve prospěch přijetí eura také převážila velká otevřenost slovenské ekonomiky. „Argument ponechání vlastní měny moc nefungoval, protože samostatná měnová politika není moc účinná, když je ekonomika tak otevřená a tak malá jako na Slovensku,“ uvedla ekonomka a dodala, že slovenská ekonomika byla také tradičně náchylná na vnitropolitické turbulence. Kvůli všem těmto důvodům tak slovenská strana věřila, že zavedení společné měny bude prospěšné.

K důvodům trvalé podpory eura patří i nenaplnění scénáře o zvýšení inflace. „Důležité samozřejmě je, aby přijetí eura nebylo zneužito k nárůstu cen, což se u nás nestalo. Proces byl velmi kontrolovaný a dopad na inflaci byl plus minus nic,“ uzavřela Kohútiková.

Pokud v současnosti Slováci zmiňují nějaká negativa eura, uvádějí právě zvýšení cen. Statistiky ovšem ukazují, že euro naopak pravděpodobně přispělo ke zpomalení inflace.

Německo nediktuje reformy eurozóny

O Německu se často tvrdí, že má velký vliv při rozhodování o  eurokrizi. Nová studie však ukazuje, že jednání o klíčových reformách dopadla překvapivě vyrovnaně.