Podniky volají po zaměstnancích, řada lidí ale stále nepracuje. Přitom je lze k práci přitáhnout

© Shutterstock

Tento článek je součástí Special reportu: ČR a Evropský semestr

Mimo trh práce je v Česku málo lidí, mezi mladými jich ale přibývá. Často je to kvůli nedostatečnému vzdělání. Lidé s nízkou kvalifikací v řadě případů nepracují nebo nedosáhnou na lepší práci. Pomohla by opatření na školách, nižší zdanění práce nebo lepší cílení programů zaměstnanosti.

Kamarádi řekli, že bude lepší studovat jinou školu.
Ukázalo se, že se v oboru nechytám a nevím, o čem je ve škole řeč.
Šikanovali mě.
Měl jsem konflikty.
Setkala jsem se s rasismem.
Praxe byla nudná, protože jsem jen zametala ostříhané vlasy.

S podobnými zkušenostmi se svěřují mladí lidé, kteří předčasně opouštějí střední školu nebo odborné učiliště, a vstupují do života se základním vzděláním.

V Česku jich zatím není mnoho – mezi zeměmi EU patříme mezi pět zemí s nejnižší mírou předčasných odchodů ze škol. Počet žáků s nedokončeným vzděláním ale v posledních letech roste rychleji než v ostatních unijních státech.

Na tento fenomén se zaměřila vládní Agentura pro sociální začleňování, která na jaře provedla rozsáhlý výzkum v Ústeckém kraji. Ten společně s Karlovarským patří k regionům nejvíce zasaženým tímto negativním trendem. Na Ústecku loni zůstalo bez dokončeného vzdělání 14,5 procenta mladých lidí.

Vedle samotných žáků hovořili výzkumníci se zástupci Úřadu práce, sociálními pracovníky nebo pedagogicko-psychologickými poradci základních a středních škol. Potvrdili si známé poznatky: v rodinách žáků často chybí dostatečná podpora pro studium, vzory a motivace.

Mladí lidé školy opouštějí i kvůli nereálným představám. Chtějí raději pracovat.

„Někteří žáci preferují zaměstnání před studiem, což má kořeny v často nereálných představách o studiu a zaměstnání. Často také vnímají školní prostředí jako nepřátelské a obávají se nedůvěry a rasismu,“ říká k tomu Roman Matoušek z Agentury.

„Výzkum nám potvrdil pozitivní vliv podpůrných pedagogických profesí, například výchovných poradců, kariérních poradců a školních psychologů. Kapacita těchto pracovníků je však nedostatečná,“ doplňuje jeho kolegyně Radka Vepřková.

Raději nepracují

Řada lidí během života zjišťuje, že nedokončené středoškolské vzdělání působí řadu problémů. Hůře dosahují na pracovní smlouvy na dobu neurčitou či na plné úvazky a častěji jim hrozí dlouhodobá nezaměstnanost.

Nízké vzdělání ovšem nepůsobí potíže jen jim samotným. Může to mít širší společenské a ekonomické dopady. „Předčasné odchody ze vzdělání významně přispívají k reprodukci chudoby a sociálního vyloučení, což má negativní dopad jak na místní soužití, tak dlouhodobě na veřejné rozpočty,“ vysvětluje Matoušek.

Pokud navíc ze škol odchází více mladých lidí než dřív, znamená to také, že poroste podíl lidí s nízkou kvalifikací v produktivním věku (v současné době je to 7 %).

Česko má nedostatek pracovní síly. Skupiny s potenciálem tu ale stále jsou.

Mezi lidmi s nízkou kvalifikací – tedy těmi, kdo mají jen základní nebo nedokončené středoškolské vzdělání – přitom najdeme velký podíl osob, které „vypadly“ z trhu práce.

V celkové populaci tvořili „neaktivní“ lidé v letech 2014–2016 necelou čtvrtinu. Tři čtvrtiny tvořili zaměstnaní a čtyři procenta nezaměstnaní. U nízkokvalifikovaných osob ale podíl „neaktivních“ narůstá. Ve zmíněném období to bylo 47 %. Mezi těmito „neaktivními“ lidmi s nízkou kvalifikací je přitom oproti celkové populaci daleko menší podíl studentů nebo lidí v domácnosti a převažují lidé v předčasném důchodu nebo ti, kdo nepracují ze zdravotních důvodů.

Také míra nezaměstnanosti je u osob s nízkou kvalifikací vyšší než u celkové populace – v letech 2014 a 2015 šlo o rozdíl 7 procentních bodů.

Podniky hledají lidi. Potenciál tu je

Lidé s nízkou kvalifikací by přitom mohli alespoň zčásti nasytit hlad českých podniků po nové pracovní síle.

