Při cestování po Evropě mladí lépe poznají sami sebe. Unie jim na to přidá peníze

©pixabay

Pobyt na Erasmu lidem přináší zkušenosti, které se jim hodí v práci, ale i nové přátele a životní partnery. EU se teď chystá rozpočet programu zdvojnásobit a zařadit do něj i bezplatné jízdenky pro osmnáctileté.

Procestovat zadarmo evropské země může letos v létě asi 15 tisíc mladých lidí, kteří se přihlásí o bezplatnou vlakovou jízdenku DiscoverEU.

Do soutěže o lístky se mohou čerstvě osmnáctiletí Evropané hlásit do 26. června. Po výletě by se pak měli se svými zážitky z cest pochlubit ve své škole či obci nebo na sociálních sítích.

„Tuto osobní zkušenost jim nemůže zprostředkovat žádná kniha či dokument,“ myslí si evropský komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics.

S myšlenkou přišel Evropský parlament. Na akci by letos mělo padnout 12 milionů eur (309 milionů korun) z evropského rozpočtu.

Na Erasmus má jít v příštím rozpočtovém období dvakrát více peněz.

Pro léta 2021 až 2027 pak Evropská komise navrhla iniciativu rozšířit a přesměrovat na ni až 700 milionů eur (18 miliard korun).

Bezplatné jízdenky se mají stát součástí známého programu Erasmus, díky kterému mohou studenti, učňové, dobrovolníci, učitelé či vedoucí mládeže získávat studijní i pracovní zkušenosti v jiných členských státech.

Celkově má samotný Erasmus dostat v příštím sedmiletém finančním rámci EU dvakrát více finančních prostředků než teď. Komise pro něj navrhla 30 miliard eur (775 miliard korun), což by mělo umožnit podporu až 12 milionů lidí. Většina peněz bude směřovat na oblast vzdělávání.

Nový pohled na sebe i jiné

Studentům, učitelům či stážistům má finanční podpora z Erasmu pomoci se zajištěním ubytování, jídla, dopravy a studijních materiálů.

I když účastníci programu často přiznávají, že se během pobytu v zahraničí museli uskromnit, většinou jim stipendium základní potřeby pokryje.

„Stipendium 500 eur bylo dostatečné pro zaplacení ubytování. Zbylé náklady byly srovnatelné s náklady na studium v Praze. Finanční podpora tedy pokryla rozdíl mezi náklady v Praze a v Glasgow,“ vzpomíná student biomechaniky na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) Vojtěch Nedvěd, který se na Erasmus rozjel do Skotska.

Podle dotazníků sesbíraných v listopadu 2016 od osmi stovek českých účastníků Erasmu si na nedostatečnost finanční podpory stěžovala jen jedna čtvrtina respondentů.

Erasmus lidem umožňuje zbavit se obavy z neznámého a naučit se toleranci. Pomáhá ale také ocenit vlastní zemi.

Častěji je trápí jiné problémy jako obtížná přeprava mezi místem ubytování a školou. S tou mělo potíže 87 % Erasmáků, ukázal zmíněný průzkum, který provedl Dům zahraniční spolupráce (DZS).

Své celkové zkušenosti ale většinou hodnotí kladně. Jedním z hlavních přínosů je pocit „navrátilců“, že jsou schopni se vyrovnávat s překážkami, poznali své dovednosti v jednání s lidmi, zbavují se obavy z neznámého a naučili se toleranci.

„Utvořili jsme blízkou skupinu asi 20 lidí různých studijních zaměření. Byli mezi námi křesťané, muslimové a ateisté, muži i ženy, heterosexuálové i homosexuálové, různé národnosti. Za celý rok jsem nezaznamenal jediný vážný rozpor kvůli rase, náboženství, národnosti nebo sexuální orientaci,“ říká Nedvěd.

Někteří účastníci si díky Erasmu také více váží své vlastní země a naučili se pozitivnímu přístupu k životu, ukazuje dotazníkové šetření.

Erasmáci jsou studenti jako každý jiný

Zkušenost se zahraničím přináší také konkrétní výsledky. Nejčastěji mluví Erasmáci o získání práce – často v mezinárodní firmě – nebo složení zkoušky z cizího jazyka. Jiní ovšem zmiňují i nalezení nových přátel či životního partnera.

„Asi neznám studenta, který by přijel na Erasmus jen studovat. Upřímně, takovému bych poradil, ať vystrčí hlavu od knížek, protože benefitem programu není jen studium, ale i možnost poznat tu zemi hlouběji než jen jako turista,“ jmenuje další výhody Karel Svoboda, který vyučuje na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.

Podle jeho zkušeností s přijíždějícími Erasmáky se studenti snaží využít pobyt na maximum jak z hlediska poznávání země, zábavy, ale i učení.

Častěji berou Erasmus jako příležitost k zábavě studenti z jihoevropských zemí. Severní ho vnímají jako příležitost se něco naučit, ukazují zkušenosti vyučujících.

„Nějaké studenty, kteří pojali účast na mých seminářích jen velmi relaxačně, jsem zažil. Zpravidla stačilo upozornění, že udělení zápočtu či dokonce zkoušky není rozhodně automatické a že nářky, že budou muset vracet stipendium, mě moc nezajímají,“ říká Svoboda.

Mezi několika českými pedagogy, které redakce oslovila, se opakoval názor, že častěji berou Erasmus jako příležitost k zábavě studenti z jihoevropských zemí. „Severní ho vnímají jako příležitost se něco naučit,“ myslí si jeden z vyučujících Fakulty elektrotechnické ČVUT.

„V rozlišení na sever a jih hraje dost velkou roli i jazyková výbava – sever je obvykle výrazně lépe vybaven jazykově než zbytek,“ dodává jeden z jeho kolegů.

Vyučující se shodují, že mezi jednotlivými studenty existují velké rozdíly a nedá se říci, že by přijíždějící Erasmáci výrazně zaostávali za českými kolegy, nebo byli naopak výrazně lepší.

Také čeští účastníci Erasmu hodnotí náročnost studia v zahraničí jako přiměřenou. Za extrémně jednoduché či extrémně náročné ho podle průzkumu považovalo jen 6 % respondentů.

Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.