Praha se připojuje k evropskému boji proti bezdomovectví

© Pixabay

Radní hlavního města na konci srpna schválili připojení Prahy ke společnému evropskému řešení bezdomovectví a bytové nouze. Město se přihlásilo k Lisabonské deklaraci o Evropské platformě pro boj proti bezdomovectví, kterou podepsaly všechny členské státy EU.

Cílem Evropské platformy pro boj proti bezdomovectví, která vznikla v letošním červnu, je iniciovat dialog, sdílet znalosti i osvědčené postupy a usilovat tak o vymýcení bezdomovectví.

„Pro naplnění ambiciózních cílů Prahy v oblasti řešení bytové nouze je třeba nejen koordinace a spolupráce na místní úrovni, ale také spolupráce s vládou ČR a evropskými strukturami,“ uvedl v tiskové zprávě pražský radní pro bydlení a transparentnost Adam Zábranský (Piráti).

Podle analýzy Centra sociálních služeb Praha z roku 2020 žije v současné době pouze v hlavním městě 3 900–4 900 osob bez střechy nad hlavou. Celkový počet lidí bez domova se však mezi různými studiemi z posledních let liší, a to kvůli rozdílným metodikám shromažďování dat nebo nejasné klasifikaci toho, kdo spadá mezi bezdomovce.

„Mnoho lidí si myslí, že člověk bez domova musí být na ulici. To ovšem není tak jednoduché. Pokud člověk nemá domov, považujeme ho za bezdomovce. Proto je důležité se zamyslet nad tím, koho budeme zahrnovat do této skupiny lidí. Zda pouze osoby spící na ulici nebo i ty, kteří spí v noclehárnách a azylových domech. Teoreticky je bezdomovcem každý, kdo bydlí nestandardně, tedy třeba i v komerčních ubytovnách, u známých apod. V tomto případě by ta čísla byla ještě vyšší,“ popisuje v tiskové zprávě z loňského roku národní ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa.

Evropská platforma pro boj proti bezdomovectví nabízí příležitost spolupráce mezi místními subjekty, včetně měst a poskytovatelů služeb. Ti, kteří se této iniciativy účastní, nově tedy i Praha, se zavazují nejen ke vzájemné spolupráci, ale především k podnikání konkrétních opatření.

Podle Lisabonské deklarace, k níž se Praha přihlásila, bude nyní povinností hlavního města a jeho představitelů například podporovat prevenci bezdomovectví, využívat evropské finance ke zlepšení situace pro lidi bez domova nebo sdílet osvědčené postupy v rámci platformy.

Vymýtit bezdomovectví do roku 2030? EU buduje platformu pro spolupráci

Evropská unie má do budoucna velké „sociální plány“. Jejich součástí je také společný boj proti bezdomovectví, které je pro EU čím dál větší zátěží. Možné řešení ukazuje i jeden český projekt z Moravskoslezského kraje.

Platforma je zároveň jedním z cílů Akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv a vznikla na konferenci v Lisabonu jako úspěšná sociálně orientovaná tečka za předsednictvím Portugalska v Radě EU.

Pražští radní zároveň schválili žádost o členství v Evropské federaci organizací pracujících s lidmi bez domova (FEANTSA), která je další mezinárodní platformou pro národní i regionální neziskové organizace bojující proti bezdomovectví nebo jeho dopadům.

Výzva jménem bydlení

Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) ve své v lednu publikované Strategii rozvoje bydlení v hl. m. Praze zmiňuje některé kroky, jimiž chce bezdomovectví na svém území předcházet nebo s ním bojovat. Patří k nim například podporování prevence ztráty bydlení, rozvíjení sociálních a zdravotních služeb pro lidi bez domova nebo jejich integrace zpět do společnosti a běžného života.

V rámci této strategie jsou dalšími cíli města posilování role nájemního bydlení a snižování neobsazenosti městských bytů. V současné době tak město začíná provozovat Městskou nájemní agenturu, která byla spuštěna před necelými dvěma měsíci. Koncem srpna agentura zajistila prvních sedm bytů k pronájmu, jak uvedl Adam Zábranský na svém osobním Twitteru. Jejím prostřednictvím Praha poptává volné byty na svém území a následně je nabízí k pronájmu lidem v bytové nouzi.

„Koncept městské nájemní agentury funguje v různých podobách v řadě měst Evropy. Chceme dát možnost majitelům bytů se sociálním cítěním bezpečně pronajmout byt lidem v nouzi bez toho, aby museli podstupovat rizika,“ píše Zábranský na stránkách agentury.

„V rámci Prahy byla v poslední době situace velmi těžká. Chodily k nám rodiny s tím, že nemají kam jít, že nemají kde bydlet, že budou muset dát své děti, které mají po příbuzných, do Klokánku, jinak že jim je odvezou do dětského domova. A my jsme jim neměli co jim nabídnout. Kapacity azylových domů jsou v Praze přeplněné, nájemní bydlení je nedostupné,“ nastínila v panelové debatě knihovny Václava Havla sociální pracovnice Člověka v tísni Jana Němcová. S magistrátem nově prosazenou politikou sociálního bydlení – včetně nové strategie přidělování bytů – se však podle Němcové začala situace mírně zlepšovat.

„Tehdy začaly konečně některé rodiny nacházet východisko. Protože přidělování sociálních bytů, které předtím na Magistrátu bylo, fungovalo zásluhově. Člověk tak paradoxně musel mít nějaký příjem na to, aby si zasloužil sociální bydlení. Teď je to o potřebnosti,“ uvedla Němcová.

Sociální fond „zchudl“, EU má přitom velké sociální ambice. Zvládne jim ČR dostát?

EU letos oprášila pilíř sociálních práv z roku 2017 a přišla s ambiciózním plánem, jak jej převést do praxe. Česká vláda mezitím oproti minulým letům „seškrtala“ Evropský sociální fond, který má nové priority pomoci zafinancovat. Zdrojů je však v současném období vícero.