Na nedostatek pracovníků si tuzemské firmy dlouhodobě stěžují.  Český trh práce vykazuje rekordy, zaměstnanost v posledních šesti letech vytrvale roste a nezaměstnanost výrazně poklesla. V posledním čtvrtletí loňského roku byla na pouhých 2,5 procenta.

Podniky tedy nemají příliš z čeho vybírat. Díky tomu sílí tlak na mzdy, což je dobré pro pracovníky a růst spotřeby, ale firmy se kvůli tomu mohou obávat nižší konkurenceschopnosti, která může mít dopady na export.

Přitom jsou na trhu práce nebo mimo něj stále některé skupiny lidí, jejichž potenciál zůstává nevyužitý. Jsou to jednak ženy s malými dětmi a jednak právě lidí s nízkou kvalifikací. Upozorňuje na to i Evropská komise, která dlouhodobě sleduje vývoj ekonomik členských zemí a každý rok doporučuje opatření, která by evropskému hospodářství pomohla.

Méně peněz kvůli práci

Lidem, kteří nepracují a ani se o práci neucházejí, by zejména pomohlo snížení daňové zátěže. Od nástupu do zaměstnání je totiž často odrazuje to, že by přišli o značnou částku peněz kvůli nižším dávkám a vyššímu zdanění. Podstatné je to zejména v oblasti sociálního pojištění, upozorňuje ekonomka Klára Kalíšková, která je spoluautorkou nové studie zaměřené na situaci těchto lidí. Společně s druhou spoluautorkou Alenou Bičákovou zjistily, že osoby s nízkou kvalifikací takto mohou přicházet až o polovinu potenciálního výdělku.

Pomohlo by také zvyšování finanční gramotnosti a lepší ochrana před vysokým zadlužováním, zdůrazňují odborníci. Řada lidí s nízkým vzděláním se totiž potýká s exekucemi, a tak nechtějí oficiálně vstupovat do zaměstnání, aby nepřišli o výdělky.

Řada lidí se do práce nechce vracet kvůli exekucím. Je to zcela zásadní problém, ukazuje praxe.

„Exekuce jsou základní problém, proč se klienti odmítají vrátit na trh práce. Souvisí s tím i nelegální práce. Dozvídáme se, že lidé pracují buď bez smluv a dohod, nebo dohodu mají, ale skutečné výdělky neodpovídají těm oficiálním,“ upozornila jedna z pracovnic Úřadu práce během debaty, která se věnovala výsledkům zmíněné studie.

Kalíšková s Bičákovou také doporučují snížit daňové zatížení pro druhé výdělečně činné osoby v domácnosti nebo rozšířit nabídku finančně dostupné péče o děti a pružných pracovních podmínek. To by pomohlo především ženám, které tvoří mezi neaktivními osobami s nízkou kvalifikací většinu.

Aby byla pomoc skutečná

Nezaměstnaným lidem s nízkým vzděláním by také pomohlo lepší cílení programů aktivní politiky zaměstnanosti. Těch se totiž většinou účastní lidé s lepšími předpoklady pro vstup do zaměstnání, upozorňuje Tomáš Sirovátka z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Lidé s nízkou kvalifikací nebo větším znevýhodněním se většinou účastní programů veřejně prospěšných prací, ukazuje analýza dat, kterou Sirovátka prezentoval na zmíněné debatě. Tyto programy jsou ovšem z aktivačních opatření nejméně účinné, upozorňují odborníci.

„Stabilitu zaměstnání osob s nízkou kvalifikací by mohly posílit pobídky pro zaměstnavatele k tomu, aby těmto osobám nabízeli dlouhodobé smlouvy a investovali do jejich dovedností,“ doporučují dále Kalíšková a Bičáková.

Rádi bychom ‚rekvalifikovali‘ i lidi bez kvalifikace. Řada z nich ale nedokáže prokázat ani základní vzdělání. Bez toho ovšem do programu vstoupit nemohou, říká pracovnice Úřadu práce.

Z pohledu zaměstnavatelů se ale v řadě případů o atraktivní pracovní sílu nejedná. „Nejdůležitějším dlouhodobým řešením je proto rozšiřování jejich dovedností a formou celoživotního vzdělávání,“ uzavírají autorky.

Rekvalifikační programy a další opatření musí být ovšem šité na míru potřebám této skupiny, upozorňují hlasy z praxe. Často je totiž problém rekvalifikovat někoho, kdo žádnou kvalifikaci nemá.

Naráží se i na zcela prozaické problémy. „Rádi bychom ‚rekvalifikovali‘ i lidi bez kvalifikace. Například v Litvínově ale máme přibližně 860 takových uchazečů, z nichž ovšem asi 380 není schopno prokázat základní vzdělání. Nevíme, zda ho skutečně nemají, nebo ho pouze nemohou doložit. Řada programů je ale závislá právě od toho, aby měl uchazeč alespoň základní vzdělání,“ uvedla během zmíněného semináře jedna z pracovnic Úřadu práce.